husokachna

Totální nulová profesionalita, kdy se dva až tři (podle toho, kdo se sejde) zastydlí nerdové předstihují v tom, kdo je víc necool a kdo bude víc mluvit sprostě a jako puberťák. Když sedí tři lidi, z toho minimálně dva jsou nesympatičtí kokoti, a vy se máte dívat jen na ně většinu času, tak se prostě vypovídací hodnota pořadu těžko hodnotí. Hlad to je unikát, střední musela být drsná.

Hodnotím nápad, odhodlání a snahu. Dokument to moc není, ale když člověk aspoň trochu ví, kolik je práce natočit a sestříhat něco, tak OK, na to, že to je nevýdělečná věc, je to udělaný pěkně.

Tak nám to skončilo a není třeba brečet. Neuvěřitelně nevyvážená věc, při jejímž sledování mi přišlo, že Kolečko měl pár nápadů a potřeboval rychle pro stream spíchnout seriál o devadesátých letech a o světských, nějakej ten humor, nějaký to drama, hlavně ať to šlape a co já vím. Nakonec z toho není nic pořádnýho, všechno to nakousává, mění to žánr jak na běžícím pásu, vtipy (jestli to mají být vtipy) nejsou vtipný, podzápletky jsou v podstatě zbytečný a kulisy devadesátých let (Prince of Persia WTF) jakbysmet. A tím, jak Kolečko naházel hromadu nápadů na jednu hromadu (WAU, Poeta alert), tak byly chvíle, kdy mě to bavilo. Ale odbytá práce z toho trčí na všechny strany a tak budu tvrdej. Těšil jsem se na Most! a teď mi nezbývá než doufat, že Prušinovský zkrotí Kolečkovy bludy.

To jsou celý Američani. Moc se vozí na velkých autech, moc papají, moc Spider-manů, všeho moc. Takhle kdyby spajďákovali Číňani, tak zeměkoule vydrží dva týdny. Ale vážně. Bylo to super, rozkročeno mezi dětskoteenage comicsovkou a zábavou pro dospělé. Parádní akce, parádní nápady, vizuál, peckovej soundtrack, postavy z masa a kostí, nádherná Gwanda, meta metání (ale ne moc, jen tak opepříme), minimum logických nesmyslů (když opomenu celou kvantově-fyzickou zápletku, a soustředím se pouze na dějové lapsy). Celkově to vystihuje fakt, že jsem si říkal, že jako začátek dobrý, šlape to, ale už by se to mohlo po úvodu trochu posunout dál a kouknu na hodinky a hodina filmu pryč. Tohle jsem dlouho nezažil. Abych nezapomněl třešničku na dortu Meruňku - dabing parádní, úplně jsem v průběhu filmu zapomněl, že je to dabovaný. A proč teda "pouhé" čtyřhvězdí? Subjektivně proto, že je to animovanej film a je to "pro děti". Ale stejně si myslím, že si to dám brzo doma podruhé a zvednu to na pět. Co vy na to?

V době (a v roce), kdy se na čtvrtém místě nejlepších filmů na csfd rozvalují průměrní a nadprůměrně zpívající heterofilové, nemůžu než dát Prvnímu člověku plnej knödl hvězdiček a klidně i přidat. Ne, ale vážně. Od prvních chvil mě Damien dostal a moc mě mrzí, že takhle dobře režisérky vedený film (nebál bych se říct, že Damienův nejlepší) zapadne. Všechno mi tam sedělo, od klaustrofobních záběrů, kdy vás DéCHáčko nepustí ani na vteřinu z kopkitu, až po rozmáchlejší misi Apolla 11 (která mě snad vlivem předchozích kulervoucích scén tolik nevtáhla). Mezi vším tím vesmírným závoděním je roztažený tragický příběh otce, který zažil obrovskou ztrátu a i když je tak trochu sociopat, neví, jak se s ní vyrovnat a jak žít dál, když zrovna nepracuje. Jak jsem nad míru spokojen, tak bych přesto brzdil nadšení, když bych někomu doporučoval. První člověk není něco, co by vás na dvě hodiny narvalo do sedaček (i když v určitých chvílích jsem měl co dělat, abych sebou v křesle nemlátil). Je to (když to řeknu debilně) starej dobrej kus poctivé filmařiny, vyprávějící příběh jednoho muže a jeho cesty na měsíc. Já chrochtal a zatím nejlepší kinozážitek roku asi.

