Olík

Tomáš Hoffman se stává takovou sázkou na jistotu…..můžeme očekávat veskrze romantickou komedii, která nebude vyloženě propadákem, jakými jsou například tematicky podobné kousky Milana Cieslara, ale zároveň laťka nastavená jím produkovanými Ženami v běhu přeskočená nebude. Poslední Hoffmanovu positive marmeládu jsem viděl v kině……nachos, cola, manželka vedle…..takže dejme tomu…..ale z pohodlí domácího gauče bych zřejmě začal mít připomínky. Proč mi celé dění okolo připadalo až přespříliš cílené na ženské pohlaví? Proč Polívka mladší víc pasuje ke své filmové dceři, než Petře Hřebíčkové?  Proč režisér dokola oslovuje stále stejné herce? Proč se průběhem vytratil veškerý humor na úkor vlhkých kapesníčků? Proč? Proč? Proč? Neurazilo - nenadchlo, ale možná by bylo načase přestat se točit v romantickém začarovaném kruhu a poohlédnout se taky po jiné látce.

Vlk z Wall Street z AliExpressu si frčí na opioidech pod dohledem J. K. Rowlingovou odkojeným Davidem Yatesem. Divoké kombo, které si myslím dopadlo víc než slušně. Činy za hranicí morálky, když jsou podány zábavně, prostě diváka baví. Ví to Martin Scorsese, ví to devět z deseti oslovených zubařů a ví to i zde naprosto okouzlující Emily Blunt, která celou kárku táhne. I když Obchodníci s bolestí nejdou úplně na kost a místy můžou působit trochu povrchně, nenáročného diváka dokážou upoutat bez sebemenších problémů a já nemůžu jinak, než ohodnotit nadprůměrem.

„Píšťalka až na nás zavolá, kouzelnou sílu má, dnes tak jak zítra i za týden, náš tým je připraven. HEY!“ Prvoplánová pohádka, která mne nezaujala ani příběhem, ani postavami, ani směřováním…..a i ta sportovní stránka měla úroveň naší čtvrté fotbalové třídy. Až moc naivní, až moc zřejmé, až moc jednohubkové, až moc happyendovité….prostě N E Z A U J A L O.

Soudní boj o navrácení hodnotných uměleckých děl zabavených nacisty za druhé světové války…….když už nic jiného, tak na současné poměry docela originální motiv. Profesorská Helen Mirren, snaživý Ryan Reynolds, týdnem s Marilyn pokřtěný Simon Curtis a  rakouská Mona Lisa, která nevisí, tam kde by měla. Možná to chtělo trochu víc přidat na dramatičnosti, ale už jenom kvůli zvolenému tématu pod tři hvězdy jít nemůžu.

Tereza „Až já bude velká, nebude ze mne selka, ale feministka“ Nvotová a její filmový debut. Chvíli silné plné bezmoci a tísně, chvíli téma vítězí nad formou a celé to působí maličko prázdně. Ale na prvotinu bezesporu dobrá práce. Možná jenom škoda, že představitelka hlavní role (po herecké stránce nemám co vytknout) se rok před tím objevila v dost podobné poloze ve snímku Pirko, ale jinak jsem zvědav, kam dál kroky slečny Nvotové povedou.

MasterChéfik Česko, Česko Slovensko má zátopeno, Už proboha Ne, šéfe!, Coal Island, Máme rádi grilování, Šéf vrací úder…..račte si vybrat. Dva naprosto jaloví moderátoři, jenž za celou epizodu řeknout sotva dvě slova.  Dva porotci, z nichž jeden je docela sympatický a druhým nemůže být nikdo jiný než Zdeněk „Mám patent na pravdu“ Pohlreich, který v první epizodě zkusí pár svých otřepaných hlášek a pak to zabalí taky. Dvacítka bláhových soutěžících, myslících si, že jsou součástí něčeho velkého. A jeden naprosto zbytečný pořad, bez jehož existence by svět nebyl chudší oni o špetku pepře. Tak co Zdenále? Kam se vrtneme od příštího týdne? Grilovali jsme už asi stokrát, seznamku jsme taky zkoušeli i zpívat v kostýmu Krokodýla…..co takhle reinkarnovat Ano, šéfe!?

Chápu, že nemít dneska vlastní talk-show, je pomalu jako se neumět podepsat, ale někdo se pro podobný formát narodí a někdo zase například umí zpívat. Každopádně, když se natrefí na hosta, který vezme „představení“ na sebe, tak se dá.

Rozpal to ve Španělsku, Itálii, Ugandě, Dolním Třešnovci, u tchýně na chalupě…..to je jedno. Hlavně už to rozpal, ať má Zdeněk „Kolik Zdeňků na obrazovce denně vidíš, tolikrát jsi člověkem“ Pohlreich další políčko v kolonce pořadů, než se vrhne na další projekt :D :D :D

Teď si jenom představte, hypotetická situace, že má co dočinění s cizincem někde z druhého konce zeměkoule a on se vás zeptá, co nebo kdo je vlastně ten všude skloňovaný Babiš. Český žurnál, série třetí, epizoda dvě – tohle je Andrej Babiš.

Ze začátku to vypadalo na atlas, který dostaly k vypracování, žáci prvního stupně ve školní družině. Na pár listech papíru, malovaný pastelkami s jedním vrabcem a dvěma vlaštovkami. Časem se ale rozjede zápletka, která je aktuální a na tuzemské poměry docela originální. Po herecké stránce jsem sice moc přesvědčen nebyl (výjimkou budiž Alena Mihulová), ale minimálně kvůli příběhu stojí za to tu hodinu a půl obětovat.