husokachna

Já mám ty kluky Francovic rád a tak jsem spokojen asi víc, než bych měl být. Pokud odhlídnu od atraktivního předobrazu a předlohy, zůstává standardní "životapopisnej" film, kterej nepřináší nic moc navíc. I ten Francův obdiv k lidem Tommyho ražení (rozuměj snílkům milujícím film a život), aby člověk pohledal. Je to tam, ale mělo toho být víc, mělo to jít dál. Takhle zůstává fajn "komedie" o divných lidech a jejich snech. Pokud ale neznáte The Room, určitě si to dejte a pak až nebudete věřit, že někdo jako Tommy může existovat, si pusťte originál. Hi doggie.

Předpokládám, že to měla být meditativní přemýšlivá sci-fi s poselstvím a já na to blahosklonně zapomenu a řeknu, že je to fajn sci-fi béčko s partou ne moc chytrých študovaných děvčat, která očividně nechtějí přežít. Chvilková demence ale není nikdy tak výrazná, aby mě znechutila a proto jsem si to užil a totálně out of this world konec mi nedokázal úplně zkazit dojmy. Bral bych to jako silnej tříhvězdičkáč, to by ovšem nesměl přijít méďa tlamička a nepřikovat mě do křesla. Za něj a dalších pár fajn scén tahám z rukávu čtvrtou slabou hvězdičku, takhle kdyby to vypadalo celý, tak bomba. Fanoušky sci-fi to ale asi neurazí, tak si to pusťte...

Viděl jsem ukázky a asi čtyři minuty a nemám problém tomu narvat odpad s klidným srdcem. Ani ne tak tomu pořadu, jako těm odporným bezcenným abscesům, které si říkají Štiky.

Tak já jako nevím. Režisérská jednotka SS ve svých 70 letech posouvá hranice toho, co jsem v kině viděl zase o kousek dál. Bohužel už nic tak famózního jako jsou "úvodní" závody, film nezopakuje a je to škoda. Dál se všechno ztmaví, zhrubne a rozplizne a už to není úplně ono. Mluvím jako člověk, který četl knihu, kterého děj v podstatě nezajímá, protože je stejně průměrnej a zbytečnej jako v předloze a člověku pak zbývají jenom "gimmicky" v podobě odkazů a nerdgasmů. NAŠTĚSTÍ je jich dost a téměř to stačí na výbornej zážitek. A dokud se Steven věnuje Oasis, je na co koukat, je se čím bavit a člověk si užívá barevnou videohru. Jakmile se ale přepne do reálu, je zle. Je to neuvěřitelně uspěchané, nefunguje žádná motivace postav, vývoj a všechno to působí tak, že to tam prostě je, protože to tam být musí a musí se to nějak posouvat. Romance Art3mis a Parzivala se vyvine ze vzduchu a prostě....lepší zavřít oči, pospat a počkat až se opět nalogujeme. Ale pak je tady ještě jedno velký ALE. Konec, budu mírně spoilerovat, s jeho honičkou, chvíle kdy se objeví Ogg a je potrestán hlavní padouch, jak kdyby z oka vypadla všem těm osmdesátkovým Burákům a podobným rodinným podívaným, který nedávaly žádnej smysl, ale v té době a v našem (mém) věku byly super. A já si říkal, jestli on to lišák Steven nenatočil schválně tak blbě, jako pastiš filmů, na jejichž výrobě se kdysi sám podílel. Jestli jo, je to borec. Jestli ne, je to asi jedno a zbývá fajn barevná blbost, které vás v nejlepších chvílích dokáže vtáhnout. A to někdy stačí. Slabší čtyři a jsem vyříz.

Jo, Mo Cachino to je bůh. Myslel jsem, že když hrál Sonnyho, byl mladší. Pak jsem si to dostudoval a jak je vidno, byl už v době, když točil Dog day afternoon ostřílený 35tiletý herecký veterán. I tak ale smekám, je to ďábel a jeho výkon je hlavní důvod proč se na film podívat. Jinak je to zvláštní film, chvílema drama, chvílema skoro komedie, celkově jsou loupež v bance a události z toho vyplývající odsunuty na druhou kolej a film se soustředí hlavně na Sonnyho život, jeho motivaci, jeho osobnost. Začátek je pecka, v druhé půlce už jsem se chvílema nudil, ale jak už jsem řekl. Fra Puchino je natolik dobrej herec, že by se tam nemuselo dít vůbec nic a on by to uhrál tak, že to člověka baví. ATTICA, ATTICA, ATTICA!

