Monoxid

Už dlouho jsem po shlédnutí anime necítila takovou satisfakci, zadostiučinění a naplněnost. Autoři očividně sázejí na ověřená schémata a je na první pohled jasné, že seriál je děvka proradná, co udělá vše, aby si diváka získala. No neříkejte, že se vám to nelíbí! Chtěla jsem si postěžovat na neoriginalitu postav, předvídatelnost děje a přehnanou přímočarost/tvrdohlavost hlavní hrdinky. Neudělám to, protože jsem se na Cross Ange podívala s vědomím, že to tak bude (Skaut je vždy připraven dobrou recenzí!) a jsem přesvědčená, že tak vznikl seriál o mnoho kvalitnější, než kdyby se hipstersky snažil zaujmout falešnou originalitou. Tak vzhůru do karnevalu mecha soubojů, draků, slizkých záporáků, těsných uniforem a dobré hudby!

První půlka byla opojná, mysteriózní a jiskřivá jízda temným lesem a pak se to zvrtlo v silně průměrnou záležitost. Vážně, od openingu po styl humoru, jakoby to byl jiný seriál. Hrdinové se najednou začali chovat v protikladu ke svým dosavadním motivům a mnohem víc se začali podobat stereotypům z ostatních seriálů. Tenhle sestup kvality mě vždycky udělá smutnou...

Jak to, že mi hlavní hrdinka přišla o tolik sympatičtější jen proto, že byla krátkovlasá?!

Strašlivě mě rozptylovala ta „cartoon“ animace. A taky dvě nemožné slečny hlavní hrdinky. Asi chápu, proč že se tenhle seriál stal takovým profláklým příkladem dobrého post-apo anime... A zárověň, na to že je z roku 98 (není zas tak starý), nepřináší nic nového. Až na pár posledních dílů jsem si sledování vůbec neužívala. (Měla jsem ho ve skupině seriálů, které sleduji pouze při jídle, protože jinak by se příliš táhly.) Asi jsem už toho viděla příliš mnoho. Nebo spíš, před chozením okolo horké kaše a tím „necháme hrdinu půl seriálu zdánlivě bezdůvodně trpět a divák ať si bez jakékoli nápovědy láme hlavu“ dávám přednost přímočařejším zápletkám, které si to seznamování s prostředím a krutým životem protagonisty vyřídí během prvních dvou epizod a o to víc stihnou trable a dilemata dotyčného OTT jedince vygradovat. Jsem ráda, že současná tvorba tímto směrem jde. Přestože jsem zde věřila chování a motivům postav, nevzbudilo to ve mně špetku sympatie a seriál brzy zapomenu.

Tu predvidatelnost bych tomu odpustila, ale to, ze to pri cekani na otrepane rozuzleni nenabidlo nic jineho nez spoustu slz ve slow motion, nikoliv.

...a Satan dal lidem Replay... Účelem videa bylo předvést animátorské schopnosti a to se opravdu povedlo... Chtěla bych takový seriál. Hypnoticky dobré. Co se týče hudby, Daoko se stala čestnou členkou mých playlistů. Navštivte oficiální stránky a přesvědčte se sami, jestli vám to sedne :D ME!ME!ME!

Moeeeeeeee 〜(￣▽￣)〜 Fakt. Dala jsem si na začátku deset minut, jakože když to bude pořád taková nuda, kašlu na to. To bylo včera večer... No po těch deseti minutách to ani tak nuda bejt nepřestala, ale já zjistila, že se nehorázně šklebím a že ten úsměv nejde dolů. Vždycky jsem ho rozmasírovala, řekla si „A teď vážně!“ a do deseti minut byl zpátky. Ano, má to slabší chvilky. Má to dokonce velice slabé, až bídné chvilky a náznaky dramatu to nijak nezachrání, protože jsou jen záminkou k ospravedlnění hrdinčina stalkerství. Ale ten celkovej dojem... fuwaaa (~‾▿‾)~. Notaak, lidi, je to opravdu žánrově čisté shoujo anime a jako takové splnilo svůj úkol na jedničku s hvězdičkou. Příběh vám nejspíš nebude připadat vůbec zajímavý. Postavy vám nejspíš vůbec nepřirostou k srdci. Ale dostanete jedinečnou možnost přenést se do světa, kde neplatí pozemské zákony, do hlavy generické shoujo hrdinky. A jestli chcete, můžete tam utopit část svého příliš neobvyklého, komplikovaného a nepředvídatelného života.

Celej ten fakt, že je tu OVA popisující další kus příběhu (kterak Levi Erwina potkal), je sice fajn, ale vyloženě nadšená nejsem. Máme tu spoustu kůl záběrů se 3DMG, aby vyniklo, jak je Levi 'aniki' (srsly? xD) cool, pro fanoušky zbrusu nový záběr na otevření okna s šátkem přes obličej, no a taky několik naprosto zapomenutelných postav, u kterých mě zajímá jen to, jaak zemřou, když se v hlavním příběhu nevyskytují... Tak uvidíme, co v dubnu ukáže druhá půlka.

Jsem velice potěšená. Anime, kde mi jako největší zápor připadá barva školních uniforem (jako vážně. Při scéně, kde je Tatsuya jen v černé košili a vestě, mi spadla čelist v tichém PROČ tak nechodí pořád), je slušně udělané anime. Zdá se to ironické, ale pravidelná dávka stereotypních postav, školního prostředí s klasickými událostmi (které se naštěstí udržely z dávných a dávných časů), slušných bitek a super-schopných hrdinů mi dělá opravdu dobře. Ano, platonický incest mě zprvu dost vytáčel, ale po pár epizodách už jsem se tím upřímně bavila. Vlastně u všech postav, co mi přišly otravné, jsem v závěru už jejich otravnost akceptovala jako celkem fajn vlastnost. A světe div se, hned bych se koukla na pokračování. Nebo třeba na podobné anime. Ale těch je překvapivě málo. Ale stejně mě na tom nejvíc bavila ta agent-se-strašně-nenápadně-skrývá-ve-škole-pod-zástěrkou-neschopného-žáka zápletka.

Viděla jsem pouze právě existující tři díly. Je to takový typický fantasy-historický bishounen. Animace ani hudba vyloženě nesrší kvalitou, ale postavy vypadají sympaticky (a z těch otravných mi zatím pohár trpělivosti nepřetekl). Zdá se, že by se děj mohl velmi zajímavě vyvíjet. Přecejen to je adaptace velice dobře hodnocené mangy. No, nejspíš si přečtu mangu a k seriálu se někdy vrátím...