UnholyEvil

Příběh o odporném netolerantním diktátorovi jménem Joy, který utiskuje svoje okolí a staví se neustále do popředí, ale který se nakonec naučí, že vše funguje lépe, když se všichni vzájemně tolerují a dělí o skleněné koule, jejichž zvuk při vzájemném tření, kutálení a převalování byl jednou z nejpříjemnějších věcí, jaké jsem ten den slyšela. Chvílemi naivní film se na okamžik změnil v horor, přirovnatelný ke čtení paranormálních příběhů ve věku, kdy ještě věříte každé hovadině, a to ve scéně, kdy se hlavní hrdinové začali zaživa rozkládat v tunelu moderního umění. Poté se však vše vrátilo do normálu a panáčkové dál vesele řádili v mozku holčičky, kde ucpávali různé trubičky a způsobovali odumírání rozličných řídících center. To samozřejmě nemělo žádné trvalé následky, jelikož holčička byla pouhou dutou schránkou, jakousi hrací plochou pro skutečné cítící bytosti. Na druhou stranu to bylo velice hravé a na smysly pozitivně působící a nebýt toho pocitu, že s sebou závěr filmu nese poučení a lekci do života, dala bych vesele (no pun intended) za 4.

Level filmu: koukatelný. Přes překvapivě hutnou atmosféru, malebné prostředí atakdále je to prostě jen blboučká Tess Durbyněco v exotickém provedení. Pár detailů bylo pozměněno, což je pochopitelně ohromné překvapení, ale jinak je to stejné, jako číst knižní předlohu. Tess, pardon... Trishna jen tak chodí, na všechno dělá: "Meh." nadšení nula, samozřejmě... -"Trishno, dáš si kafe? -"Meh. Tak jo." -"A Trishno, chceš se odstěhovat na druhou stranu zeměkoule a vytírat podlahu, zatímco já se budu den co den ke vzteku diváků nezáživně a repetitivně válet na té samé pohovce a číst si knížky s ilustracemi znetvořených kopulujících humanoidů?" -"Meh. Tak jo." -"Občas si šťouchnem..." -"Meh, oukej..." -"Supr!" -"Meh." Pokud se vám líbila kniha, bude se vám snad líbit film a naopak. Pokud touhle nudnou kolekcí písmenek, která si říká klasika, pohrdáte, vstupujte jen na vlastní nebezpečí. Jednou ze zásadních odchylek od Tess je absence, tedy převážná absence druhého džentlmena, takže tam, kde byl v knize Alex..Alec(?) a Arnold(... nebo tak nějak) je ve filmu jenom bohatý a rozmazlený Jay a z toho druhého zbylo tak 10% v podobě nesympatického tanečního instruktora. !SPOILER! Kdyby se Trishna byla bývala věnovala zdravovědě místo restauratérství, možná by si na konci ušetřila několik desítek minut trápení... tedy v případě, že to nezkoušela, dokud to nevyšlo, jako u toho povaleče. V závěru bych ráda poděkovala uživateli moovie za odbornou konzultaci při analýze škod napáchaných bodnými ranami ve filmu.

Fantastický film se spoustou úžasných herců a strhujícím dějem, který vůbec, ale vůbec, nelze předvídat!

Budu předpokládat, že zbytek prostě shořel ve střižně při strašlivé nehodě s balíkem slámy a nedopalkem od cigarety, protože jestli autor scénáře usnul při čtení předlohy a pak se to snažil zamaskovat tím, že takhle to v podstatě docela určitě skončilo, musela bych začít ubírat další hvězdičky. Nebo to možná točila banda hipsterů, kteří teď s hrdým výrazem na tváři pyšně prohlašují: "We were making 'How it should have ended' videos BEFORE it was cool." Tak či onak, s klasikou (jakkoli šílenou) se zkrátka nehýbá, jelikož to může mít za následek převeliké pohoršení.

Hromada hraní na city, zmenšenina Michaela McIntyrea, která je z nějakého důvodu velice důležitá pro skupinu zvířat v čele s mamutem, který má problém s potlačenými emocemi, přehnaná afektovanost, to všechno člověka u moderního animáku bohužel nepřekvapí. Tenhle je však ještě korunován neobyčejně špatným originálním dabingem. Tuším, že ten český byl kvalitní, takže pokud si to chcete pouštět, vsaďte raději na ten. Dvě hvězdy jsou za veverku. Obě dvě.

Potrestaný pedofil se snaží začlenit do společnosti a po letech strávených žitím z peněz daňových poplatníků vydělávat také jednou sám na sebe. A protože je náš pedofil v podstatě hodnej kluk, tak mu to trochu ulehčíme a pošleme ho zabydlet se do města plného pedofilů, aby se chudák cítil jako doma. Autorka evidentně pečlivě vybírala, kam svého hlavního hrdinu pošle na socializační pobyt. Musela docela určitě přečíst hodně brožurek, než narazila na to, co potřebovala. Jednou se jí však přece poštěstilo. Při pravidelné ranní kávě si zřejmě jednou zapnula teleshopping a tam to bylo: ,,Pobyt na tomto přísně střeženém místě je ideální příležitostí pro rehabilitaci každého sexuálního devianta. Jsou zde pracovní příležitosti, chápavé zletilé potenciální partnerky, ale i zdravé množství různě intenzivních pochybovačů, nezbytných pro přípravu pacienta na skutečný svět. Na každém rohu se Váš "speciální případ" bude moci setkat s chytře zkonstruovanými androidy, kteří budou nápadně i nenápadně odkazovat na ono ožehavé téma a tím stimulovat mysl postiženého. A pokud zavoláte ihned, dostanete zdarma navíc lítost vyvolávajícího androida, který dělá zpětnou vazbu o tolik reálnější! Celý areál, včetně androidů, je ze zdravotně nezávadných materiálů. A proto neváhejte a zavolejte!" A bylo to. Tolik řečeno, chtěla bych ještě podotknout, že nebýt těchto hloupých prvoplánovostí, dala bych klidně za pět. Kevin Slanina byl obzvláště výborný (if you'll pardon the pun).

