Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Sci-Fi

Recenze (73)

plakát

Desáté království (2000) (seriál) 

Ačkoli ve svém profilu propaguji, že nejsem vysazený na žádný typ filmů (resp. seriálů) konkrétně, tak se musím přiznat, že určitou skupinu filmů zbožňuji nade všechno. Jsou to snímky, které jsou klišovité až infantilní občas málem k zbláznění a dávají to najevo, ALE NEVADÍ TO. Ba naopak, člověk se v křesle tak zatetelí a zakňourá, jak je život hrozně fajn. K Desátému království jsem se vrátil po několika letech (možná dokonce i devíti či desíti) a i kdybych ten zápočet zítra nedal (dívání se mi zabralo asi devadesát procent času, který jsem si plánoval vyhradit ke studiu), budu litovat minimálně (achjo). Má to své drobné chybky, ale všechno odpouštím, i kdyby z obrazovky vystoupila zlá královna a dala mi pěstí do hlavy. Takhle sympatickou partičku hlavních postav prostě jen tak někde nenajdete. Cohenův výkon je opravdu prvotřídní a přitom nestrhává všechnu pozornost na sebe. Příběh hezky ubíhá a několik prodlužováků za zlé mít nemůžu, protože mě všechny opravdu bavily. Ve srovnání s např. Once upon a time je Desáté království prostě mnohem přitažlivější, vtipy se nemíjejí a prosím prosím ať mě to bude stejně bavit i za dalších pár let. Pět hvězdiček z pěti, asi jsem prostě jen citlivka... Ale pokud se někdo cítí podobně, nenechte si nic ujít prosím.

plakát

V čem je háček? (2007) 

Viděno se zpožděním. Tahle zpověd ukazuje, jak lze manipulací a sektářstvím udělat z lidské zrůdy duchovního vůdce. Jeden ze způsobů, samozřejmě. Vzhledem k událostem posledních let začínám mít pro esoteriku, homeopatii apod. stále horší a horší názor. Kombinace důvěřivosti zoufalých dívek, jejichž "duchovní učitelé" vyčkávají na slabý okamžik a absence kritického pohledu lidí obecně je čím dál horší koktejl. Zpracování nekomentuji, myšlenka zůstává.

plakát

John Carter: Mezi dvěma světy (2012) 

"Connoisseur" filmů z tohoto filmu bude zklamaný, protože John Carter neztrácí čas hovadinami typu "Je dobro lepší než krásno?" a "Je prázdný život ještě životem?", které se líp hodí do buddhistických chrámů. John Carter nezná strach a nezná milost. John Carter chce svou jeskyni zlata. A... u Johna Cartera jsem se bavil tak, jak jen je u filmu možné. Důvodů je mnoho - JC (vidíte paralelu?) se nestará o to, že je místy klišovitý. Ještě si z toho sám udělá šprťouchlata a bez ohlédnutí jede dál. Knižní předloha je zpracována hezky a filmu přizpůsobena, aby bylo na co se koukat! (resp. aby toho bylo ještě víc!) Nevyskytuje se tu žádný dialog v moderním stylu, kde se hlavní hrdina podívá do prázdna řekne neskutečně pitomou hlášku jako "Moje rodina je mrtvá" nebo "Mě bohové opustili" a další one-linery, kterých akční scéna nešetří. Místo toho šetří dechem, aby se mohl prodírat haldami mrtvol, skákat po městech, znesvěcovat chrámy, bojovat ve vzduchu, ničit životy a mnoho dalšího. To všechno dělá způsobem víc než příjemným a hlavní postavy ze všech sil pomáhají. Záběry se strefují přesně do "takhle to je dobrý, konec", takže ani akční souboje, ani krátké řečičky nejsou nudné, všechno kolem je nádherně barevné a jupí juchů a divák může alespoň v duši poskakovat radostí společně s Johnem. Možná to je béčko, ale na nic si to nehraje, což z něj z mého pohledu dělá filmové zjevení, ze kterého by se mohlo mnoho "oskarových trháků" poučit. Jako vzkaz prosím všechny hlupáky, co tu papouškují "Vždyť to je Avatar!" aby si porovnali století vzniku scénáře/ předlohy, přidali pár hvězdiček, nasadili své hipstr brýle a odešli se upít k smrti latté machiatto do starbucks. EDIT PRO BUDOUCÍ DIVÁKY A RECENZENTY: Pokud váháte, zda jít či nejít a orientujete se podle zdejších komentářů, tak nemohl jsem si nevšimnout, že pozoruhodné množství mála hvězdiček je založeno na nechuti se seznámit s pozadím filmu a předlohy před jejich zkouknutím (o to horší, že velké procento z těchto lidí se považuje za znalce či nadšence filmu). Proto prosím, abyste si našli alespoň velmi základní informace, pokud budete mít chuť následně zkusit ostrost svého pera/klávesnice na zdejších stránkách. Poté alespoň z mého pohledu nevyjdete jako ignoranti. (bez urážky, ale co je moc...) (o vykrádání Avatara se totiž u scénáře mluvit nedá, ledaže by měl pan Burroughs na počátku dvacátého století stroj času)