Marci

"Navzdory skvělému režisérovi je pro mě tahle adaptace mého oblíbeného románu zklamáním. William Hurt opravdu není "divoký vulkán" nýbrž naprostý flegmatik." Tak část tohoto komentáře jsem napsala asi tak před půl rokem. Trochu jsem změnila názor. Zklamání to není, je to jen jiné vyprávění než jak bych si ho já představovala. Když se člověk oprostí od "svého ideálního vidění" a dovolí i výklad jiný, může být i mile překvapen. V příběhu opravdu nelétají vášně a hromy a blesky, režisér spíš všechno vsadil na klidnou, melancholickou notu a podle toho vybral i představitele. Jane v podání Charlotty Gainsbourg je vnímavou a citlivou dívkou, Rochester Williama Hurta tedy opravdu není "vulkán", ale zklamaný, unavený - občas ironický, ale vlastně milý člověk. Oba herci k sobě ale byli vybráni dobře. Velkou výtku mám ale ke způsobu sestřihu filmu. V tomto směru se mi daleko víc líbila verze z roku 97. Tam (přestože na to měli cca o 10 minut méně) jsem měla pocit, že mi nic nechybí a vše podstatné bylo řečeno. Tady mi zase přišlo zbytečně dlouho natahované dětství a vlastně od svatebního dne se děj hnal přímo úprkem. Zkrátka tu mám pocit nevyrovnanosti. Celkové hodnocení 70 %.

Milá komedie u které se skvěle relaxuje, pokud se chystáte na dovolenou do Benátek, kromě cestovního průvodce doporučuju shlédnout i tento film.

Šlechta, dvůr, intriky, prosazení se jen díky ostrému jazyku a cynismu - myslím, že se od dob Ludvíka XVI. zas tolik nezměnilo. Mistrně natočený film, skvělí Ardantová a Rochefort.

Jeden z filmů Anga Lee na téma homosexualita - na rozdíl od Zkrocené hory pojatý optimističtěji. Závěr filmu - pochopení a odpuštění bez zbytečného vysvětlování mě dostal.

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Film plný emocí, byť jsou skrývané a jen občas vyplují na povrch, působivé je takové to dusno jakoby před bouří... Forster věděl, o čem píše, dal dvěma ze tří hrdinů naději a Ivory to skvěle natočil. Herecké výkony - zejména Jamese Wilbyho, Hugha Granta, Ruperta Gravese, ale i Simona Callowa (tentokrát v malé roli profesora) jsou skvělé.

Pamatuju se, že když jsem na tomhle filmu byla v kině, tak u scén, kde jsem měla slzet dojetím, skláněla jsem hlavu a chechtala se. Takhle to na mě celý působilo. Já romantiku ráda, ale tohle jsem nějak nezkousla.

Z nostalgie 1 *. Je mi líto, ale nemůžu jinak. Připadalo mi, že herci - a zejména ta stará garda - si se svými rolemi nevěděli rady. Ten pocit jsem měla jak u Josefa Abrháma, tak u Elišky Balzerové i Ivy Janžurové. Prostě pokud není dobrý scénář, který by měl alespoň jakous takous logičnost ve vývoji postav, tak není kde brát. A vznikne pak paskvil jako je tento.