djfun

Obchodování s časem: mohlo by to být originální téma, kdyby s ním však už před lety nepřišel mnohem hustší a napínavější snímek s (překvapivě) Justinem Timberlakem s názvem Vyměřený čas. Proti němu je Paradise celkem nezáživnej, předvídatelnej, v logice kulhající a navíc docela béčkově natočenej "hell", kterej vás nedostane ani do ráje, ani do rauše a vlastně ani do toho pekla...

Je úplně fuk jak velké znalosti či neznalosti máte z historie, potažmo fyziky či astrofyziky, v tomhle guláši jmen a mnoha důležitých historických faktů a kontextů a ještě více těch naprosto nepodstatných, se každopádně chtě nechtě ztratíte. Což by nebylo to nejhorší, kdyby tenhle snímek především nebyla dlouhosáhlá úúúúnavná obr obr NUDAAAAA!!! Rádoby pompézní vyhajpovaná hudba, která každou chvíli tlačí na pilu, nudu a prázdnotu vážně nemůže povýšit ani zastřít... Od odpadu to v mých očích jakž takž zachraňuje poslední třetina filmu a dost slušné herecké výkony R. Downey Jr. a klasicky samozřejmě Cilliana Murphyho. Všichni ostatní včetně Emilky, "Freddyho" Maleka či Garyho Oldmana jsou pouhým komparzem... "Oppiho" rozpolcenost a vůbec celá tahle tragická událost (a zároveň možná -paradoxně- dodnes udržující její opakování na uzdě) by si zasloužili mnohem lepší, údernější a zároveň srozumitelnější zpracování!

Z dřívější vybroušené (i pěkně nabroušené) nadsázky nechtěná (a nekonečná) parodie sebe sama... bohužel.  Logice v kýblu sraček a grotesknosti postav nemůže pomoct ani sebegeniálnější akční scéna (a to jich tu pár je). Ale jak vidět ze zdejšího hodnocení, dnešní divák už nároky ztratil a tak mu to zřejmě postačí. PS: režisér si asi myslel, že když budou všechny záporný postavy šeptat, bude to vskutku mysteriózní:) To mě pobavilo nejvíc...

We Heros Andrew+Michael :) Bylo to v roce 1984 a já pln očekávání vstoupil poprvé na diskotéku. Bylo to v pražském klubu Eden a pamatuji si to přesně nejen proto, že to bylo tehdy pro patnáctiletého klučinu „něco“, ale také proto, že toho večera DJ pustil jako žhavou novinku desku, kterou doslova rozcupoval parket. Do pop music totiž právě spadla atomová bomba! Singl Wake Me Up Befor You Go Go dvojice George Michael a Andrew Ridgeley, tedy Wham, slušně rozvířil trochu stojaté vody tehdejší taneční hudby. Tihle hoši už sice měli na kontě úspěchy se singly jako Wham!Rap (skvost!) či Bad Boys, ale „Vzbuď mě až půjdeš“ byl jejich první opravdový megahit.  I tato vzpomínka mi nostalgicky probíhala hlavou ve chvíli, kdy jsem o více než čtvrtstoletí později hltal v pražské O2 aréně každičkou vibraci okouzlujícího hlasu, dnes již světové hudební ikony, George Michaela. Zavzpomínal jsem též na to, jak mě onen londýňan (původem kypřan), vlastním jménem Georgios Kyriacos Panayiotou, navždy dostal i při svém prvním sólovém počinu, který předznamenal konec dua Wham a otevřel samostatnou kapitolu nazvanou George Michael. Byla to nedostižná balada jménem Careless Whisper, již zpěvák napsal už ve svých 17 letech, aby ji o několik let později nahrál a svým fanouškům tak našeptal, že se zrodila hvězda. Výše uvedené jsem si "vykradl" z vlastní recenze, kterou jsem psal v roce 2011 na koncert George Michaela v O2 Aréně. Asi proto, že podobné pocity, které popisuji, myslím sdílelo tehdy v půlce osmdesátek miliony teenagerů po celém světě. Jsem šťastný, že jsem slavnější půlku dua Wham stihl ještě naživo, než navždy odešel. Dokument o téhle partě je prostě super a zvlášť dříve narozené jistě nostalgicky zasáhne. Nechá vás třeba nahlédnout jak se tehdy natáčela nezapomenutelná a dodnes nejhranější vánoční "hymna" Last Christmas. Uvědomíte si, že za barevnou a nablýskanou image byl nejen talent, dřina a počáteční frustrující neúspěchy, ale také temný vnitřní boj Michaela, jenž v kontextu doby raději tajil, že je gay (v současnosti by mu to jistě přineslo spíš plusové body:)). A snímek krom jiného přináší i málo známou skutečnost, že v počátcích byl jasným tahounem tohoto dua Andrew Ridgeley, který byl neprávem dost často pro média i fanoušky spíš "ten druhý". Ukazuje ale též, jak se postupně probouzel přirozený hudební a skladatelský talent zpočátku zakřiknutého (ač to na pódiu tak nevypadalo) Georgiose, aby nakonec totálně "přerostl" Wham a přinesl tak hudebnímu světu jednoho z nejuznávanějších a nejkultovnějších sólových umělců: George Michaela! Tak ať má v tom hudebním nebi navždy Freedom a je tam stále Amazing a Too Funky...

