Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh podle románové předlohy E.M. Forstera se odehrává na začátku století v prostředí univerzit a vyšší společnosti. Mladý Maurice (James Wilby) už jako chlapec pozoruje, že je "jiný", naplno si to však uvědomuje až po setkání se spolužákem Clivem (Hugh Grant), kdy se oba do sebe zamilují. Clive si však časem uvědomí, že jejich vztah nemá budoucnost, pokud má dělat úspěšnou kariéru politika, a tak už ve vztahu tak jak je, nechce pokračovat a rozhodne se oženit. Maurice je zdrcen, nevidí budoucnost, ze zoufalství se pokouší o neúspěšnou "léčbu" u iluzionisty. S Clivem vztahy však nepřerušil a navštěvuje ho. Při jedné z návštěv se poznává s mladým hajným Alecem (Rupert Graves). Po počáteční nedůvěře najde právě s ním naplněný vztah. (Marci)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (31)

Adiemus 

všechny recenze uživatele

Jeden z případů, kdy film předčí předlohu. Opominutí určitých částí a vyzdvižení jiných příběhu velice prospělo. Právě na tomto filmu je znát, že autor předlohy Forster byl silnější v psaní mužských postav a režisér to velice dobře dokázal zúročit (na rozdíl od podivné postavy Lucy v předchozím Pokoji s vyhlídkou). Scéna s "dopadením" a následným odsouzením Risleyho, která je napsaná pouze ve filmovém scénáři, je velice vhodným pověstným kamínkem, který rozpoutá lavinu netušených následků - v tomto případě (proti knize) daleko věrohodnější "obrácení" Cliva Durhama k "normálu" z důvodů nikoliv fyziologických, ale kvůli obyčejnému strachu ze ztráty politické kariéry, odsouzení společnosti - ze ztráty všeho, čím se jeho rodina pyšnila. Maurice i Alec svůj strach překonají. Oproti předloze je ve filmu dovedena do důsledku symbolika otvírajících a zavírajících se oken, počínaje scénou, kdy Maurice navzdory dešti otvírá s neadresnou touhou okno, přes moment, kdy Alec (jako mnozí pohádkoví hrdinové) vyšplhá, byť zcela realisticky po žebříku do Mauriceova pokoje, aby ho (vlastně) zachránil, až po závěrečnou scénu, ve které sluha Simmons a posléze Clive zavírají nejen okna, ale i okenice jakoby na obranu před pokušením vnějšího světa. (Simmons je proti knize daleko výraznější a realitu otevřeněji chápající postava.) A způsob, jak se Annie přitulila k svému muži Cliveovi, mi připomněl daleko slavnější scénu Liz Taylor a Paula Newmanna v Kočce na rozpálené plechové střeše. Zvláštní, i v tom filmu byla mužská postava poněkud na štíru se svou sexualitou. Náhoda? Kdoví. A pořád mě udivuje, že se z trojice prakticky začínajících herců Wilby - Graves - Grant pouze ten poslední stal skutečnou hvězdou. ()

easaque 

všechny recenze uživatele

tento styl romantických filmů nemám moc rád, ale dostal jsem na něj typ, tak jsem se na něj podíval a tím jsem se aspoň ve svém mínění utvrdil. Je to na stejné brdo jako Zlomená hora o přemáhání své orientace v sobě. Na druhou stranu má však velmi dobrou výpravu a kostýmy. Příběhem mě však nedostal a je to červená knihovna jak vyšitá a není ničím vyjímečný. Mě to jednou stačilo a už nikdy více - 2 hvězdičky musí stačit. ()

Reklama

Tereza_T 

všechny recenze uživatele

Prestižní univerzita, gentlemanské chování, krásné domy a zahrady, pochmurný a stejně tak noblesní britský venkov, polemizování o největších světových filozofech, páni v elegantních oblecích a dámy v krásných šatech.... joo tuhle atmosféru já můžu a zde byla zachycena neuvěřitelně dobře. Užívám si každý příběh, který mě alespoň na chvíli přenese o těch zanedbatelných a přesto tak jiných 100 let zpět a tenhle nebyl výjimkou. Atmosféra není to jediné z čeho jsem byla unešená. Naprosto se mnou zacloumaly vztahy, které byly zahrány skvostně. Jsem citlivka, dojmout mě není težký a nic na mě nezapůsobí víc než zakázaná nenaplněná láska. Láska, která s sebou nese riziko vězení, společenské potupy, ztráty postavení a nejspíše i rodiny. Je jasné, že ne každý chce tohle riziko podstoupit a pak prožije zbytek svého života za zavřenými okenicemi, zpola nešťastný s ženou, která bude nešťastná stejně tak. Ten druhý riziko podstoupí a najde novou divokou lásku, ale na jak dlouho? Co je pak lepší, být šťastný pravděpodobně jen chvíli a nebo být celý život zpola nešťastný? Z filmu je cítit naprostá bezmoc, vztek a zoufalství a na vás padne naprostá úzkost. Ta úzkost, kterou všichni asi od romantického drama očekáváme a nebo v mém případě jednou za čas prostě potřebujeme. ()

Marci 

všechny recenze uživatele

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Film plný emocí, byť jsou skrývané a jen občas vyplují na povrch, působivé je takové to dusno jakoby před bouří... Forster věděl, o čem píše, dal dvěma ze tří hrdinů naději a Ivory to skvěle natočil. Herecké výkony - zejména Jamese Wilbyho, Hugha Granta, Ruperta Gravese, ale i Simona Callowa (tentokrát v malé roli profesora) jsou skvělé. ()

jiri.twist 

všechny recenze uživatele

Film je tak krásně a profesionálně zpracován, že není vůbe poznat, kdy byl natočen, zda před 27 lety a nebo před rokem, nebýt toho, že známe věk herců. Lahodný, citlivý snímek a hluboký lidský příběh z doby, která jinakosti vůbec nepřála ... já osobně jsem čekal, že oba nakonec odplují do Argentiny ... 910910 ()

Galerie (17)

Zajímavosti (6)

  • James Ivory získal Stříbrného lva v kategorii nejlepší film. (Terva)
  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu E.M. Forstera z roku 1913. Bez zajímavosti není ani fakt, že se autor bránil vydání svého románu. Bál se právních a veřejných postojů k otázce homosexuality. Román vyšel až po Forsterově smrti roku 1971. (Terva)
  • Richard Robbins získal cenu Zlatá Osella za nejlepší skóre. (Terva)

Reklama

Reklama