Ono se to těžko hodnotí. Po hudební stránce samozřejmě pecka, Black Sabbathům bych dal šest hvězd, moc jsem si to užil, i když nejsem fanoušek. A možná i právě proto, mi nevadilo sestříhání, kdy občas do hudby vstoupí pokec s Ozzym a (ne)celou partou. Oddálila se tak určitá nuda, která by pro mě mohla nastat, kdybych dvě hodiny v kuse poslouchal písně, které neznám. To, že jsem se jako v podstatě BS laik dozvěděl i pár věcí, byl příjemný bonus. Zvláštní mi spíš přišlo rozhodnutí seknout titulky a pak tam dávat vystřižený scény a ještě dva fláky. Ale nevím, proč to tak je a nějak mě to neznechutilo, takže pouze mini výtka. PS: Ozzy je prostě parádní kokot :-).

Kamu prostě nepřekousnu. Věty a hlášky jako easy grilovačka, uděláme to simple, nabombíte si to tam mě prostě vytáčí. Možná jsem starej blb, ale do prdele, co třeba mluvit normálně česky, to už není dost cool? Dvě hvězdičky ani nevím za co, asi za to, že jsem se dozvěděl, že v Mexiku žerou kobylky, wau.

Člověk toho neví a nezná. A je fajn, když ho něco překvapí. Jako třeba fakt, že miny se prostě musí po válce uklidit a že na jobs.cz na to nikoho neseženete. Pěkně (možná až moc pěkně) natočené válečné drama, které se dívá na jiné aspekty války. Největší problém mám však s tím, že se na to až moc pěkně dívá, odsýpá to, napíná to, ale to je tak všechno. Jak už tady napsal Matty, je to neuvěřitelně nevyužitý potenciál, zejména z pohledu scénáře. Herci parádně hrají, všechny postavy jsou načrtnuty dobře, hlavní (němečtí) hrdinové jsou ve skupině zapamatovatelní. Ale film úplně pomíjí všechnu tu tragédii, drama, napětí, které ze situace "skupina (dětských) zajatců čistí pláže od min, může každou chvíli umřít, hlídá je člověk, který nenávidí Němce a už je (dávno) po válce" plyne. Všechna dramata, zápletky jsou víceméně generické, asi by vás polovina napadla, a nic nemá hlubší podtext, zamyšlení. Postavy nedostanou větší prostor, aby se do nich člověk dokázal lépe vcítit, na to se moc pádí kupředu. Nejlepší potom jsou samozřejmě chvíle napětí při sondáži/kontaktáži/montáži/demontáži/případné detonáži a chvíle, kdy film ukazuje zuby. Jako třeba v poslední třetině filmu, kdy růžovějící idylku naruší krize a jde se na dřeň. Ale v konečném důsledku i tohle zůstane nevyužito. Takže zbývá pouze standardně (ale dobře) natočený, popisný a realitu "jen trochu" zkreslující válečný film s vynikající, nevtíravou ale naléhavou hudební kulisou. Konec radši opomenu a protože mi to ukázalo zase určitou část historie, o které vím prd, přikloním se ke čtyřem, ale slabším.

Humus, uvaleno embargo.

Oj, to nebylo úplně ono. Nahlodán zdejším hodnocením jsem si po dlouhé době pustil seriál. Mám rád zimu, hory, pasti, temnotu, tohle prostě nemůže zklamat. Ale chyba lávky na trajekt. Mongolssohn společně s Dementsdóttir, vedeni Sympatlustotsonem, tak nějak poserou, co jde, a tak nějak vyřeší vše a vezmou si 8,5 hodin mého života. Co všechno je špatně? Je toho dost - dementní postavy, ploché postavy (detektiv Knírsson z Rejkjavíku), zbytečené postavy, zbytečné podzápletky natahující děj, absolutně zbytečné odbočky pouze pro zvýšení napětí (ztracené děti, WTF). Postavy se objevují a mizí, jak se to hodí, v posledních dílech se všichni záporáci vykecávají jak v Áčku na Nově, aby nám neuniklo nic ze zápletky. Nesympatický pomocník hlavního detektiva Sympoše, který posere, co jde a pak ještě machruje, aby se nechal SPOILER trapně postřelit, byl už poslední hřebíček do rakve. Kdyby to mělo tři až pět dílů, mohlo to být docela fajn. Takhle se to jen snaží vyvolat zdání provázané, propletené zápletky ve městě plném tajemství a jediné, co drží atmosféru, aby se nerozlila do kraje, jsou krásné horské scenérie, obklopující přístav Fjallräven. Všechny zločiny se podaří rozlousknout větší či menší náhodou...no prostě všechno zle. Děkuji pěkně a děkuji nechci. PS: ještě s devátým dílem jsem byl přesvědčen o takovém slabším průměru, ale po konci a vzhledem k místnímu přestřelenému hodnocení, dávám dvě a sérii dvě si strčte do pördele.