Czudas

Film, který se mi pomalu rozléval po těle. Mnoho otázek je zde. Otázek přístupu. Nádherná pochybnost pod tvrdou slupkou konformity a tradice. V začátku nesympatická saň se v průběhu promění v růži - je třeba ji pozorovat a mít pochopení pro její poslání. Je vhodný volný liberální přístup? Nebo tento po čase má tendenci ke klopýtnutí. Jistě oku diváka i mému byl knězův způsob prožívání sympatičtější a lidstější než přístup řeholnice. Není však první dojem mylný?

Film je syrový, nic nepředstírá ukazuje život jaký byl i to že byla potřebná změna v šedivém žití polského příhraničí. Chovali by se hlavní postavy stejně, kdyby to co bylo za hranicemi nebylo tak nedosažitelné? Je třeba svalovat vinu na režim, ve kterém žili? Pomáhali si k dosažení vyššího postavení všemi prostředky, smutné je že přitom měli klapky na očích. Až čas ukazuje že se honili za něčím čeho se museli nasytit, cena za to byla ale vysoká. Při tom dělali a dělají špatné jméno národu svému. V očích sousedů je národ pak díky nim spíše pro srandu a navíc zárukou nedůvěryhodnosti v dalším vzájemném soužití. Asi obdobná mánie probíhala na česko-rakouském pomezí....no ale možná jsme se museli spálit.

Nějak se mi daří chodit do kina poslední dobou, kde prožitek je přece jenom jiný. Občanskému průkazu dávám "pětku", protože jsem se u něho smál i plakal. Ocitl jsem se v sedmdesatých letech a broil proti zhovadilému režimnímu aparátu spolu s těma klukama, natrhl jsem si 15.stránku v občance, nechtěl jet do Jugoslavie a ani jít na vojnu, za to jsem se těšil na Plastiky, ale seřezali nás fízlové, vyplakal se na rameno starého bigbitiáka a záhy zjistil že je to estébák....opravdu byla to zajímavá a pestrá doba ikdyž se někdy jeví jako šedivá