husokachna

Zahler to má v prdeli. Zápletka jak z céčka, scénáristický berličky jak z déčka, ale o to tady vůbec nejde. Jde o sestup hlavního hrdiny peklem, až na dno, až do chvíle, kdy i nejpomalejším (nebo nejoptimističtějším) z nás dojde, že odsud už se nevrací. A Bradley (pro kterýho se Vince Vaughn narodil), si to tímhle peklem mašíruje s rozhodností parního válce a efektivností kotle Viessmann (ne neprodávám to). V tomhle je to hodně podobný kostěnému tomahawku, kde se taky moc dlouho nepřemýšlí a jde se tvrdě a bolestně za tím, co je "správné". Přitom Vince a jeho ksicht vás nenechají na pochybách, že Bradley není žádnej vůl a že ví, co dělá. Jen je to prostě hrana chlap, kterej se nerozbrečí, když mu život chrstne do obličeje tu šedou náhražku, postaví se a dělá, co musí. A tak si s ním můžeme projít tu bolestně explicitní násilnou cestu, člověka, kterej chtěl dělat správný věci, jen se to prostě někde zamotalo. Jen od toho proboha nečekejte realistický drama. Tohle je spíš černočerná pohádka, kde platí jiná pravidla než v reálném životě, a pokud se rozhodnete na ně nepřistoupit, tak budete od filmu odcházet s pocitem, že větší debilitu jste ještě neviděli. Zahler ale točí tak zručně, že rychlejší dvě hodiny jsem asi ještě nezažil a že nezbývá než věřit, že to takhle natočit chtěl a smeknout před jeho vizí.

A já tomu dám opatrných pět. Z kusých náznaků a vyprávění jsem čekal úplně něco jiného, ale vůbec mi nevadí, že jsem nedostal to, na co jsem se těšil. Protože Offerta je nádherně natočená, Geoffrey Rush je úžasnej a ještě v poslední třetině jsem čekal jakékoli rozuzlení a vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby hlavní hrdinka byla robot, výhonek Cthulhu do našeho světa nebo dvě ženy, které jsem nejvíc miloval. Navíc žánrová nevyhraněnost jak u Víti Jakoubka, kdy člověk neví, jestli sleduje romantický film, drama o stárnutí, krimi nebo novodobou pohádku mi tak moc seděla, že jsem se ještě v noci budil a přemýšlel, jestli všechno ve filmu do sebe zapadalo a nebyla to pěkná kravina. Ale pokud byla, já dvě hodiny ani nedutal, takže jsem na to přijít nemohl. Krásný film.

To je tak neuvěřitelně přeslazený a otravný.

V jednotlivostech a dialozích pecka, jako celek takový meta cvičení, který aby člověk ocenil, musí mít asi nakoukáno případně načteno víc než mám já. Věřím, že McDonagh asi věděl, co dělá, a co chce říct, ale já si z toho opravdu odnesl jenom ty nabušený dialogy a fajn napsaný postavy. Mě to stačilo, nicméně z trojice Bruggy, Ebbing a Psychopati, je tohle nejslabší a nejmíň drží pohromadě.

To bylo tak krásný! Každej záběr by se dal zarámovat a pověsit na zeď. A ejhle, teď koukám, že on to zase Roger ten kulišák. Paráda co se týče kamery, hudby, vyprávění, hereckých výkonů. Jen ta melancholie a zadumanost, se kterou jsou nám poslední dny a měsíce Jesseho Jamese předkládány, dělají medvědí službu životopisné stránce filmu. Nějak se mi pak nechce věřit, že to s tím Jessem všechno tak bylo (a že asi hodně věcí ano). A pokud se máme koukat na filozofické rozjímání typu Tenká červená linie, zase tam trochu ruší Jamesovic parta a její skutečné osudy. Takže než se do toho zamotám napíšu, že pokud máte náladu na pomalu plynoucí zadumaný western s nádhernou hudbou a neuvěřitelnou kamerou, jděte do toho. Chcete akci a přestřelky a plivání tabáku, jděte.....jinam. PS: kdybych to viděl v klidu, na jeden zátah v kině, odcházím převálcovanej a dávám plnej počet.