Ale což, má to sice své mouchy a díry, má to občas lehce jalové dialogy, má to sem tam nevyvážené střídání tempa, některé triky jsou asi na pováženou, ale v kontextu toho, co za ubohosti se točí poslední roky je tohle prostě pecka! Hned úvodní část s dokonale digitálně omlazeným Fordem je naprostá bomba v duchu nejlepších momentů celé pentalogie Indyho! Pak sice tempo trochu opadne, ale za chvíli zas Indiana "švihá bičem" skoro jako za mlada:) Děj dává smysl, i když není bůhví jak originální a chvílema je celkem předvídatelný, místama je to ale slušná jízda (i když poněkud archaická...nebo právě proto?:)). Nadsázky si užijete plnými doušky, vtípky nejsou možná tak třeskuté, za to jsou trefné... přál bych si jich klidně i více, ale i tak je jich tu dost, pokud je tedy "chytnete", zvlášť ty pomrkávající na díly minulé. A Harrison v tomhle věku - to teda jeho klobouk dolů, je to prostě Indy! Jeho společníci to zvládaj obstojně, aspoň natolik, že to zásadně nezazdili, Banderas potěší a Mikkelsen je celkem úspornou, přesto solidní protiváhou. Sice mě vadilo až moc urychlené a poměrně jednoduché vyřešení některých jednotlivých úkolů (viz výlov v moři), finální scéně by možná slušela kapku větší velkolepost a určitě bohatší kompars (že by se i tady nakonec muselo malinko šetřit s rozpočtem?), nicméně i tak jsem po dlouhé době odcházel z kina nadmíru spokojen. Před lety bych sice váhal mezi 3-4 hvězdama, ale dnes dám shovívavě klidně plnou palbu. Poslední Indiana Jones je totiž i přes jmenované neduhy a přesto, že tentokrát ne pod Spielbergovou, ale Mangoldovou taktovkou, stále krásně a dokonale věrný své tradici a Indyho myslím zachová v našich srdcích přesně tak neodolatelného a nezapomenutelného, jak ho Steven a Ford stvořili!

Pro mě jeden z nejúžasnějších příběhů celého seroše! A navíc ta hudba! Zatímco v osmdesátkách u nás frčely přitroublý Sandry a Modrý Tanky, tady zazní průřez skvostů, na které se tehdy pařilo v UK či v US, doporučuju full soundtrack: Living in a Box, Salt-N-Pepa, Palmer, Simple Minds, Janet Jackson, Eric B. and Rakim, Alexander O´ Neal a jeho strhující Fake, INXS, luxusní pecka C´est La Vie od Nevila nebo kultovní Pump Up The Volume od MARRS, nejzásadnější hip hopové klasiky od Run DMC a Public Enemy, nechyběj FGTH, T.T. D´Arby, Yello, funkovej megahit Word Up od Cameo, dnes už zapomenutá lahůdka Lean On Me od Club Nouveau, ale ani topovky od Madonny, Whitney či Depeche Mode. Prostě parádní hudební společnost z doby, kdy ještě pop (nejen) nebyla taková sračka!

Moc filmů s tak otevřenou sžíravostí vůči poltickým systémům a navíc s takovýmto koncem není. Škoda, že první polovina je nadmíru užvaněná a zdlouhavá (i když jisté věci jsou tam důležité, ale zkratky by tempu pomohly). Nicméně obsahově na svoji (a vlastně jakoukoliv) dobu dosti odvážné a naprosto trefně ukazující, jak funguje tento svět, o kterém nemá většina obyčejných lidí ani ponětí či je to nad rámec toho, aby tomu uvěřili (možná sebeobranný systém, aby se jim ten svět nezhroutil)! V době o padesát let později by se pro režiséra -a tím spíš kohokoliv kdo by v reálném světě s něčím takovým přišel- použilo takové "vševysvětlující", prostoduché a správně dehonestující slůvko: konspirátor...

Pěkně natočeno, zahráno, přesto největší zklamání celého seriálu, protože zpočátku slušně budované napětí se zhruba od třetiny promění na totální "hvězdný prach" - nic tak nechutně odhadnutelného a předvídatelného naprosto v každém kroku jsem dlouho neviděl, bohužel:(

Další zářez geniálního seriálu, kterej v tomto příběhu odhadl dnešní překorektnělej a pokrytecky zkurvenej svět naprosto trefně!!! Viděno a psáno roku 2023. Takže nezapomeňte: hlavně být sluníčkově pozitivní, nevybočit z řady a nemít jiný názor (vlastně nejlépe žádný!) než je dovoleno, jinak budete v lepšim případě šváb na okraji společnosti, v horšim jako holka z povídky - v base! A komu to ještě nedošlo, bude muset potkat nějakou kamióňačku nebo padnout střemhlav...

Nightmare jak kráva, možná dost pravděpodobně ne daleký nedaleké budoucnosti... Každopádně děsivá a zároveň -jak jinak- dokonalá černohumorná lahůdka!