Jáson a Argonauti

Jáson a Argonauti se stal již třetí (Souboj titánů, Zlatá Sindibádova cesta) dubnovou zastávkou na nostalgické pouti po stopách Raye Harryhausena a musím říct, že to byl zatím nejslabší a nejnudnější kousek. Harryhausen se sice opět předvedl jako veliký frajer. Jeho monstra (Titán, harpyje) v první polovině filmu jsou sice super, ale neodehraje se s nimi žádný pořádný souboj. To nám je vynahrazeno až v druhé polovině, kdy na scénu přichází několika-hlavý had a armáda kostlivců. Kromě toho, že je tedy první polovina lehce nudná, filmu nepomáhá ani extrémní naivita příběhu i většiny postav (,,Jásone miluji tě, znám tě pět minut, ale miluji tě." a také fakt, že se režisér vůbec nesnažil nějak nás seznámit s ostatními Argonauty. Prakticky představil jen dva, které ovšem potřeboval jen chvilku. Přesto je to milá pohádka se super triky a příjemnou hudbou. (23.04.2008)

Tři a půl hvězdy zaokrouhlené nahoru. Z toho tři zásluhou Raye Harryhausena - jeho triky jsou v podstatě jediný důvod, proč jsem se na Jásona díval. Příběh je klasická báje, kterou zná asi každý, lehce poupravená a sehraná herci, kteří ovšem moc nehrají. No co. Jak říkám - Harryhausen, Harryhausen a zase Harryhausen. Jeho závěrečná bitva s kostlivci je už legendární, stejně jako krocení harpyjí nebo oživlá bronzová socha - obr Talos. Půl hvězdy dostává hudba Bernarda Hermanna - ze 3/4 nejde sice o žádný zázrak, ale motiv použitý při zrodu kostlivců je excelentní - jednoduchý a působivý. Souboj Titánů zůstává (a zůstane) nepřekonán. (23.05.2010)

Na triky bohatí film avšak neviem.. nechcem mudrovať ale pri niektorých scénach som mal pocit že tam bolo "naplácané" príliš veľa a pri iných som mal zase pocit že to mohli bez problému rozvinúť. Súboj Titanov sa mi z tohoto hľadiska zdá byť lepší ale je zase o 20 rokov mladší čo takisto robí veľa. Dalo sa na to pozrieť v pohode a nenudil som sa pri takýchto filmov by som čakal oveľa dlhšiu stopáž 100 minút to je v pohode. Vrchol filmu je záverečný súboj kostlivcov to bolo teda poriadne premakané. (09.05.2013)

Nemá smysl poukazovat na vypuštění 90% báje, na spoustu nesmyslů a odlišností (například brutálně zestárlý Herkules). Tohle je je prostě nesmrtelná a nestárnoucí heroic-fantasy, spolu se soubojem Titánů první z tohoto žánru, kterou jsem viděl. Když se na tenthle film koukám, zase je mi 12 a s vypoulenýma očima koukám na všechny ty kostlivce, harpyje, hydry a obří bronzové sochy, proti kterým hrdinové bojují. PS: Pro fandu Herkula a Xeny je dost zvláštní sledovat Héru jako hodnou bohyni :-) (13.04.2014)

Doposud nejlepší příběh Jásona přenesený na filmové plátno, kdy nejvíce bodů připadá, jak jinak, mistru speciálních efektů Raymondu Harryhausenovi. Zcela logicky autoři mohli vybrat jen několik momentů z velmi pestré a napínavé plavby Argonautů. Samozřejmě vrcholem jsou bitevní scény s oživlými kostrami, pozadu však nezůstává ani bronzový obr Talos či harpyje. Z hlediska bájné předlohy je trošku problém s drakem, hlídajícím rouno, jelikož tenhle vypadá spíše na hydru. Tu ale nebylo možné jen tak zabít, jelikož po utětí hlavy jí narostly dvě nové, čemuž se zde filmaři vyhnuli. Já jsem po znovu zhlédnutí zaměřil pozornost na jiné, méně slavné scény a zaujala mne plavba mezi pohybujícími se skálami. Podle báje šlo o Symplégady, které se neustále pohybovaly. Až Argonauté na radu vypustili holubici, která, když prolétla, dala znamení, kdy má loď vyrazit. Loď s drobnými šrámy proplula a skály se dle věštby již na věky zastavily. Pomoc, zde zřejmě Poseidóna, je velmi efektní a z hlediska speciálních efektů dobře promyšlená. Stále solidní a příjemná podívaná - viděno pětkrát. (22.12.2019)