Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (53)

plakát

Once Upon a Time in Norway (2007) 

Velice zajímavé, možná pravdivé, avšak už stokrát opakované výpovědi některých pamětníků (ne, lepší výraz mě nenapadá). Chyběli mi Varg, Fenriz, zbytek Emperor... zkrátka nějaké další úhly pohledu. V žádném případě nečekejte dokument o hudbě, protože tohle je příběh o bandě zlometalových dorostenců, kteří si prostě neuměli hezky hrát...

plakát

Zlaté oko (1995) 

Kdybych si stěžovala, že je to blbost, protože rusáci mluví anglicky i mezi sebou a Bond porušuje veškeré fyzikální zákony, které se i takoví scénáristé museli učit už na základní škole, asi bych zněla velmi bláhově. A kdybych si jesště k tomu stěžovala na krutě nepřesvědčivé herecké výkony, byla bych už rovnou kurevsky naivní. "Když si pustíš bondovku, tak taky čekej bondovku", říkala jsem si, rozmýšlejíc se nad hodnocením téhle nejspíš nechtěně srandovní slátaniny. Když v tom mi došlo, jak nefér by bylo nechat se unést kultovností filmu a nehledět na to, že i zaškatulkovaná píčovina je pořád jenom píčovina...

plakát

Válka Bohů (2011) 

Do "Immortals" jsem šla již s očekáváním. Očekáváním estetických orgií. Na úkor děje, scénáře a hereckých výkonů samozřejmě... Nicméně jistý příslib alespoň té estetiky v traileru byl. Zda jsem se dočkala, ptáte se? Inu, dočkala. Ne však v dobrém slova smyslu. V první řadě mě poměrně znechutilo vyobrazení titánů jako zablácených domorodců se špičatýma čepičkama. Ale možná je na vině jen moje utkvělá představa o tom, že když se něco jmenuje "titán", tak by to mělo vypadat velkolepě a dechberoucně a ne jako hemžící se, umazaný potvory. No a když už jsme u té umělecké stránky, tak spousta míst (např. svatyně, bludiště) vypadala spíše jako ze Star Treku, než jako z bájí, ten slavný luk byl evidentně vyroben z polyvinilchloridu nebo jiného polymeru, a helma krále Hyperiona byla (pravděpodobně kvůli ochraně před sluncem) nastříkána lakem na karoserii, o jejím designu ani nemluvě... Kolik že do toho naházeli peněz?... Když bylo něco z dálky, tak to bylo uchvacující a monumentální, o tom žádná. Nesměli jste se pak ale s kamerou přenést o něco blíže, neboť vám z toho množství syntetických materiálů, používaných především na výrobu hraček, jaké u nás známe nejlépe z dovozu z Číny, bylo do breku. Stěny vetšiny exteriérů k jejich škodě nápadně přimopínaly dekorace terárií. Umírající nebožačky, vyklopené z bronzového/plastového býka, vypadaly, jako by se zapatlaly od marmelády. Někoho snad mohlo napadnout zeptat se osob srozuměných s přípravou pokrmů, jak vypadá maso po podušení. Mám se zmiňovat o obsazení? Ale jistěže. To je totiž asi největší prů...hované tričko celého filmu. Začneme s hlavní rolí, kterou dostal poměrne sympatický mladík...který však absolutně neumí svoje řemeslo. Nejenže jsem mu nevěřila ani jeden naštvaný obličej, ale v okamžiku, kdy se snažil povzbudit svoje spolubojovníky trapně napsaným proslovem a vypadal, nebo spíše zněl, jako by mu zaskočila přesnídávka, jsem vážně vyprskla smíchy. V té chvíli jsem si vzpomněla na Braveheart a Mela Gibsona a bylo mi líto, že hrdinové už nejsou, co bývali. Celý Olymp byl k popukání. Hoši vypadali, jako by utekli z nějakého boybandu, nemluvě o tom, že Ares vypadal jako mladší bráška Slunečníka. Oni tam v podstatě všichni vypadali jako u Slunečníků doma. Athéna byla krasavice, ale chovala se jako nána... a Zeus? No to si ze mě asi dělají prdel... Ve scéně, kdy bojovali s titány, vypadali jako želvy ninja ve žlutých kostýmech. A všechny ty dráty, trubky a tykadla, co z nich trčela... Jeden by plakal. Mickey Rourke vypadal chudák s tim panděrem srandovně, a ty jizvy, co měl kolem levého oka, ještě srandovněji. Ta vědma, co viděla do budoucnosti pomocí hymenu, nebyla nejhorší, ale ona ani nějak neměla co zkazit. Jediný, kdo za něco stál, byl John Hurt. Co se týče logiky, tu a tam se také našlo něco, co vás trochu vykolejilo. Například německý ovčák, aportující hyena nebo sluneční hodiny na nádvoří města, které bylo nacpané ve skále. Asi chodili vždycky půlku dne na schůzky pozdě... Naprosto rozkošná scéna byla, když uprchlí vězni vysedávali celí mazlaví a upatlaní (v důsledku zřejmě první ropné katastrofy v dějinách Země) na skále, zatímco věštkyně se jako správná fešanda sprchovala. Když byla vypucovaná, vypadajíc jako samotné ztělesnění čistoty, se elegantě přesunula k ostatním a... vyvalila se do toho bordelu znova. Nelze se ubránit srovnání s 300, kde však byly bojové scény o něco lépe provedeny a i když poněkud "umělecky", nevypadaly tak uměle. A to mi většina pohybů navíc přišla jen špatně okopírovaných. Bitva pod hradbami vypadala jako hospodská rvačka. Buď byl kompars opravdu ožralý nebo jenom nedostal moc zaplaceno. Při závěrečné potyčce hlavního hrdiny a hlavního padoucha jsem si v půlce odskočila pro něco na zub, aby mě pohyb čelistí udržel v bdělém stavu až do konce filmu, což činilo celých 18 minut (ano, opravdu jsem to průběžně kontrolovala). Celé to byl maglajs a kdyby si to místo inspirace ve skutečných bájích raději celé vymysleli, udělali by lépe. Pozitivní věci: 1) krvavé efekty 2) krajinky 3) byla to prča - občas

