IXOXI

Dílo své doby, dnes by kvůli různým aktivistickým sráčům něco podobného vzniknout nemohlo. Kdo pamatuje devadesátky, tak si zavzpomíná co tehdy bylo běžné. Ať si o tom myslí kdo chce, co chce, tak se nedá popřít, že to byla show, kde se pro diváky udělalo maximum.

První ročník Hjel til jul na mě působí jako parabola. Naprostá většina situací je vyhrocena do extrému, ale myslím, že úmyslem nebylo ukazovat krajní situace, nýbrž jasně je vymezit. Nebral jsem tedy předkládané jako dogma a tak jsem si užil množství humorných situací i nějaké emočně vypjaté momenty. Trochu škoda typické Netflixovské korektnosti a množství nucených korektních témat. Seriál není bez chyby, ale krásná vánoční atmosféra, natáčení v zimní krajině plné sněhu a množství vtipu si minimálně jedno zhlédnutí zaslouží.

Před shlédnutím filmu jsem četl předlohu, takže ve filmu jsem viděl mnoho nerozvedených náznaků obsáhlých pasáží v knize, případně naprosto ignorované části jako třeba cestování babičky nebo Pacova linka. Přibližně první třetina filmu nebyla vůbec vtipná, kvalita pořízení filmu, zejména zvuková stopa velmi bídná atd. Z těchto důvodů se musím připojit k části diváků, kteří hodnotí celý film spíše negativně. Stejně jako zde psali i jiní, přečtení knihy mně pomohlo více si film užít a zavzpomínat na povedené pasáže, zejména ve druhé polovině.

Kráska a zvíře je obsahově prázdná pohádka, nahánějící délku zbytečně mnoha písněmi. Na rozdíl od současné tvorby je stavěna na pozitivním vnímání světa a proto vyčnívá z davu. Určitě doporučuji ke zhlédnutí, ale kvalitou se k původní Snow White and the Seven Dwarfs (1937) nebo Bambi (1942) ani nepřibližuje.

Navzdory mnoha zábavným momentům musím říci, že podle mého názoru Cestu do Rokycan odnesl čas a není důvod se k ní vracet. Z dnešního pohledu se k sobě lidé nechovali pěkně a kromě toho se nejedná o apolitickou tvorbu. Je to je pěkně vidět na postavě tatínka, který se jasně vyjádří, že pravdu slyšet nechce, ale rád by rozdával rozumy.

Krádež javorového sirupu má velké poselství. Zastánce obchodní federace, který se má stále lépe posílá kontroly na jím podřízené výrobce sirupu, kteří se mají stále hůře a proto chtějí být svobodní a prosazují svobodný trh. Úplně mě zaráží, že podobné myšlenky nebyly v západní společnosti cenzurovány a zlikvidovány hned v zárodku. Zmiňovaná krádež v názvu tak nemusí být pokusem o poškození někoho, či obohacení sebe, ale o akt zoufalství. Dokument ukazuje, jak se žije lidem ve federací řízené ekonomice, jaký vliv může mít podobná instituce na život obyčejných lidí, kteří se provinili touhou žít svůj život podle vlastního uvážení a jejich bezmocnost proti systému.

Špinavé peníze jsou nesmírně kvalitní zejména kvůli své nestrannosti, kdy kteroukoliv stranu nechají říci sebevětší blbost, aniž by se uchýlili k cenzuře. Z toho důvodu zde zazní i často omílané nesmysli, že generální ředitelé veřejně obchodovaných firem mají za úkol za každou cenu hnát cenu akcií jimi řízených firem co nejvýše to jde. Patrně ze stejného důvodu zde dosud jediný komentář zmiňuje, že došlo k podvodu „za podpory Wall Street“, ačkoliv lidé z Wall Street byly podle tohoto dokumentu oklamáni stejně jako v případě Enronu. Podobně mně drásalo zmínění, že za zmíněný problém může kapitalismus, když uvedené příkoří bylo umožněno socialistickými zásahy do volného trhu, kdy konkurence nemohla vyrábět generická léčiva a tím pádem došlo k vytvoření monopolu, který si diktoval ceny, jaké chtěl. Možná se Vám zdá tento komentář silně negativní a říkáte si, proč patří k nejlepšímu hodnocení *****.... Je to, protože velmi věrně zachycuje každodenní skutečnost. Jak pokřivení trhu s jeho negativními dopady na každého z nás, tak pomýlené názory lidí, kteří nejdříve vymyslí „názor“ a pak se snaží vše ohnout, aby ho „dokázali“.

Vynikající zpracování citlivého tématu půjček lidem žijících z huby do ruky na jednom konkrétním příkladu. Nesmírně si vážím, že obě strany dostali množství prostoru a z celého dokumentu se člověk „nedozví“ komu má fandit, ale naopak projde celý případ včetně soudního rozhodnutí, nechávajíc na každém, co si odnese. K podtržení objektivnosti mohu dodat, že dosud jediný komentář, který si na ni stěžuje ji dokazuje informacemi z tohoto dokumentu, kde je divák všechny vidí a slyší. Stejně jako smutný příběh obou stran, kdy si obě myslí, že jsou v právu.

Pro mně v současné chvíli nejlepší popis Dieselgate, se kterým jsem měl tu čest. Z dokumentu je vidět mírné nadržování straně ekologů, jež je mnohem mírnější, než bývá v aktuálních dokumentech zvykem. Přesto dokument postupuje chronologicky, dává prostor oběma stranám a komentuje, pokud se objeví například důkaz o křivé výpovědi apod. Krásně je zde vidět, jak „velká zvířata“ chtějí rozhodovat, ale nenést odpovědnost.

Zbytečný nedokument skákající z jednoho tématu ke druhému, zaměňující důsledek s příčinou a nepřemýšlející nad dlouhodobou perspektivou. Zkrátka nejdříve byl názor, pak se mu „přiohly“ okolnosti. Nadto obsahuje množství záběrů do prázdna natahující celou délku.