Paldini

EMF, INXS, Lenny Kravitz, pěkná holka a bar jak vystřižený ze Stodolní i s tím tančením na baru. Bomba začátek, byl jsem nadšený. ALE. Je tady to ale. Příběh se začal vyvíjet tak, jak jsem si nepřál, do sentimentálních sraček, s vysloveně trapnými momenty (všechny kšefty s raritním číslem Spider-mana) a místo řízných vypalovaček dostaly prostor nudné cajdáky. Kéž bych nebyl nemocný a mohl si zajít na pořádnou pařbu, třeba zrovna do podobného baru, ale s pořádnou muzikou a s "živými" slečnami.

Neokoukaná čtveřice herců v hlavních rolích mě vyloženě potěšila, ale to bylo tak všechno. Docela jsem se nudil, pramálo napětí, pramálo humoru a navíc ještě klišoidní scéna automobilového atentátu.

Lovec a smolař v jedné osobě řeší své životní a hlavně lovecké neúspěchy s optimismem, úsměvem a hláškou na rtech. Však co, když se nevydařil lov dnes, zítra se určitě podaří. A budeme lovit třeba nosorožce ;-).

Hitchcock na stará kolena pěkně přitvrdil. Určitě si byl vědom toho, že daným námětem vykrádá sám sebe, a tak se vnořil hlouběji do temných vod a přidal pořádně na brutalitě, ale i na černém humoru. Natočení prvního znásilnění a vraždy je už dost na hraně ne-li za ní. Dokonce si myslím, že málokterý režisér té doby si troufal vyobrazit násilí tak otevřeně. I hlavní hrdina není klasický hitchcockovský Mirek Dušín, ale neurvalý alkoholik, který se více než vlastním rozumem řídí svým temperamentem. Jinak všimněte si ke konci scény, kdy hlavní hrdina vystupuje po schodech. Úplně stejný postup stupňování napětí použil Hitchcock hned v několika svých předchozích filmech např. v Psychu.

Nechápu proč zavírat oči a ohrnovat nos? Prostě se některé věci dějí a dějí se naturalisticky, tak proč je nějak přikrášlovat. Samozřejmě nedějí se asi v takové koncentraci jako v tomto filmu, ale to si pište, že takoví někteří mladiství jsou, takoví jsou někteří rodiče a takto žijí některé rodiny a nejen v USA.

Tento film nezachrání od odpadu ani zmateně sestříhané zběsilé souboje, ani scénář režiséra trpícího předčasnou stařeckou demencí a ani ochotníci s mrštností cvičených cirkusových opiček, nýbrž ale jen pár pěkných kamerových trikových vychytávek. Věřím však, že příště by to téhle partičce mohlo vyjít lépe a docela jim fandím. Přece jenom, jsou to sousedi a u nás by se nikdo asi ani na tohle nezmohl. Takže možná příště budou i dvě hvězdičky, kluci a holky snažte se!

Takhle si představuji dobře udělaný film o filmu. Vzpomínky štábu (tentokrát se sešla opravdu početná partička, jen Sean Connery mi tam chyběl), překonávání různých obtíží, natáčení trikových záběrů a hlavně masky Louise Latham jako mladé pohledné prostitutky a pak staré ojeté rašple. Na tu přeměnu jsem koukal, jak tele na vrata a nevěřil jsem, že je to ta samá herečka. Maskér byl prostě borec.

Urputný psychouš James Steward a jedna z nejošklivějších famme fatale Kim Novak v jedné z nejdivnějších romantik, romantik alá Hitch.

Růžový Panter předstírá zranění, aby se mohl na nějaký čas ulít v nemocnici. Netuší ovšem, že úroveň zdravotnictví je ve špitále, kam se dostal, na nule. Takže náš růžový pacient bude muset podstoupit nemálo velice nemilých zákroků.

Jedna mrtvola, čtyři podivíni, kulometná kadence hlášek, morbidní humor a jeden mešuge klučina. Hitchcock mě srazil do kolen, ne napětím, ale vtipností.