andrii

... přicválal jako hvězda, která oponu /z/ nebe strhá. Je na roztrhání. Zatímco ten druhý se jeví jako nanicovatá měsíční silueta, dávající si ploužák těla mezi tmavými závěsy. Pokulhává kapsář - stratég."Štramák" periferní. "Porouchaný" Harlekýn ulic. Vysoce věrohodný, kuckající Dustin H. se dusí stíny, "ohryzky" Velkého jablka a jeho následky na konečné začátku rajského svět/l/a.

Černo-bílá "spojka," která není skálopevná, která se až tak nebratříčkuje vs. antagonista s egem, leb /ne/chycená na lep aneb když se dva perou, třetí se směje. Lup má opět staronového majitele.

Smyslníci smyslní. Dusající stíny. Ale on se nepáře s jedněmi ani s druhými. Stíhá, stíná. Tříská hlava nehlava. Profesor pěstí je vyškolí. Porcující kořist jim řádně osolí.

Opojný pozér i hloubkař. Okázalý tapetář. Ukázkově rozprostřený, snový bohém - hedvábník i brokát.

Nezdolná Madona. Drastická čerň se jí v těle rozlila. Dokud tě máme. Uchýlíme se do náruče "račího ráje," ke štěstí v bolesti. To zvládnem.´ Za letní noci. Ale až tě obejme eden v zahradě bílých růží a lilií, zahalí nás jíní, pohltí však malé rozněžnění. Tvá statečnost čelem, když bedra ti napadl zákeřný atak, zavalil kámen. Budiž příkladem, jak se prát se skvrnami na slunci. Malířka kolébky nového života. Grácie s duší. Ámen.

Čelenkáři. Piráti na souši. Upíři. Krví koření své kořeny. Karavana kanibalů, omlazovací výpady. Kdo zarazí výpravy, rudé výpary? Jen jeden utne kmen. Zauzluje mozek zla smrtihlava.

Ti, co tkají pomyšlení dam. Dnem i nocí. Nocí, dnem. Hlavy a ruce v jednom kole. Slastný organismus pohromadě. Krejčí z ráje emocí látek, nitek a jehel. Zlatí dědicové. Exkluzivní dílo, od kterého se jen tak neodstřihnete. Kolektivní kaviár a šampaňské.

Ve víru leporela, la, la. Ve víru klavírů. Cestovní hrací skříňka ladí dvojí repertoár, dvojí polibek. První voní jako hrst pivoněk. Druhý svírá ret v mollové tónině.

... a ruce si nepodají. V nich už třímají plamenomety. V očích svítí blesky. Stačí odmávnout červenými praporky. Dít se budou velké třesky plesky. Inkasovat rány, které zjevné zjizvené tváře vystřelí.

"Měl plnou pusu řečí, jako když se protrhne přehrada, která po krajích do karaf rozlévá kvalitní dezertní vína a kde to jedním lokem nekončí..." Takový jednou jeden byl. Herec Menšík. Člověk Vladimír. Bodrý, dobrý rodák luhů a hájů moravských. Pravdivý, proudivý veletok lidskosti. Společník generací u stolku s atmosférami. Labužník každé setinky sekundy pozemského bytí.