Mr. Lobo

Když jsem na něj šel, nějak jsem předpokládal, že uvidím tak půlku a půjdu znechuceně pryč. Nemám von Triera nijak zvlášť rád. Melancholii jsem zkoušel třikrát, nikdy jsem to nedokoukal, Nymfomanka měla první část docela spád, druhá byla pohádka o tom, jak se unudit v kině. Navíc mi připadá, že vše, co dělá, dělá pouze na efekt a s důrazem na provokaci (což sice chápu, ale není mi to až tak sympatické). A Jack měl být totéž. Ten film je odporný a zlý, občas až nechutný. To ano. Ale na druhou stranu je až neuvěřitelně chytrý, autorský a vysoce umělecký. Nevěřil jsem, kolik krásy a filmového umění tam dokázal vložit. Řekl bych, že moje očekávání - které se nastavilo na úroveň Cannibal Holocoust či Srbski film - bylo hodně přetažené a nakonec mi nepřišlo tak hrozného téměř nic (u pikniku jsem naštěstí nebyl jediný, kdo se v kině smál, i když jsem to asi začal...). Mám jen dvě výtky: 1. z toho, co dělal kameraman, mě za chvíli bolela hlava (zkusím sednout v kině trochu dál), 2. Trierova naivní encyklopedičnost, kterou předváděl už v Nymfomance (člověk pod lampou, strom pod kterým seděl Goethe, sirény u letadel) a která mi přijde hrozně prázdná. Těžko se mi to říká, ale von Trier natočil (téměř) dokonalý film.

Pseudoart o tom, jak na polský dědině nemaj rádi křivohubý kluky... Sračka

S touto Borgesovou povídkou mám jeden problém: pokaždé, když ji čtu, tak si zaboha nemůžu vzpomenout, jak to je s tím zrádcem a hrdinou. A Bertolucciho film jsem pustil, aniž jsem si povídku osvěžil, takže jsem místo sledování filmu celou dobu jen přemýšlel nad tím, jak to vlastně bylo. Teď už si to snaž zapamatuju (fixovaná vizualizace se do paměti ukládá líp, než imaginativní narace - snad...)

Je pěkné vidět českou přírodu a to i tam, kde už zkulturněla (někde až moc). Ale pořád mi to přijde nějaké chudé, autoři mohli ještě přidat, zvířat tu žije mnohem víc (návrat na Šumavu v druhé polovině mi přišel zbytečný).

Pohodová rodinná zábava. Nejvíc samozřejmě irituje ten důraz na rodinu a změnu ženské role, ale s tím se tak nějak musí počítat. V těchto mantinelech výborně zvládnuté.

"Každé umění je dobré, kromě nudného."

Tematicky, stejně na úrovni příběhu jako na úrovni postav, velmi plytké a jednoduché. Vizuálně ovšem nádherné.

Masterpiece... to mohl být. Nejpřevratnější film všech dob... kdyby. Raping... with love. Finále, které ukazuje, jaký měla nenatočená Duna vliv, byly vlastně kapitolou z dějin sci-fi filmu.

Objev dalšího zajímavého režiséra jak se zdá. Tísnivé i trýznivé, chvíli hororové: rozklad osobnosti, paranoia a další. Chvíli jsem se skutečně ztrácel (a nejsem si jistý, jestli teď vlastně vím vše) v tom, co je film a co je realita (pro hrdinku a pro diváky - ve stylu Shutterd Island).

- Pane plukovníku! Jak dopadla cesta? - Dobře, generál tam nebyl.| Nečekal jsem, po těch letech a xkrát po kouskách viděném seriálu, že mě to ještě nějakým způsobem osloví, ale ano. Zasmál jsem se i nahlas. Vlastně jen dva mínusy: scéna s americkým fotbalem, který mě nechává chladným (ale zase funguje v kontextu filmu velmi dobře), a český dabing.