mikulem

Tenhle film je v podstatě GONE IN 60 SECONDS, v němž je asi 30 minut nahrazeno novým materiálem. Marketingový trik, nic víc. Nedává to filmu jiný smysl, jen to působí rušivě (pokud znáte originál). Jediný důvod, proč ho zcela neignorovat, je jeho DVD vydání s velmi zajímavým bonusem - 30 minut akčních sekvencí z nedokončeného filmu GONE IN 60 SECONDS 2 (1989), při jejichž natáčení Halicki zemřel. 30 minut velkolepé zábavy.

Největší problém JUNKMANA je v tom, že se nesnaží minimalizovat neherecké výkony, jako je tomu v GONE IN 60 SECONDS, kde to mimochodem docela dobře funguje - dialog často běží na pozadí, zatímco sledujeme nějaký děj, a ne neherce marně se snažící o výkon při dialogu na kameru. Tato chytrá filmová metoda je v JUNKMANOVI ignorována. Bohužel, nekoná se ani nic srovnatelného s 40 minutovou honičkou. Akce tu nepůsobí tak velkolepě (přestože JUNKMAN drží rekord v počtu strojů zničených ve filmu!) a v několika momentech je logika toho, co se děje, opravdu postavená na hlavu. Jediné, co má smysl z filmu vidět, je asi tak 30 minut akčních scén, včetně několika kaskadérských kousků, které se točily v reálu a při kterých tuhne krev v žilách (přeskok letadla autem, přelet vybuchujícího auta nad jiným autem).

Tenhle film je esencí úvah o mimozemském životě. Nedokážu popsat, co jsem po něm cítil - něco na úrovni pohledu na jasnou hvězdnou oblohu, kdy člověk cítí tu prázdnotu, nekonečný vesmír, a přitom se cítí součástí toho celku. Něco mystického, co jen málo filmů umí zprostředkovat. --- Po přečtení knihy doplňuji pár postřehů. Především film je lepší než kniha, dějově je mnohem lépe promyšlený. Na druhou stranu kniha nabízí odpověď na dvě hlavní otázky, které jsem po shlédnutí filmu měl. Pozor SPOILER! 1) V knize je jasně řečeno, že stroj podruhé už nebude fungovat - k napojení na červí díru je nutné zapnout zařízení na obou koncích, a to mimozemšťané nemají v úmyslu, chtějí nás zatím ponechat našemu vývoji. 2) Ellie je u soudu obviněna z kolosálního plýtvání penězi, což je nesmysl. V knize je popsáno, že výroba stroje trvá dlouhé roky a za tu dobu vzniknou celá nová průmyslová odvětví. Jen zkoumání takto získaných technologií zabere další desítky let.

Totéž co Anthony, až na srovnání se JSOU MEZI NÁMI, které je docela zábavné. V tomhle filmu nefunguje nic, a ani nepobaví. Jeden z mých nejhorších filmových zážitků.

Karin Dor je opravdu krásná. Frederick Stafford opravdu vypadá z profilu jako Cary Grant. Jenže vsadit vše jen na vizuální stránku nestačí. V tomhle filmu zoufale chybí humor. Explicitní násilí bez humoru, to jakoby ani nebyl Hitchcock, to se k němu prostě nehodí. Na jednu stranu film vypadá jako z 50. let, na druhou stranu se v něm mučí a vraždí, a napětí je to tam. Tenhle film se opravdu nevyvedl, má s Hitchcockem pramálo společného.

Tenhle film mi přijde zdaleka nejlepší z Hitchcockovy britské éry. Nejspíš proto, že nejde o klasické hitchcockovské schéma, ale o detektivní příběh. V některých scénách jsem poznával jeho o desítky let mladší filmy. Na jeho pozdějších "klasických" filmech z 30. let je vidět jisté hledání. Jsou dokonalé v některých scénách, jindy to ale trochu zaskřípe nebo nudí. Tyto neduhy mistr dovedl k dokonalosti až v Hollywoodu. To se ale tohohle překvapivě vyzrálého filmu netýká.

Mně tenhle film hodně připomíná Mannovu PEVNOST - geniální vypravěč, stupidní příběh. Mann tomu filmu dal, co mohl - úžasná výprava, nádherné obrazové kompozice, v některých scénách se až tají dech. Film ale ničí značná naivita příběhu, která se ke konci filmu stupňuje. Romantika hory přenáší, jenže to s krvavou řežbou moc nejde dohromady. Stejná rozpolcenost je i v hudbě - lehké instrumentální motivy jsou nádherné, ale ty velké orchestrální celky nemůžu vystát.

Neznám jiný film, kde by každému záběru byla věnována taková péče. Co frame, to dokonalá fotografie. Osobně mám rád obě verze ČERVENÉHO DRAKA, Mannovi ale dávám přednost. Jeden z nejlepších soundtracků.

Teď, když jsem to viděl kvalitně, musím přidat. Ten film je vizuální žranice a nezapře umělecké ambice. Úchvatné dlouhé záběry, hrátky se světlem, vlající pláštěnky atd. spolu se skvělou hudbou vytvářejí podívanou, na kterou se jen tak nezapomíná. Přidáme-li pitomý děj, vznikne nevyrovnaná podívaná. Základní premisa příběhu je skvělá, a stejně tak úvod filmu, včetně vypuštění zla. Jakmile se zlo začne zhmotňovat, přestane působit hrozivě a je po hororu. Když na scénu vstoupí poutník vymítač, jde stranou i logika a závěr filmu už je hodně chabý. Film navíc hodně poškodilo studio, když ho násilně sestříhalo z původních 3 hodin na polovinu. Nejvíc je to vidět v poslední půlhodině, kde evidentně chybí velké kusy děje. Mannův původní záměr určitě dával lepší smysl.

První typický De Palma a rovnou jeden z nejlepších, nejspíš protože není tak vyumělkovaný a je zvláštním způsobem nekorektní a překvapivý, na rozdíl třeba od vytříbenějšího, ale také zoufale předvídatelného BODY DOUBLE. Jestliže jsem si PSYCHO nemohl užít kvůli profláknutému ději, v SISTERS jsem si to vynahradil.