andrii

Čmaropravec picassovský, který měl v paži i munchovské stavy. Busker se střapci. Sabotér kvót, který se "utrhl" v křiklavosti na tržišti s niternostmi. Svéráz vzletné rvavosti.

Jen vám přijel říct, fanfaróni fanfár, zacyklených fórků na ráfku, že jeden musí z kola ven. Sesednout z koloritu atmosfér, aby se/si zařídil po svém.

Podívaná přes kukátko na bytí, které bloudí ve chvilkách intimity. Po chodbách, pod okny, mezi z metra průduchy. Tepou rušné nádechy a výdechy. Mezi řečmi drží se. Život, jenž nezvoní na konec. Za prahem zapřažený, prochází se prachem. Godardovský člověk.

Cool (k)look a jeho gró. Bez clony.

Rozhodli, lodivodi. Zůstat u stylizace iluzí, v galaxii jen naoko. Když ale hlídacího psa v rohu trkne nepoměr, způsobí rozruch v okruhu rozumů. Rozhodí tu mimozemskou lest. Na matičky. Z hrsti nesmírně nevesmírné (dů)kazy. Pohrozí, zatrne. Matičce zemi, která "lítá v tom."

Za katrem obratní kati. Na rynku rýh a pomačkanosti. Kolegyně - lovkyně globálního býlí. V sukni ruměné, nasáklé proměnlivostí.

Ujme se, koná. Hněte charakter. Tu vyhmátne brandovské tóny. Tu vytuní tůně met.

Lady "megaMacbeth" útočí, Na parte všemu partiovému připíjí konvalinkovým šampaňským. U(r)čí, pavoučice, jak přetáhnout nitky z tvrdého gauče, do nákladného, aurem oplývajícího sofa, aby ji pak samotnou, mýdlovou parádnici, sfoukly její vlastní, navržené vzorce, to když spustí rudé variace. Zahučí na prázdné prkenice. Pod kůži dynastii v kůži zaráží  odpadlictví klín.

Liánovité medailony. Tvárnost lidské pózy. Vytáhl nad rám(ec). Figury "s cylindry a drdoly." Merendu meandrů vážené tvářnosti melancholie v podzimním pastelu.

S’il vous plaît... Vesele, jen vesele. Komponuje sen. Vystupuje. Dominuje nejen Seině, stolečkům s croissanty a koňakem. Hlasem, jako když hází lasem, nese vyprávěcí témbr. Monet výstavního hrdla, vybarvuje svět.