Monoxid

Tohle URČITĚ musel Nolan vidět. Ale pochod žab, elektrospotřebičů a panenek městem by byl na Hollywood asi moc, že? : ) Na téma snů jsem toho viděla, slyšela a četla spoustu, ale nepamatuju si, kdy jsem se naposled takhle dobře bavila. A ta hypnotická hudba a ...ach, ta Paprika! Jestli vám něco ještě po skončení filmu nebude docházet, neděste se, že by s vámi bylo něco špatně. U takových filmů zůstávají nejasnosti i po několikanásobném shlédnutí.

Roztomilý přiblblý úsměv Miroslava Táborského mě přiměl koukat až do konce. Zbytek pohádky byl většinou divný až trapný. A ten kocour, to mělo být co? Nějaká parodie na Červeného Trpaslíka?

Tudle jsme se koukali na nějakou japonskou šílenost z 21. století. Byla to komedie, byla tam spousta mrtvých, mělo to ujetý děj a ještě ujetější závěr. Říkala jsem si, takovou kravinu můžou vymyslet snad jenom Japonci! Ne, vážení, my jsme je o čtyřicet let předběhli! A Ivu Janžurovou jsem ještě neviděla hrát líp. Nemám lepší slovo než rozkošná.

Jak hluboko jsem klesla, že se dívám na takovou kravinu! No, někteří by určitě řekli, jak se vytříbil můj vkus, že jsem našla tenhle klenot! Myslím, že za obohacováním spektra shlédnutých žánrů udělám tlustou čáru. A vůbec bych v zájmu zachování zbytků duševního zdraví měla omezit koukání na cokoliv... A jsem ráda, že jsem se nenarodila jako Japonka a nemusím kvůli svému krutému osudu řešit, proč jsem se nenarodila jako Afričanka! Mimochodem, Keiko (jestli se tak jmenovala) byla jako Frankenstein-Girl mnohem víc sexy. Ale s tou vrtulí naprosto pohřbili její roztomilost.

Jak tohleto hodnotit? Pokud podle toho, jak dobře jsme se pobavili, jednoznačně 100%! Jenže to bych křivdila všem ostatním faktorům, které při vytváření nálady hrály roli. Jako vínu, denní (teda noční) době, dobré společnosti (:D ), tomu, že jsme předtím sledovaly Věřte-Nevěřte, našemu vzdělání, a tak dále a tak dále. Ale že nás to sledování, jak 'růstová DNA' neustále zvyšuje 'svůj potenciál', udrží až do půlnoci, tomu bych předtím nevěřila. Nejlepší scény byly hned po některém sežrání. Reakce přeživších. Ach, on zemřel! Ne! Ken je mrtvý! Co budeme dělat?! Zastřelíím těéé! - Lidi, to musíte vidět. Jo a málem bych zapomněla: Dávejte si bacha na varaní jed!

Naprostá kravina, která je snesitelná snad jen pro fanoušky herce v hlavní úloze. Souboje, z chrámu jdeme do doupěte feťáků, souboje, přeskupení záporáků, souboje, objevení nových sil, souboje, v jaké to máme být době? Aha, to je fantasy! Mysleli jste si, že je to meč, ale je to puška! :D Ještě nějaké souboje, nevíte, kdo se ještě probere a kdo už ne, a končí to... jako začátek dalšího souboje!

Jennifer Lawrence umí dobře hrát, že neumí hrát. To je asi jediné, na co si budu ohledně Hunger Games pamatovat. A v souvislosti s tím ještě spojení Battle Royale with cheese.

Naprosto průměrná komedie snažící se vypadat vtipněji, než je. A když se k tomu přidají pokusy diváka dojmout, nemůže to dopadnout dobře. A navíc si protiřečí a popírají svoje vlastní pravidla. Teď myslím to cestování v čase. Jsem ochotna přistoupit na jakkoliv šílenou hru, ale jen v případě, že má logiku. SPOILER Jak to, že při jednom cestování v čase je tam zároveň ten 'původní' i ten, kdo přicestoval, a když se to nehodí, tak po vrácení času zpět je tam znovu celá situace, ale jen jeden si pamatuje, co proběhlo předtím? KONEC SPOILERU

Před tím, co tenhle pětačtyřicetiminutový kousek dokázal udělat se srdcem starého cynika, smekám klobouk. A na chvilku i masku.

Kdo nedokoukal alespoň třetí díl, nemá právo tento seriál hodnotit! Je to sice dost roztomilé a upištěné, ale seriál se snaží zachovávat zákony rovnováhy, o kterých mluví. Pro koho je to určené? Myslím, že pro ty, co sledovali mahō shōjo žánr jako malí, tak trochu fanservis a tak trochu něco navíc. To něco je relativně vyspělá psychologie, zajímavý moderní design prostředí a žádné troškaření s překvapováním. Možná, že nám to pomůže k vědomí, že děti ví spoustu věcí nejlíp.