Botič

Čistý chemický výbuch mezi Goslingem a Blunt. Je úplně jedno, že ten příběh ve své podstatě nedává smysl, ale to ty devadesátkové akčňáky občas taky ne. Dlouho se mi nestalo, že by film skončil a já si ho chtěl pustit okamžitě znovu.

Tenis je utrpení a Challengers jsou vším, jenom ne romantickým filmem. Spíš, než o romanci jde o lásku k výkonu a o potřebu vyhrávat. Má to svoje neduhy, ale je to zábava sledovat i poslouchat.

Bobrům by rozhodně slušela kratší stopáž. Na takovou blbinu jsou ty skoro dvě hodiny zbytečně moc. Navíc je to zábavné chvilku na začátku a pak hodně na konci, ale to mezi tím je celkem repetitivní nuda.

Strašný! Co si farmář Zack zasel, to teď sklízí.

Apolitická jízda napříč v křečích se zmítající Amerikou. A to je ten problém. Zcela bez kontextu. Navíc namotané na příběh novinářů, takže to až nebezpečně často působí spíš úsměvně, než děsuplně.

Nepříjemná podívaná, v dobrém slova smyslu. Pryč jsou sluncem zalité italské reálie, černobílý artsy přístup tomu dodává úplně jinou hloubku. Příběhově je Ripley poskládaný podobně jako Netflixovské You, jen si Steven Zaillian občas dává hodně na čas. Sommerso a V Lucio epizody, které si zaslouží snad všechny televizní ceny.

Černobílá část má švih, tah a tempo. Barevná zas zbytečně moc prostoru, na tak málo dramatických not, které Cooper chce, aby zazněly.

Madame Web: The Ultimate Cringe. Ten film nemá ani jednu dobrou (akční) scénu, hlášku, situaci, easter egg. Tady není absolutně nic. Hodně svěží žánrová variace.

Všechny linie, kromě té Paula Antreida, tu působí jako malé ostrůvky živé vody. Vizuálně, herecky, hudebně. Hlavní linka je pak sice monumentální, ale dost často pořádně dusivá. Čekal jsem, že mě Denis Villeneuve dostane do kolen, ale po první projekci se tak úplně nestalo. Update: Na poprvé silný akcent na vzestup mesiáše a manipulace s masami. Na podruhé jsem si to už ale užil víc jako válečný film a na potřetí jako čistou romanci.

Monotónní vesmírná odysea. Na to, jak je kniha vtahující a čtivá je její filmová verze přesným opakem. Technicky i herecky fajn, ale chybí tomu výraznější esence, emoce nějaký náboj, serotonin. I na čistě filozofickou meditaci to bylo málo.