eye candy

Není nad to pozvat si takhle pár kolegů na chatu, sednout si ke krbu, trochu se cinknout a prozradit na sebe pár neškodných skutečností. Tak například že jste hudbu Elvise vlastně ani nikdy nemuseli, ta dívka se kterou vás před týdnem viděli držet se za ruce byla žena vašeho nejlepšího kámoše.. a že jste pravěký muž, který se po světě potuluje už 14000 let. Měli byste se ale předem ujistit, že vaši kolegové jsou buď dostatečně "open minded" popřipadě dostatečně "stoned" jinak rovnou zapomeňte na to, že by vám to s tím Elvisem sežrali. Tak dobře, teď vážně - jste-li schopni / ochotni se dostat z vlastní čínské krabičky a příjmete-li možnost, že by se něco takového mohlo vážně stát (hahahaha),(ehm..pardon) můžete se svézt na pohodovém a (s trochou snahy a přimhouřenýma oběma koulema) i docela uvěřitelném tobogánu úvah, které by v takové situaci člověka napadaly. Já osobně považuji filosofování nad skleničkou lahodného moku za jednu z nejzábavnějších věcí v životě (hned po hraní si s JOJem), ale abych byl upřímný jaksi jsem se tentokrát z té své krabičky nedokázal úplně dostat, proto jsem si film tolik neužil a dost věcí v Johnově vyprávění mi přišlo celkem nelogických až absurdních. Jenom ta představa, že byste žili několik set životů a ani jednou by vás nepotkala tzv. zbloudilá kulka je dost těžko stravitelná. Plus ta pointa na závěr mi přišla malinko laciná. Ale jinak musím uznat, že celkově má filmek chvílemi slušnou atmosféru a sem tam se otře o zajímavé téma. S herci to taky není žádná katastrofa, hlavně Tony Todd byl super. Verdikt? Solidní filosofická party (milovníci akčních scifi not invited)

Díky tomu, že se Seagal od druhé poloviny 90tek vpodstatě neobjevil v ničem co by se dalo dokoukat do konce a jeho hvězda na nebi akčních filmů pomalu ale jistě vyhasínala, se dá tenhle jeho novej počin s trochou snahy označit za docela milý překvapení. Steven zhubl, hodil se do formy takže už zase může hejbat hlavou a rukama. Už se dokonce ani netváři jako bytost, která právě dosáhla osvícení asi je to tím, že zde ztvárnil přeci jen o něco méně kladnou roli než na jaké jsme u něj za ty roky zvyklí. Scénář je samo sebou tragickej blábol ale co by člověk čekal od béček Seagalova kalibru. Návrat to není nikterak slavnej, ale každého kdo má alespoň trochu rád SS určitě Smrtící zbraň (fakt originální název) potěší.

Naprosto neobjektivních 5*

Segura se ve svých ranných počinech snaží diváka poměrně zdárně přesvědčit o tom, že pojmy jako normální či konvenční se v krajinách jeho filmů nevyskytují a pravděpodobně ani nikdy vyskytovat nebudou. Krátké snímky o Eviliovi připomínají prvotiny Raimiho, okysličené o hypotézy pana Freuda. Segurova kultovní postavička bezďáckého psychokillera zde unáší tři ženy, aby je na základě telefonního hovoru podrobila jakémusito testu. Jinými slovy sekáček/mačeta vs. ženské vnady, černý humor (dvakrát podtrženo) a hlavní postava autorovo alterego Evilio. V porovnání s Raimiho Clockwork jde o super dílo. V porovnání s následujícím Perturbado a El purificador slabónké

Snyderova reklama na fitcentrum samozřejmě nemohla uniknout pozornosti dvou vyhlášených hollywůdkých mistrů ostrovtipu Jasonu a Aaronovi, kteří okamžitě odhalili její potenciál. Chystáte-li se tedy dobrovolně absolvovat jejich další počin, připravte se na humor páté cenové kategorie, který obsahuje takové evergreeny jakými jsou zvracení, plivání do ksichtu etc. Na obhajobu těchto dvou sympaťáků ale musím říct, že některé vtipy se "občas" "docela" "říkám to nerad" povedly. Carmen Electra by si už mohla nechat tu roli hloupé sexy kočky pomalu patentovat, Sean Maguire zase parádně zvládá mimiku a gesta Butlera a herkules Kevin Sorbo si taky nemůže stěžovat, že by jeho filmový šatník postrádal kožené spodní prádlo, takže co se obsazení týče, jde o dobře odvedenou práci. Jste-li připraveni na blbou hollywoodskou parodii balancující na hranici zbytečně ztraceného času a nenáročné zábavy s několika světlejšími momenty go for it

