50/50

„Já jsem Adam Lerner, Schwannův neurofibrosarkom.“ Další vývojová etapa heterosexuálních mužských romancí. Apatowovská komedie prolnutá s „umíracím“ melodramatem. Romantická linie chlapec-dívka slouží zejména k bližšímu představení titulního hrdiny, jakkoli neodpovídá na otázku, zda Adama přítelkyně opouštějí, protože jsou to mrchy (jak má jasno Kyle), nebo kvůli jeho neoslnivému charakteru a chabé vůli něco změnit. Většinu skutečně dojemných momentů naopak obstarává linie chlapec-chlapec, smysluplně zužitkovávající Rogenovu osvědčenou (jedinou?) polohu „jsem nadržený imbecil a je mi to fuk“. Věrohodně doplňuje Levittova slušného „nepiju, nekouřím, nemám řidičák“ hocha (jehož jediným zlozvykem je zřejmě okusování nehtů). Nápadný kontrast povah ústředního dua je zábavný, jejich přátelství činí věrohodným a navíc nabízí dvojí možné pojetí lidského těla – k přežití/k ukojení slasti. Klidné tempo vyprávění, citlivé protlačení vážného tématu do komedie a redukování sentimentu rozhodně nejsou kvality, jimiž by se mohlo chlubit každé filmové obohacení onkologického diskurzu. 50/50 nejen obohacuje, ale také rozšiřuje, když prostřednictvím zprvu sympatické přítelkyně ukazuje falešný soucit a sobeckou neochotu míchat pozitivní s negativním. Adamova následná skličující samota zpochybňuje platnost často citovaného výroku „žij s lidmi, zemři sám“. Někteří lidi jsou svině, osamělé umírání je opruz a k životu s nádorem patří boleti, únava a zvracení. Banální, ale pravdy. Zprostředkování vědomí, že už nemusí být žádné „potom“ patřilo k těm nejsilnějším, jaká jsem kdy díky nějakému filmu zakusil. Kam se hrabou rakovinotvorná dramata. 85% Zajímavé komentáře: castor, Gimp, ScarPoul (20.11.2012)

Další zajímavý a povedený filmík, kterému nedali tuzemští distributoři šanci v kinech. Zajímavé že zatímco Sandler nebo Carrey se jako výborní komikové dokáží převtělit i do vážnějších rolí, tak Seth Rogen zůstává stále Seth Rogenem. Při závěru jsem samozřejmě držel palce ... ale neprozradím. Neumím si představit v hlavní roli jiného herce, než Josepha Gordon-Levitta. 75% (02.02.2012)

No one wants to fuck me. I look like Voldemort. Tomuto filmu proste niet co vytknut, takze sa o to ani nebudem snazit. Skvely Joseph, este lepsi jeho batshit crazy friend Seth, podmaniva Anna, do toho presne humor, ktory mi sadol ako prdel na serbel (ked su spolu ti dvaja, tak Pat a Mat suvix) a o OST ani nevravim, Som nesmierne rada, ze ku konca roka sa nam tento dost biedny rok na filmy zacina konecne rozbiehat :) PS: Pearl Jam na konci je proste taka smakovicka, ze tomu musite buchnut pat hviezd uz len z principu. (16.12.2011)

Věta z presskitu "Nečekejte drama, ale komedii", je nesmysl. Nějaký humor tu sice je, ale velmi často má nepříjemnou příchuť nelehké situace, kolem které se všechno točí, a která má během filmu svůj vývoj. U představitele hlavního hrdiny to tak nějak považuju za samozřejmost, ale mile mě překvapilo herectví Setha Rogena. Je tu sice ve své obvyklé póze, ale má momenty, kde je vidět cosi opravdu jiného. No a co se třetí hlavní postavy týká... kdo by nechtěl Annu Kendrick, že?;) To děvče má prostě talent. Poprvé mě přimělo se zamyslet nad tím, že z nebe nepadají hotoví psychoterapeuti, ale že se to svoje "řemeslo" musí za pochodu učit. O montování se do lidských osudů něco vím, ale můj pohled je přece jen o pár levelů níž. 50/50 je plnokrevné, i v nejmenších rolích skvěle obsazené i zahrané, a vůbec celkově dobře zvládnuté nenápadné drama o chování lidí a změnách perspektiv (ovšem ne těmi tradičními okoukanými způsoby) na možném konci cesty. A upřímně doufám, že ho nebudu potřebovat jako praktickou pomůcku. Namísto toho sobě i všem ostatním popřeju, abychom se na něj mohli dívat do sytosti, když budeme mít náladu na ne úplně jednoduchý, ale taky ne krutě depresivní příběh. Ode mě 80%. (09.11.2013)

Po několikahodinovém odstupu zvýšeno na plný počet.. Tvůrci si to totiž zaslouží. Ať už za samotné výkony herců, nebo za nenásilné vtažení do světa této kruté nemoci, bez "zbytečného tlačení na pilu" (né že bych byl v opačném případě jeden z těch, co při podobném tématu nadávají do citových vydíraček). Už si nevzpomínám, kdy naposled jsem při sledování filmu zažil tolik UPŘÍMNÝCH emocí. Výborný soundtrack je už jen bonusovou laskominou - 90%. (14.12.2011)