Válka Bohů

M. Rourke v slušnej úlohe záporáka a pochváliť treba vizuál - celkový look, ktorý pripomenie už legendárnu "300-ku". Krvou sa nešetrí, rúbe sa tu jedna radosť, ale chýbal mi hlbší rozbor, myšlienka, silnejšia väzba medzi postavami a realistickejšie podanie. Mnoho scén a kratších záberov nadchne, ale k filmu ako celku výhrady mám. Keď si spomeniem na Súboj Titanov z roku 1981..., to bola atmosféra. Jeho remake, pokračovanie i táto Vojna Bohov , to už sú dnešné plytké katovačky, ktoré sa začínajú podobať ako vajce vajcu Príbeh samotný je vedľajší a skôr tu ide o choreografiu a akčné scény, čo mne nestačí. Film na jedno pozretie. Ja radšej Braveheart...60%. (19.07.2012)

První (post)moderní/eklektická interpretace řeckých mýtů, která mi přijde opravdu zajímavá - nebo si minimálně na jinou další nemůžu vzpomenout. Bohužel sice také trpí tím nešťastným móresem, že se snaží zavděčit i mainstreamovému publiku (což se jí už z principu nemůže povést), ale pořád obsahuje dost ostrůvků nádhery, které mi ke štěstí stačí. Škoda, že jsou jedna ku jedné naředěny bezradností a místy i slabomyslností. A také jsem se konečně rozhodla učinit definitivní soud o Henrym Cavillovi, který se v mé hlavě utváří už od dob Tudorovců a nyní nastal čas přestat čekat na zázrak. Není to herec na hlavní role a už vůbec ne na charakterní hrdiny, protože není v jeho silách zrcadlit charakter. Umí velmi dobře pracovat se svým tělem a nejspíš bude tvrdohlavý jako osel a pracovitý jako býk, ale jeho oči jsou prázdné, i když pláčou, i když se mají smát, i když mají zuřit. A jak se říká, divadlo je o hlase a film je o očích - bez očí toho moc nenadělá. --- A ještě k filmu samotnému, je pravda, že když se nadělalo tolik řečí kolem toho luku, tak jsem čekala, že se z něj vystřelí víc než šestkrát... Jakkoliv byla přesná replika mojí oblíbené scény z Klanu létajících dýk potěšující. (26.03.2016)

Předem bych chtěl říct, že jako jeden z mála nepovažuju 300: Bitvu u Thermopyl za oslavu fašismu, ale naopak ji vnímám jako sofistikovanou a jemnou satiru fašistické propagandy. Ostatně, že jsou obvinění vznášená vůči Snyderovu filmu nespravedlivá, si například myslí i Slavoj Žižek. O roli stylistických prvků, o nichž se v závěru textu zmiňuje i slovinský filosof, a které často zcela dekontextualizují jednotlivé obrazy, se tady příliš rozepisovat nebudu (snad jinde) - při porovnání obou filmů (300 a Války Bohů) je ale z mého pohledu užitečné dívat se na 300 jako na značně zkreslenou, subjektivizovanou verzi určité konkrétní historické události. Jednoduše řečeno, místo toho, aby se tu vytvářela iluze nějaké uvěřitelné rekonstrukce dějin, kde by vše odpovídalo zjištěním historiků, se tu přiznaně pracuje s nepřesnostmi a fantastickými motivy, které zde ale mají svůj význam - odhalují pravou tvář propagandy. Singh chtěl podle svých slov původně koncipovat Válku Bohů trochu jinak a zasadit ji mimo rámec antické mytologie a natočit nějaký post-apokalyptický film, ale producenti mu to zatrhli s tím, že lidi se dnes prý rádi dívají na řecké bohy a kdesi cosi. Tímhle kompromisem tu ale dost možná nechtěně vzniklo něco docela pozoruhodného, kdy sice většina diváků bude opět Singhovi spílat za mytologické přešlapy a nepřesnosti, ale přitom se tu podle mě dost originálně ukazuje proces vzniku bájí a pověstí, a jak odtržené od reality můžou být. Úplně nejvýstižněji to můžeme ilustrovat na souboji Thesea s Minotaurem, který je ve skutečnosti jenom svalovcem s maskou býka. Dokážeme si pak představit, jak tahle šarvátka poté prošla lidovou slovesností, kdy každý z vypravěčů přidal něco svého, nebo událost zařadil do úplně jiného kontextu a pak z ní vzniklo to, co my známe třeba od Petišky. Film si tohle zkreslení uvědomuje, protože na konci vidíme všechny ty ikonické momenty předchozího příběhu jako do kamenného sloupu vyryté výjevy, kde už právě k takové mytizaci dochází - minotaurus tu už skutečně vypadá jako fantastické monstrum, ne jako trochu přerostlý voják. Další jsou samozřejmě ti nezvykle zranitelní bohové, jejichž bitka s titány je tady mimochodem naprosto dokonale choreograficky zvládnutá a v 3D vypadá skvěle. A možná vůbec nejvýstižněji se dá rozdíl mezi oběma filmy ukázat na tom, jak přistupují k Nesmrtelným/Immortals. Zatímco ve 300 je to obávaná speciální jednotka Peršanů, která je dehumanizujícím způsobem vykreslená jako hromada příšer, ve Válce Bohů jsou Nesmrtelnými ti, kteří se svými činy stanou součástí legend. Snyderovi jde víc o tu výslednou podobu mýtu, zatímco Singh se snaží spekulovat nad tím, co se asi stalo, než se událost takovým mýtem stala. Jo a Rourke je nejvíc badass záporák za hodně dlouhou dobu, bezkonkurenčně jeho nejlepší role od Wrestlera. (25.11.2011)

Vizuálna stránka je občas takmer o(c)hromujúca, miestami však takmer akoby až televízna. Mickey Rourke je fajn (a asi je dobre, že dal prednosť Vojne bohov, kvôli ktorej odmietol rolu Conanovho otca v Nispelovej mdlej verzii), Stephen Dorff tiež. Henry Cavill nie. Príbeh... čo ja viem, moc ma nezaujal. Akčné scény snaživé, ale aj dosť stereotypné. Proste také... nuž... všelijaké. Ale v zásade bavilo. Každopádne, Tarsem Sing svoj životný film asi už má za sebou (Cela). (26.01.2017)

Že to bude úchylná kryptometrosexuální podívaná (ať už předpona "krypto" dělá se slovem cokoliv), jsme věděli. Celou dobu šlo o to, jestli to jako takové bude fungovat. Sighn je audiovizuální génius, příběh ale odvyprávět neumí, alespoň tentokrát, což je zásadní problém, kvůli kterému musím říct, že jakkoli je fascinující sledovat každý záběr, podruhé to vidět nikdy nechci. (14.11.2011)