Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Horor

Recenze (283)

plakát

Kruh 2 (2005) 

Dvojka hodně pokulhává za svým předchůdcem kvůli ignorování toho faktu, že nejstrašidelnějším zlem prostě zůstává to neviděné a že halda digitálních udělátek nezachránila ještě žádný horor. Dodnes si vzpomínám na scénu z jedničky, která mě děsila asi nejvíc - hlavní hrdinka jde po ulici, náhle se zastaví a pomalu se otočí - uvidí opuštěný, o zeď opřený žebřík. Úplně stejný, jako byl na videu. Právě ono mrazivé přemítání, jestli jde o obyčejný žebřík, nebo o zprávu ze záhrobí, mi husinu nahánělo spolehlivě a vždycky. Mraky digitálních jelenů a jakési čáry s vodou ve vaně nefungují v tomto směru vůbec nebo jen hodně málo. A zatímco v jedničce vzbuzovala ústřední dvojice alespoň nějaké sympatie a přinejmenším jsme se všichni báli o kluka, jako bychom už oba v pokračování najednou nepoznávali.

plakát

Dexter (2006) (seriál) 

Nárazový seriál, alespoň pro mě. Bývají časy, kdy bych zůstal vzhůru celý týden a se sirkami mezi víčky sledoval, jak si Dexter cintá rudou marinádu na vajíčka, pak se ta vlna ale jaksi převalí a na mě dopadne ta úmorná šnečí rychlost, s jakou děj postupuje. Z některých vedlejších epizod jsem míval vyloženě rozpačité pocity. Líbí se mi zato, jak zřetelně se na seriálu projevuje nezměrná práce a úsilí, jaké do něj investovali zodpovědní tvůrci. Vypiplaná kamera, dialogy, prostě radost koukat. Spíš pro fajnšmekry než maratonské nadšence.

plakát

Monty Python a Svatý Grál (1975) 

S Monty Pythonem začínám a přiznám se, že mě tato první ochutnávka příznivě překvapila. Jen abych se nespálil jako u Allena. I když počkat - tam se mi to teprve stane.

plakát

Homolka a tobolka (1972) 

Ani druhý, ani třetí díl nedokázal geniální jedničku celé normalizační ságy předčit, či se jí spíš jen přiblížit - ba naopak, od původního námětu se tvůrci odkláněli čím dál tím víc. Homolkovi náhle přicházejí o onu mrazivou symboliku, kterou sondovali miliony československých domácností a promítali zoufalý tragikomický výsledek na plátno - náhle nám nezbývá než sledovat partu zaostalých buranů, trávících dovolenou na horách, pořvávajíce po sobě monotónně a bezduše. Fórky jsou zde redukovány na tu nejnižší a nejméně kvalitní, "povinnou" úroveň. Režimní cenzura si protentokrát zřejmě vybrala svou daň naplno a ruku na srdce, že s takovými podmínkami měl být Homolka radši zapomenut, než aby se prodlužovalo jeho utrpení.

plakát

Čtyři lvi (2010) 

Snad kdyby Čtyři lvi měli víc šťávy, kdyby snad scénáristé nad konečnou podobou ještě o chvíli déle dumali, kdyby svými vtípky film víc ťal do živého a nezesměšňoval radikály jen zřídka originálně a někdy až na banální úrovni, pak by se režisér mohl nad pronájmem ochranky zamýšlet mnohem důsledněji. Čtyři lvi svorně stáhnou ocas, jakmile přijde na srovnávání s americkým Boratem. Za velkou louží se zrovna tohle povedlo lépe. Ale abych jen nekritizoval - film určitě mile pobaví a potěší, dovedu si představit, jak museli nad něčím podobným žasnout v Británii, kde jsou problémy s radikálními odvětvími islámu mnohem aktuálnější a o to víc dokáže humor tohoto typu zamrazit - snímek to rozhodně není špatný, já jsem ale doufal v něco víc. --- Germáne, jestli tohle čteš, promiň, ale jinak to nešlo.

plakát

Červený trpaslík (1988) (seriál) 

Pouštěl jsem to tehdy z nouze, jinými slovy mi na externím disku (největším vynálezu v dějinách lidstva po kolu) docházely koukatelné seriály a já se poohlížel po čerstvějším masíčku. A že na sebe nenechalo čekat - dalo ale práci ho objevit. Červený trpaslík je seriál, který se diváku pod kůži zarývá s každým dalším dílem silněji a hlouběji. Jen málokdy si řeknete, jak se zrovna tenhleten díl povedl, že to byla podívaná perla za perlou a že jste se mohli uřehtat. Ovšem o to více vám pak ústřední pětice chybí, když se jejich galaktické tváře z obrazovky ztratí. --- Mistrně zkombinovaný jemný humor situační se suchým humorem konverzačním, ruku na srdce, že to se Britům zatím vyplatilo vždycky. Od Černé zmije největší událost v dějinách anglických seriálů, ironií osudu se právě do Trpaslíka studiu BBC vůbec nechtělo. Ještě že je tehdy přemluvili. --- Seriál s nejlepší úvodní znělkou všech dob.

plakát

Jana Eyrová (2011) 

I mistr tesař se někdy utne a já nejsem žádnou výjimkou. Okomentoval jsem omylem úplně jiný film a sepsul jsem tak dílo, ze kterého jsem ve skutečnosti neviděl ani minutu. Přijměte proto všichni mou omluvu. Sledoval jsem celou dobu zcela jinou verzi Jany Eyrové - budiž mi obhajobou, že byla zfilmovaná opravdu mockrát - a ta mnou zhlédnutá si opravdu notně pokárat zaslouží. --- Komentář dostupný na mém profilu.

plakát

50/50 (2011) 

Nemám asi, co bych vytknul - 50/50 je film režisérsky zvládnutý skvěle, nad vodou ho navíc drží i poněkud exotičtí herci, na které čučet ještě moc zvyklí nejsme. O to víc potěší, když pak ti kluci svou práci odvedou dobře. --- Americká komedie, cítěním a atmosférou však spíš britská. Pozor! Potěší odpůrce ufňukaných dramat a hořkých komedií, mezi které se počítám - vážně, pokud má nějak takto vypadat solidně natočená komedie o umírajícím chlapovi, i komerčně úspěšnější Než si pro nás přijde by se měla jít zahrabat.

plakát

Maska (1994) 

A jako Jim Carrey u nás častokrát tahal komediální večírky z nejhoršího, raná Maska je alespoň pro mne absolutním šlápnutím vedle. Myslím dokonce, že mě to nebavilo ani coby dítě.