Předimenzovaná, přesexovaná a především laciná slátanina, která je velmi dobře natočená, nicméně postrádá z větší části jakoukoli hloubku. Množství příjemných překvapení v podobě spousty skvělých herců je bohužel přebito množstvím nevkusných momentů, scén, nebo i celých dějových linií. Věda je nestoudně trivializována, tudíž pokusy o medikální diskuse vyzní směšně. Možná by se panu "doktorovi" jeho první dítko lépe vyvedlo, kdyby byl býval srozuměn se základními principy používání laboratorních zařízení. Mikroskop bez vlastního světelného zdroje se opravdu nešoupe po stole. A slovo "fagie" na něj mohlo během jeho studií snad tu a tam rovněž mrknout z jedné z jeho lékařských knih. Kostýmy jsou odporné a velice matoucí. Především garderóba postavy parodující Doriana Graye mě nepřestala překvapovat, jeho účes už pak spadá rovnou do kategorie "škoda mluvit" (a ne, ani v téhle inscenaci nemá svoje pověstné zlaté vlasy). Snad bych mohla dát dohromady i recept na ukuchtění podobné jednohubky, když jsou teď ty pořady o vaření tak populární. Třeba mě tu pak budou mít ještě raději. Inu vezměte si tedy veškeré populární bubákoviny, jaké můžete najít např. v časopise enigma ( jehož čtení se velice podobá sledování Penny Dreadful, aneb kéž by tak provedení odpovídalo atraktivitě tématu) splácejte je dohromady s klasickými příběhy hororové fikce, přidejte bohatou dávku přestřelek a výpadů z otočky, špetku stereotypních, syčících upířic, dále přidejte koulející se bulvy hlavní protagoistky, plytký, předvídatelný příběh a předramatizované proslovy, vypůjčte si 'Mouth of Sauron' z Pána Prstenů, protože ten se patrně jako strašidlo neztratí, a tohle všechno zasaďte do světa, kde neznají slovo upír, ale nenechají se jedním zaskočit. Tak, a máte Penny Dreadful. Doubrou chuť.

Trapně předvídatelná romance s trapnou zápletkou, trapně dobrým koncem, trapnými dialogy, trapnými hereckými výkony (Peter Vaughan, Richard Coyle, Barbara Flynn a ten pán, co hrál soudce se nepočítají). Nečetla jsem knižní předlohu, ale dovolím si tvrdit, že příběh sám o sobě není ten problém. Jsem přesvědčená, že je to zpracování. Upatlané, infantilní zpracování, které by se klidně mohlo vydávat za průměrnou pohádkou, kdyby bylo trochu kreativnější. Zvláštní pozornost si samozřejmě zaslouží kostýmy, díky kterým má například hlavní záporák vzezření metrosexuálního goth-Listera. Koukat na to nebolí, ale brát vážně to při nejlepší vůli také nemůžete...

Ráda bych se podělila o úryvek z opisu nahrávky, která byla objevena ve sklepě jednoho z autorů tohoto filmu a která zaznamenává část rozhovoru, stojícího na počátku kreativního procesu vzniku "Old Yeller". Kvůli ochraně soukromí autorů musím bohužel vynechat jména, čísla, data atd. Doufám, že tento unikátní dokument poslouží k lepšímu porozumění tohoto díla. Člověk zodpovědný za vznik filmu č. 1: ,,Pojďte, chlapi, natočíme film o přátelství kluka a psa. Bude to strašně dojemný a bude to mít hloubku, to se bude lidem líbit. A bude to taky akční, bude tam spousta rvaček... s vlkem, s medvědem..." Člověk zodpovědný za vznik filmu č. 2: ,,No moment kámo, jak chceš ty rvačky točit? Seš blázen?" Člověk zodpovědný za vznik filmu č. 1: ,,Klídek, mam to vymyšlený. Vezmeme medvěda, vyoperujeme mu drápy... ne, moment, to nám nedovolí... tak jinak, vezmeme medvěda, zalepíme mu tlapy... a pošleme na něj našeho čokla...dobrý ne?" Člověk zodpovědný za vznik filmu č. 2: ,,Neblbni, vole, co když náhodou toho čokla přece jenom zabije?" Člověk zodpovědný za vznik filmu č. 1: ,,Jéje, to mi nenapadlo... no tak mu tam dáme nějakýho jinýho...co ho nepotřebujeme..." Člověk zodpovědný za vznik filmu č. 2: ,,Supr nápad, kámo. To budou scény... To bude film!"

Jedná se pravděpodobně o nejlepší film z těch, které byly tak špatné, že jsem je nezvládla dokoukat. Jelikož jsem se prokousala více než dvěma třetinami stopáže, srdce mi nedá abych tomu tu jednu hvězdičku nedala. Neptejte se mě, za co že ta hvězdička je, protože scénář je ostudně tragický, herecké výkony mizivé, logická kontinuita téměř neexistující... Ale ba! Mám to... Za kostýmy?