Tak pořád osciluju mezi třema a čtyřma hvězdama a sám nevím, co dám. V tomto případě jsem nenáročný konzument, který se dívá na kostýmní drama stylem baví/nebaví. A musím uznat, že po většinu stopáže jsem si to promenádování, hovnodělání a intrikování francouzské smetánky užíval. Ale užíval tak nějak průměrně, takže dám silný tři hvězdy a jdu radši od toho, protože se nějak necítím povolán tohle hodnotit. PS: je to prasárna, ale Velmi nebezpečné známosti mě chytly víc. :-) Rád bych řekl, že to byla jiná doba a jinej já, ale asi bych si to i teď užil stejně....Every me and every you....

To co se člověk dočte všude - ve všech aspektech o trošku horší než první díl. To co ale druhému Sicariovi sráží hlavu je jeho neukotvenost v realitě. Tam, kde měl u prvního dílu člověk pocit, že by se to takhle klidně mohlo stát (i když asi nemohlo), nastupuje u dvojky klišé a rutinní filmařina/scénáriřin....scénářovi....blbě napsaný to je. A s tím se vytrácí i napětí, aby se ke konci příběh urval úplně a velmi trapně a na sílu si otevřel prostor pro trilogii. Přes všechny tyhle výtky zůstává umně natočený thriller, svižné nadprůměrné řemeslo, které se nebudu stydět pustit manželce, až bude mít chuť na nějakej napínák. Jo a jak teď koukám, tak si zpětně uvědomuju, že hudbu už nedělal Johánn (nevím, jestli měl Sicaria dělat a umřel, nebo neměl a umřel, nebo jestli pil náš májový ležák a umřít se mu nechtělo, ale stejně musel) a je to pořádně slyšet a je to jeden z důvodů, proč jednička byla tak dobrá a tohle není. Silný tři hvězdy, skoro čtyři, ale ten konec, ten je tam nepustí.

Ojojoj. Vidím, že jsem v menšině, ale dostal jsem přesně to, čeho jsem se obával. Nastavovanou kaši. Kouzlo, které táhlo první řadu nahoru, vyprchalo, a zbývá jen průměrná bubákovina, která není ani moc strašidelná ani moc zábavná. Menší SPOILERY ahead: Jak se bojiště přesouvá z upside down k nám, vytratí se ty nej napínáky, z demogorgona je demopes, co demopes, věrtel demopsů, můžeš si je teď ochočit wau a jejich strašidelnost je ta tam. Z postav mě bavili pouze El, Steve a ten tlustej hobit, co teď dělá v elektru. Zbytek přinejlepším bezvýraznost, někdy dokonce zbytečnost (bratr Max - WTF). Ale dobře, šlo by na to koukat, stejně jako na první sérii, ALE.....díky tomu, že je všechno o trochu horší si člověk začne všímat všech tě debilních logických lapsů, které slouží k nastavení kaše. Všech těch zbytečných linek a podzápletek. Takhle, i když jsem to dokoukal, zůstala mi v hlavě pachuť a třetí sérii (pokud se nestane zázrak), děkuji nechci. Zastavení bokem - co kurva ten Douglas pořád hodnotí? Tohle za pět hvězdiček? To měl každej záběr přesně 3,256 sekundy a to ho uspokojilo na max??? #mimoň

Dávám čtyři a nestydím se za to :-). Králíček Petr je roztomilej ušatej pohoďák, se kterým je radost strávit hodinu a půl v kinosále. Samozřejmě, že to není ničím nový, ničím převratný, jede to v šabloně nezávadné rodinné podívané, s tím, že i všechno to pomrkávání a meta fórky už člověk bere tak nějak samozřejmě. Ale tady to prostě všechno pěkně šlape, občas to hodí povedenej fór a je to prostě parádní podívaná pro celou rodinu, při které jsem se chvílema smál nahlas. Super.

Moment překvapení je pryč a s ním částečně i lehkost a punkovost jedničky. Přibyl sentiment a děj a světe div se, mě se to líbilo víc než první díl. Takže dostaneme všeho víc, v podstatě stejně, ale zároveň se mi to chce vidět znovu, což u prvního dílo nebylo. A navíc tam hraje Bradley Pitts, takže palec vzhůru.