Paldini

Film má celkem obstojný námět, ale to je tak všechno. Scénář je pitomý, to se opravdu musí slyšet, co za moudrosti jednotlivé postavy pronášejí. Obsazení je hrozné. "Herečka" v hlavní roli je něco úděsného (teď nemyslím vzhledově). Dokonce i takový břídil jako Richard Grieco je v tomhle filmu lepší. Pak tu ještě divák uvidí šest umělých květin a asi čtyři nepovedené digitální triky. Film nezachrání ani charismatický Malcolm McDowell v roli pubertálního studenta.

Velice mi tenhle film připomněl jeden vtip o zhuleném chlápkovi v sauně. Tohle je taky vtip, velice provokativní a s tou filmově nejryzejší pointou. Dokonce, jak tak nad tím uvažuji, nikde jinde, v žádném jiném filmu, jsem takovou pointu neviděl, ač se přímo nabízí. Jinak o ději vůbec nelze v tomto případě mluvit. Je to surrealistická, provokativní fantasmagorie geniálního jodorowského mozku. Ale přitom je film velice zábavný a divák se jen těší, s jakou další šíleností se setká v příštím záběru.

Pomalý až poetický film o daleké cestě želvím spřežením na místo v horách, které dokáže měnit lidi. První polovina filmu, kterou jsem si pro sebe nazval na cestě, je velmi dobrá, dobrodružná s několika skvělými vtipnými momenty. Druhá polovina, na místě, kde se učí lidé létat, je až unylá a sklouzává dost hodně ke klišovitosti. Mé hodnocení je tedy silně ovlivněno výbornou první půlkou :-)

Jeffrey Falcon asi doma tak dlouho cvičil s katanou a poslouchal ruské rock&rollové kapely až mu prdlo v palici a napsal scénář k tomuhle filmu. Pak se postaral o produkci a sám sebe obsadil do hlavní role nejúžasnějšího filmového hrdiny, kterého jsem do téhle chvíle viděl. Upřímně, čekal jsem akční šupu, což tenhle film v žádném případě není, ale jsou tu úžasné absurdní nápady, až komiksoví hrdinové, ultra suché hlášky ("Jestli překročíš tuhle čáru, tak ti rozpářu medvídka!") a hlavně ROCK&ROLL a pán Smrtka. A na plakátě k tomuhle filmu je pět černých hvězdiček, takže není co řešit a musím je dát taky.

Dějově průměrné giallo, nepříliš napínavé s rádoby "nečekanou" pointou. Z průměru film trochu zvedá scéna svatého přijímání a neuvěřitelně výborná hudba, která se ale, alespoň u mě, míjela účinkem v navození jakéhokoli napětí, takže nevím, jestli byla nakonec pro film přínosem nebo ne :-).

Dalo by se říct, že se jedná o takovou retro vyvražďovačku s některými moc "pěknými" nápady, jak sprovodit člověka ze světa. Ve skutečnosti by většina způsobů ve filmu ukázaných vůbec nefungovala, ale přesto nebo zrovna proto, že jsou úmrtí podaná s nadsázkou a s jasnou nesmyslností, jsou zábavná. A dokonce mě u filmu napadlo, že autoři současného hitu Saw se nechali, hlavně poslední pasti, inspirovat při psaní scénáře.

Hororový skvost. Perfektní gotická atmosféra starého moldavského šlechtického sídla, které je plné tajných chodeb, skrytých hrobek a nemrtvých, kterým vévodí démonicky uhrančivá čarodějnice Barbara Steele. V roce 1960 musel být tenhle film pro diváka dost děsivý. Ponurost lokací je ještě znásobena černobílým obrazem, nasvícením scén a vhodně zvolenou hudbou. A je to pro mě zatím nejstarší film, který jsem viděl, v němž nemrtvý vylézá z hrobu :-)

Od studia TROMA jsem teda čekal větší úchylnost. Titul filmu sliboval dost hodně a ono to zas až tak skvělé nebylo. Do malého městečka někde uprostřed pouště přijíždí partička patřičně "drsňáckých" motorkářek, aby si tady užila sex, pařbu a rock&roll. Avšak místní hrobník provádí na mrtvolkách, které ve většině případů přivedl na onen svět vlastní iniciativou, pokusy s podivnou oživovací tekutinou a oživlé mrtvolky mu samosebou zdrhnou a začnou v městečku páchat neplechu, což milým motorkářkách trochu narušuje idylku. Kdo čeká hororové, akční, gore orgie s nádechem komedie, tak se nedočká. Napětí je nulové, akce je špatná, protože holky jsou sice pěkné, ale taky dost neobratně prkenné a zombíci jsou naprosto neškodní. Takže jediným kladem celého filmu zůstává Don Calfa v roli hrobníka. Tenhle béčkový polobůh je naprosto úžasný a svým výkonem překonává dokonce i takový kultovní part, jaký předvedl v Návratu oživlých mrtvol.

Miike natočil směs filmu noir a westernu. Pomalé poklidné tempo příběhu jakuzáka na útěku je podbarveno pomalou country hudbou, která se jen v akčních scénách, kterých je v tomhle filmu minimum, zrychlí do skoro industriálních rytmů a tempa. Yuji je v nuceném azylu v Taipeii. Živí se jako dělník na jatkách a žije v zaplivaném bytě. Jeho bývalá přítelkyně (na jednu noc) mu ještě nechá na krku malého němého kluka, o kterém tvrdí, že je jeho synem. V životě Yujiho nastane obrat v momentě, když si ho místní vůdce triády najme jako nájemného vraha. A Yuji umí tuhle práci až moc dobře. Jenže Yuji je taky trochu pověrčivý a myslí si, že déšť přináší smůlu a v předpovědi počasí v rádiu hlásí, že na 70 % bude pršet. A já dávám 100 % za opravdu úžasnou atmosféru, hrdiny, s kterými se život nemazlí a za skvělé finále, které je lepší než v některých amerických westernech a hodně chutná po špagetách.

Miike tentokrát tak trochu ve stylu starých francouzských kriminálek. Dva gangsteři, jejichž šéf, kterému jsou naprosto oddáni, se musel na čas uklidit do vězení, začnou hrát vlastní hru, kterou vyvolají reakci vedoucí k válce dvou mafiánských rodin. Jenže z rozjetého vlaku se dost špatně vysedá a kolo osudu začíná oba výtečníky nemilosrdně semílat. Film byl natočen přímo pro videa a je to na jeho kvalitě dost poznat. Levnost čpí z každého záběru. Velkým pozitivem je obsazení hlavní role Rikim Takeuchim, který mohl zaujmout diváka např. rolí brutálního učitele v Battle Royale II, a který už svou vizáží, alespoň mě, evokuje pěkně surového chladnokrevného zmetka.