R point je opuštěné letovisko ve Vietnamu, kam přijíždí skupinka devíti anonymních korejských vojáků trochu si povyrazit. Bohužel jejich představy o sběru borůvek a klidné dovolené vemou za své hned první večer u táboráku. Při rozpočítávání na prvý druhý naše elitní jednotka zjistí, že jí chybí vojín X. Ta tam je přátelská nálada, opíkání špekáčků a zpívání šlágrů Kimchi Cowboys. Jediné dvě postavy, které lze jakž takž mezi touto sebrankou nevýrazných charakterů rozpoznat jsou lieutenant Choi Tae a jeho prudivý zástupce sergeant Jin. Tito dva jsou záchytným bodem, díky kterému se divák může alespoň trochu orientovat v tom co se právě děje. Dokonce je mezi nimi i náběh na zajímavý "platoon" konflikt, který bohužel končí stejně rychle jako začne. Veškerá zábava je tak omezena na postupné vyvražďování ostatních členů jednotky. Ti nám jsou sice úplně volní protože o nich, kromě toho že jsou všichni stejně blbí, nic nevíme, na druhou stranu jim to umírání alespoň netrvá dlouho. Celý ten nápad s duchy a modrým filtrem se imho vůbec nepovedl. To už tam raději mohli plesknout něco strašidelnějšího třeba pošahanýho zmutovanýho vietnamskýho veterána s gilotinou místo ruky. I to by možná dávalo větší smysl

Od parodie člověk často neočekává víc než slepenec více či méně trapných scének okorunovaných rádoby vtipným pitvořením hlavního hrdiny. From Beijing with Love se naštěstí celou dobu drží tak nějak v přijatelných mezích a nabízí i několik akčních a napínavých sekvencí, takže kromě toho že je to film vtipný, je zároveň i docela zábavný. Zlatý hřeb večera je ultimátní zbraň, která budí opravdu respekt

Ale jo, nakonec to nebylo zas tak špatný. I když jde o docela banální příběh s trochu perverzní zápletkou nejedná se o totální ztrátu času jak se po první epizodě může zdát. Vlastně jde o takovou zvláštní školní romantiku. Ke konci seriál trochu přiostřuje a malinko upouští na humoru na druhou stranu nečekejte žádné těžce dramatické finále, díky kterému byste týden nespali. Co se samotného příběhu týče..jsem zde sice první na komentu a není u DearS zatím synopse, ale to potěšeníi asi přenechám někomu jinému. Přiznám se, že se mně docela líbil openingovej song, teda hlavně jeho refrén. Supr byla i perverzní třídní učitelka a neustálé záběry na ředitele zalívájícího záhonek. Dlouho jsem uvažoval jestli dát DearS 3 nebo 4* ale nakonec za docela dobrej závěr to na ty 4 vyšlo

Docela příjemný seriál s celou řadou sympatických vs. zajímavých postav a hodně zamotaným příběhem. Jak ale mandelbrot již poznamenal, zhruba kolem 30tého dílu ztrácí tempo. Samotný konec možná nebyl až tak špatný, bohužel jsem čekal něco úplně jiného (něco víc monumentálního, emotivního, lepšího). Škoda že v alchymistovi nebylo víc takových momentů jako byla např. praktická část zkoušky Edwarda na alchemistu (záchrana spolužáka). Pro mě osobně "jen" nadprůměrný seriál

"Daleko na Moravě, o něco dál od Brna a o něco blíž k Vizovicím, bylo jedno smetiště. Možná o něco menší než jiná smetiště, ale o co menší o to špinavější. V rohu toho smetiště stál rozbitý hydrant, co v něm bydleli dva krysáci Hodan a Hubert." Tak takto začíná večerníček, o dvouch valašských krysách, ke kterým se hned v prvním epizodě přidá Eda, světácký potkan z Práglu. Eda na smetiště přicestoval "nákladním autem plným pokladů" a hned jak vyleze z mikrovlnky se s Hodanem a Hubertem skamarádí. Začíná velké přátelství a dobrodružství. Co je na tomto večerníčku asi nejulítlejší (nemluvě o nápadu vytvořit seriál pro děti o smetišti a podkanech) je Bolek Polívka, který krysáky namluvil. Hlavně laboratorní potkan Eda je v jeho podání fakt dobrej zjev. Vpodstatě každá věta co mu vypadne z huby je perla. Důkazem, že tento večerníček není určen jen dětem, je trochu absurdní humor (příkladem budiž postavička trpaslíka Ludvíka) a roztomile škaredá loutková animace. Nepřekvapilo by mě kdyby se z tohoto večerníčku časem vyklubal kult. Zatím 4