Qasa

Hudba je krásná a bojové scény velkolepé, zvláště punkerští Kozáci se mi líbili. K tomu však, aby mě příběh filmu tři hodiny pouze nenudil, by mi možná pomohla znalost širšího historického kontextu, který však bohužel pro nepoláky, nehistoriky a nesienkiewiczovce příliš vykreslen není.

Miluju humor, komedie jsou mým nejoblíbenějším žánrem, ale styl Monty Python mě bohužel příliš nebaví, a to se o proniknutí do něj snažím, vzhledem k jeho oblibě lidmi v mém okolí, už mnoho let.

Rád bych dal pět hvězdiček, ohromně se mi líbí poetika tohoto filmu, ale vadí mi v něm množství vražděných zvířat.

Přestože je to z katolické školy, mám Shyamalanovu poetiku natolik rád, že jsem si i tento jeho film užil.

S ideovým vyzněním filmu naprosto souhlasím, ostatně stejně tak jako například s dokumenty Michaela Moorea, a je dobře, že takovéhle filmy vznikají, ale těch pár let, co jsem vnímal svět za bolševika, mi naočkovalo odpor vůči takovýmto agitkám. Myslím, že na Američany, Západoevropany a lidi pod pětadvacet u nás to může fungovat, ale já mám raději vícevýznamovější filmy, jakým je na téma rasismu například Crash.

Pět hvězd až po druhém shlédnutí.

Ze zábavy s hysterkama mám většinou kocovinu. Podobnej pocit mám i z tohoto filmu.

Tak nevím, jestli jsem nebyl na nějakém jiném filmu, než tom, kolem kterýho je takovej humbuk. Tohle byla taková jednoduchá romantika o tom, jak chudej kluk náhodou přišel k dvaceti milionům. Mám rád pozitivní filmy a proti romantickejm komediím rozhodně nic nemám, ale nablejskaný pohádky tohoto typu moc nemusím. Nebýt toho oskarovýho humbuku, tak bych na film po vyjití z kina zapomněl.

Tohle je konečně zase ten typ filmů o outsiderech, který mám od Coenů rád.

Bál jsem se toho, když předchozí hodnotitelé dávali tak málo. Ale zkuste to brát s nadhledem. Jako starýho dobrýho Bonda. Miluju zajímavou kriminální zápletku nadlehčenou humorem. Viz komentář Djkoma. A Julia Roberts je úžasná herečka. Nechápu, jak to dělá s tou svou pusou. Zkuste se na to podívat například od 1´23´40. A Catherine Zeta v 1´53´55. Vím, že je to divný a překomplikovaný film. Dám teda jen 4 (abych se nezkompromitoval :-) ), ale na závěr si neodpustím přepsat dialog z obchodního jednání v amsterdamskym coffeeshopu o první akci : „Tak do práce.“ „Doktorovi, kožnímu specialistovi, se zdálo, že usnul u televize. A potom, když se probudí před televizí, nepamatuje si svůj sen.“ ... „Souhlasíte?“ ... „Kdyby se všichni živočichové, žijící kolem rovníku, dokázali vznášet, pak by Díkůvzdání a Halloween mohly být ve stejný den.“ ... „Jo, jo, aha.“ .... „Když mi byly čtyři roky, viděl jsem matku, jak zabila pavouka. Dečkou na konvici. Po letech mi došlo, že to nebyl pavouk, ale můj strejda Harold.“ Huhůů. --------------------- Po druhém shlédnutí už jsem tu nadsázku tolik ocenit nedokázal. Roberts hraje sice skvěle, ale u výše zmíněné scény převládá spíše trapnost. Zeta je stále krásná. Od filmů tohoto typu nyní očekávám spíše konzervativnější držení se stylu, zápletku s překvapivými momenty a ne nesoudržnou fantaskní parodii. Věřím však, že herci si film skutečně užili.