Caszidy

Thanksgiving day se podařil. Nejvtipněji z toho samozřejmě jako vždy vyšel Fawz. Škoda, že nedostává větší prostor. Naproti tomu Sofie, ač je to kočka, tak je v seriálu zatím v podstatě úplně zbytečně, tvůrci ne a ne trefit nějakou vtipnější linku do níž by ji zapojili, takže z toho zatím vychází v podstatě ještě hůř než duo s nímž jsme se rozloučili po první sérii ("šprtka" s macbookem a nudný parťák Randy). Potěšil samozřejmě Cedric The Entetainer jako Francův táta.

Epizoda točící se kolem sociálního programu na pomoc dětem bez otců se vcelku podařila. Dětská postava byla napsaná a zahraná obstojně, takže nijak neotravovala. Epizodu si pro sebe ale i tak nejvíc uzmula Randy.

Nepopsatelné. Fakt, že Villeneuve natočil v dnešním Hollywoodu snímek kde jsou sáhodlouhé pomalé záběry zdánlivě bez posunu děje, bez dialogů, je v podstatě malý zázrak. Ne, takovéhle filmy se už skutečně netočí. Monumentální vizuální stránku skvěle vystihl Kryštof Pavelka ve své recenzi pro Týdeník Echo: "snímek je po obrazové stránce vystaven tak pečlivě, že prakticky libovolné okénko z filmu působí jako náročně komponovaná a nasvícená umělecká fotografie". Audiofilové si však také přijdou na své, po většinu doby zní industriální dunivé tóny, chvílemi střídané variací na doprovod prvního dílu. Řada scén je natočena takřka dokonale, za všechny je třeba vypíchnout geniální milostnou "trojku". Ryan Gosling má sice po většinu filmu svůj klasický výraz, kterým hraje v podstatě všechno, jenže já mu to stejně celou dobu "žeru". Škoda, že 2049 napodobí svého předchůdce v oblasti tržeb, jelikož by si zasloužil vydělat pořádný balík, aby se zaplatil. Tohle ale prostě není film pro klasického mainstreamového diváka, tohle je nekompromisní filmařina.

Bourání "čtvrtých zdí" ještě nikdy nebylo tak zábavné. Deadpool působí mezi současnou komiksovou tvorbou Hollywoodu jako zjevení. Pěkně přidrzlé a neurvalé a proto i neuvěřitelně zábavné. Za mě osobně vede hláška Wade Wilsona (narážející na nepovedeného Green Lanterna, který málem pohřbil Reynoldsovu kariéru - ale zase ho seznámil s jeho manželkou) o tom, že až z něj udělají superhrdinu, tak ať mu nedávají digitální kostým a už vůbec ne zelený. Jediné co tuhle originální hříčku sráží, je očividně nízký rozpočet (z čehož si ale samozřejmě tvůrci na řadě míst také střílí - "studio si nemohlo dovolit víc X-manů").

Přes skutečně letité datum natočení snímku, si příběh Rockyho Graziana zachoval kvalitu až do dneška. Hlavně vykreslení hloubky hlavní postavy a adekvátní newmanovo herectví, jenž se zde snažil, seč mu síly stačily, napravit předchozí údajně nepovedený Stříbrný kalich, činí i dnes z Někdo tam nahoře mě má rád výbornou podívanou. Potěší i minirole (pár minut v úvodu) pro začínajícího Steve McQueena. Vyzdvihnout skvělého Newmana, ale musím ještě jednou, jelikož tu rozervanost hlavního hrdiny mu opravdu uvěříte. "Don't worry a thing Ma". Modernější a daleko rozmáchlejší sportovní filmy se na tuhle klasiku nechytají.

Vesměs nevtipná epizoda, očividně se snažící morálně apelovat na policejní brutalitu v USA a to dost neumětelským způsobem. Potěší aspoň, že se zde opět mihla Sofie, jenže reálně její postava neměla vůbec co říci a byla jen do počtu.

Vydařený díl s obrovským ale. Jednak to dle závěru vypadá, že jsme se s Deathstrokem definitivně rozloučili (jeho vysněný R-kový spin-off na Netflixu je bohužel čirá utopie) a jednak tvůrci příběhovou linku s digglovou závislostí uspěchaně a předčasně spláchli hned po dvou dílech. Přitom tahle linka se dala pořádně rozpracovat a čerpat z ní v podstatě celou sérii. Škoda, do dalších dílů nás asi čeká kvalitativní sešup.

Deathstroke rulez! Jak jinak samozřejmě. Po předchozím příšerném dílu skutečně přišel kvalitativní posun, jenže jen zásluhou Slade Wilsona a Vigilanteho. Doufejme, že až Deathstrokeovo hostování skončí, tak tvůrci rozvinou linky Canary/Vigilante a Diggle/dope a nikoliv Olicity nebo Queen father/Queen son.

Třístá epizoda Chirurgů a shodou okolností zároveň můj šestistý komentář na ČSFD. Málokterý klasický seriál (soap opery typu Tak jde čas nepočítám) si udrží kvalitu, sledovanost a popularitu, aby to dotáhnul na metu tři sta epizod. Zavzpomínání na staré známé postavy z prvních sérií v tomhle díle, navíc celkem chytrou a zábavnou formou opravdu potěšilo, nicméně aspoň Sandra Oh, nebo Kathrine Heigl, jejichž postavy zůstaly naživu si mohly udělat trochu času na malé skutečné cameo (byť nejvíc by mě potěšil T. R. Knight a jeho George O'Malley). Celkově díl vyzněl až trochu moc úctyhodně a pateticky, takže proto nedám tu pátou hvězdu, byť by asi slušela.

Jeden z těch nemálo případů naprostého vítězství formy nad obsahem. Což je zde opravdu škoda, protože téma odplaty je vždy silné a při dechberoucím audiovizuálu a atmosféře, kterou buduje, by stačilo jen trochu ubrat a filmu by to strašně moc pomohlo. (stačilo by třeba vyměnit karaoke scény - byť chápu, že pro tamější obyvatele jde o jistou formu "národního sportu")