Rychlochůze

Krásný, příjemný dánský retro coming out. Největší pochvalu si zalouží chlapci Villads Bøye a Frederik Winther Rasmussen, představitelé Martina a Kima. Jejich společné scény jsou tak nádherné, nevinné a upřímné, že jsem až žasla, s jakou přirozeností a nenuceností je dokázali zahrát. Zvláště Frederik Winther je fakt krásný kluk. Jejich společná milostná scéna mi přišla tak krásná, že se mi chtělo až brečet:) A zase jsem si pomyslela (a zmiňuji to snad v každém komentáři k filmu, který mě takto zaujme:), jak lehce dokáže tolik evropských zemí filmy s gay tématikou natáčet a jejich představitelé, ať v dospívajících, nebo dospělých rolích dokážou být tak přirození a suverénní, nebojí se ukázat a jdou do svých rolí naplno. Říkám si, jestli někdy nadejde den, kdy se něčeho takového dočkáme i v českém filmu... (13.08.2016)

Sigmund Freud by mal určite radosť a s autorom námetu by si určite sadli do noty. Ja osobne však k základnej premise filmu mám zopár výhrad a tak až taká nadšená nie som. Ono by to bolo OK ak by udalosti, ktoré sa diali po smrti Martinovej matky boli prezetované ako jednotlivý prípad (aj takýto sme...), lenže ono sa to tam nejak príliš generalizovalo, že veď takto je to normálne...no ja si to nemyslím. Nemyslím tým na Martinove konanie to bolo vzhľadom k veku pekne vystihnuté. Napríklad scénka u Pelliho v byte bola skvostná (samozrejme aj vďaka prítomnosti Davida Dencika) :-). Skôr konanie viacerých dospelých mi prišlo trochu "mimo". Obzvlášť ak si uvedomím, že toto všetko vytvára v hlave mladíka budúci obraz o sexualite, o ženách, ale aj o mužoch. Prišlo mi to, akoby film opisoval akúsi bežnú "normu" správnia s čím sa jednoducho nestotožňujem. Ale samozrejme toto všetko je len moje osobné vnímanie a niekomu inému sa to páčiť môže. Videné v rámci Challange tour - 30 dní so svetovou kinematografiou. (26.10.2015)

Prvú polovicu filmu sledujeme ako sa Martin vyrovnáva s tým, že mu nečakane zomrela mama, s objavovaním vlastnej sexuality, byť naraz zaľúbený do dvoch osôb, do Kim aj Kristine. V druhej polovici sme svedkami pár šokantných situácií, okrem iného aj počas Martinovej birmovky. Koniec filmu vypálil optimisticky, chlapec to nejako zvládol, všetci sa usmievajú, sú šťastní, držia sa za ruky a jeho hádam čakajú po tom všetkom už len dobré veci. 3,5*. (06.09.2015)

Jak já zbožňuju, když mě nějaký film úplně odrovná... :')) Omlouvám se za moje emocionální výlevy, ale někdy se prostě nedokážu vyjádřit jinak, než od srdce (a tehdy to nemá nic společného s mojí jinak jistě zcela vyspělou myslí). Přesto, že konec filmu dává šanci pro docela optimistický nový začátek (protože upřímně, po takové studené sprše, jakou Kapgang rozhodně je, bych už asi ani nic jiného nesnesla), celý film jsem se měla tendenci utěšovat, že takhle složité by to v reálném životě měl jen málokdo. Prostě mi přišlo, jakoby celý film byl o tom, kolik toho může jeden člověk emočně snést. Smrtí Martinovy matky vychází na povrch nové stránky jeho nejbližších a on je tak nucen předčasně dospívat. Být rozhodný a nést novou zodpovědnost, která by na něm v danou dobu ještě být neměla. V tu samou dobu si taky prochází, spíš než objevováním vlastní sexuality, prvními láskami, které jsou právě zoufale nerozhodné. Ale možná právě tyto velké a menší tragedie v Martinově životě, jeho vnitřní boj, zformují novou sílu, jejíž záblesk můžeme vidět na konci filmu. Všechno je ještě otevřené. Uff. (06.04.2015)

V každém případě zajímavý film; ostatně jako mnoho dalších severských filmů. Za celoživotní práci s dospívajícími dětmi jsem zažil i několik případů, kdy dětem zemřela maminka. Žádné z těchto dětí si však na pohřbu nepohvizdovalo, natož aby se vrhalo za maminkou do hrobu. Ať se na mě tvůrci filmu nezlobí, ale podle mě byla tato „pohřební“ scéna nepatřičná a nereálná. Nepochopil jsem ani scénu, která by se dala nazvat „koulovaná“. Nějak mi do děje filmu nezapadala. Nejsem žádný církevní odborník, ale nevybavuji si žádnou normální církev, která by souhlasila s předmanželským pohlavním stykem, zejména pak u 14letých dětí. Připadalo mi tak nějak pokrytecké, když se děti sice pilně připravovaly na konfirmaci, ale zároveň si plánovaly pohlavní styk, respektive homosexuální pohlavní styk provozovaly. Na druhou stranu právě tím působil film realističtěji. (09.07.2016)