Dokumenty o horách a horolezcích to mají "lehký". Příběhy, které se v horách odehrávají jsou vždy na hraně či za hranou a pro případ nouze jsou tu vždy postaveny ty nejúchvatnější kulisy, který nám příroda může nabídnout. Beckoning silence je v tomhle ještě o kousek zajímavější, že má Joe Simpsona (kdo viděl Touching the void, ví co je to za kulišáka...) a může vyprávět tragický příběh, který se sice odehrál v horách, ale co by kusem ledu dohodil od železnice, hotelů a celkově civilizace. Už jen pro ten příběh a informace, který tohle doku drama nese, nelze hodnotit špatně. Hraná historická linka je tak akorát na televizní film, v případě "novodobého" příběhu Joe Simpsona jsem se trochu ztrácel v tom, co se zrovna děje, o co se zrovna snaží a jak se mu to daří. Navíc film jen tak mimochodem popisuje obrovský zlom v Joeově životě a rád bych o něm slyšel víc. Nicméně jak píšu výše, vidět se to musí, už jen pro ten zajímavý příběh, který vypráví.

Že by zrovna tohle se mělo držet v US žebříčku top ten zhruba tři měsíce, to nevím, no... Absolutní tuctovka bez nějaké lepší akce, roztříštěná nuda, kterou k průměru vytahuje trojice Hart/d Black C/Rock. Jde vidět, že Sony se podařilo trefit díru na trhu a i když Sony alespoň nějakej ten hit přeju, mrzí mě, že to bylo zrovna tohle. Kdyby si film od začátku nehrál na nějaké ponaučení, vývoj postav, tak by asi nebilo tak do očí, že zrovna tahle linka nefunguje vůbec a člověk by si mohl užívat nezávazný bllbnutí. Bohužel ale příběh skáče od ničeho k ničemu, nedává žádnej smysl ani v intencích počítačové hry, nemá vůbec jasná pravidla a je to totálně nekonzistentní. K čemu pak výbornej Black (kterej všechny převyšuje o třídu), dobrej Hart a standardně zábavnej Rock? K ničemu.

Přitlačit o milimetr na americkou patosovou pilu, tak by to byla parodie jak malovaná. Mel Gibson je natolik zdatnej režisér, že se mu daří téměř celou dobu balancovat a k parodii nesklouznout. Kdyby to točil někdo jinej, hledal bych tam možná nějaký to pomrkávání na diváka (viz Verhoeven s Černou knihou), ale vědom si toho, že Mel Gibson je totalitární americkej (importovanej, OK) suchar, je mi jasný, že to všechno myslí smrtelně vážně. A není mi to moc sympatický. Navíc válečný scény mi v mnoha chvílích chrastí kulisama (spíš mi připomínají Kód Navajo než Vojína Ryana) a nepřijdou mi nějak přelomový. Co zbývá? Naprostej průměr, kterej neměl na Oscarech co dělat. Jo a Hugo Weaving je úžasnej, chtěl bych ho vidět víc.

Kdyby tady bylo v žánrech napsáno komedie, řekl bych OK a dal tomu jednu hvězdičku. Ale takhle? To přece nemůže nikdo myslet vážně.

Dát tomu pět, to je docela silná káva. Nebýt to Verhoeven, tak si klepu na čelo, co to má jako být, kdo si takhle v dnešní době představuje film z druhé světové války. Ale poučen z předchozích Verhoevenů, přistupoval jsem k Zwartboeku velice opatrně a byl připraven na vše. A dostal jsem parádní filmovej rodokaps, kterej k nám přiletěl z jiných časů, kdy se ještě mohla točit "hloupá" červená knihovna a mohlo to být fajn. Nedovolím si rozebírat, jak moc je to podvratný, co všechno tím chtěl Verhoeven říct a proto nedokážu dát plný počet. Ale i tak, i když jsem se chvílema smál a říkal si, že tohle přece není možný, jsem si tuhle romanticko-dobrodružnou limonádu z jiných časů užil parádně.