plakát

From Pig to Oblivion (1993) odpad!

Deset minut příšerně rozhoupaných záběrů na převážně stupidně se tvářící lidi na diskotéce... ... Tak, a teď už se na to nemusíte koukat... :D

plakát

Turner a Hooch (1989) 

Psíček je boží a Tom Hanks je prvotřídní cholerik. Je to trochu jednodušší, ale co taky očekávat od americké komedie, že...

plakát

Alfresco (1983) (seriál) 

Nebýt některých slabších momentů, dám s radostí za pět. Nevyváženost kvality nicméně 'vyvažuje' pocit nostalgie ze sledování mých oblíbenců v ranných stádiech jejich komediálního vývoje. Pokud jste tak trošku na hlavu, jako já, poznáte i pár zárodků později velmi povedených skečů.

plakát

Zimní host (1997) 

Je těžké říct, co dělá filmy zajímavými nebo nezajímavými, duchaplnými, nebo nesmyslnými, dobrými, nebo špatnými... Ale pravdou zůstává, že zrvovna tak, jako existují filmy propracované, do nejmenších detailů vyšperkované a technicky naprosto nezávadné, které ne a ne člověka oslovit, můžete narazit i na film naprosto obyčejný, na první pohled nevýrazný a šedavý, a objevit v něm tolik krásy, pravdy a citu, že se vám už nikdy nevymaže z paměti....

plakát

Hačikó - příběh psa (2009) 

Až na to, že takhle to nebylo... ale co, natočte remake Hachiko: An intergalactic adventure, odehrávající se na Marsu, a já budu bulit stejně... I toho Gíra jsem rozdejchala:D