Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Hudební

Recenze (2 816)

plakát

Dorian Gray (2009) 

Studené, ploché. Perfektně natočeno, ale dramatická hudba není provázena stejně dramatickým obrazem. Snaží se to o atmosféru, ale okamžitě je to zase nějakým detailem shozeno. Výsledek je tak nemastný a neslaný. Povedená poslední třetina.

plakát

Andělé a démoni (2009) 

Nudný film, který chce za každou cenu navázat na dynamičnost Šifry. Bohužel jsem měl kromě originálu také možnost spatřit i dabovanou verzi, před kterou bych chtěl všechny varovat. Litoval jsem, že z Toma Hankse se stal přiteplený chlápek, který mi celý film silně vadil.

plakát

Avatar (2009) 

Cesta do pravěku, Matrix... Hvězdné války... Díky 3D skvělý zážitek z návštěvy kina, opravdu jsem se bavil. Příběh byl sice primitivně jednoduchý, stejně prostinké, až urážející, byly dialogy. O monolozích hlavního hrdiny radši ani nemluvím, bez těchto stupidních vysvětlivek pro blbečky by se tento průměrný velkofilm opravdu obešel. Všechno už tu jednou bylo... Tak proč vlastně dávám čtyři hvězdičky? Pro tu zábavu. Protože tento film opravdu funguje. Ale k dokonalosti mu ještě hodně chybí.

plakát

Get Back (1991) 

Světové turné Paula McCartneyho, které zahájil v závěru osmdesátých let, bylo doprovázeno značným ohlasem. Jeho putování po světě sledoval kamerou režisér Richard Lester, se kterým se McCartney znal již z doby Beatles. Není divu, že právě jemu svěřil náročný úkol vytvořil reprezentativní koncertní film. Kromě filmového plátna a videokazet se dostal také na DVD. Pro výsledný film použil Richard Lester záběry z koncertů v Anglii, Holandsku, Brazílii, Kanadě, Itálii, Japonsku a USA. Na ploše 85 minut dokonale zachytil nejen koncertní nasazení Paula McCartneyho a jeho doprovodné skupiny, ale snad polovinu času zabírají pohledy do davu diváků. Můžeme tak zblízka sledovat emoce, které v lidech vzbuzuje McCartneyho hudba, ať již to je radostné veselí a bezstarostné křepčení, ale také slzy štěstí a dojetí. Už v úvodní písničce Band on the run spatříme prostřihy z beatlesovského filmu Help! a tento trend budeme sledovat i v dalších skladbách. Za zmínku stojí drásavé záběry z Vietnamské války v písni The long and winding road, které jsou dány do konfrontace s dobýváním Měsíce. V divoké jízdě Can't buy me love zase můžeme sledovat vystoupení Beatles na americkém stadionu Shea. K Beatles v trochu jiném období se režisér vrací v písni Let it be, kterou McCartney věnuje všem bývalým spoluhráčům. Nechybí ani tradiční ohňostroje během bondovky Live and let die. Atmosféra je úžasná, film uteče velmi rychle a za zvuků Birthday už můžeme sledovat jen závěrečné titulky. Naštěstí je disk vybaven mnoha bonusy. V nich se už musíme vzdát širokoúhlého formátu obrazu, ale to vůbec nevadí. Shlédnout tak můžeme zajímavý půlhodinový dokument z koncertního turné, ve které kromě Paula McCartneyho a Richarda Lestera dostali slovo i zbývající členové doprovodné skupiny. Mimochodem, ta hrála v tomto složení: Robbie McIntosh - kytara, Paul Wickens - klávesy, Chris Whitten - bicí, Hamish Stuart - kytara, baskytara, zpěv, Linda McCartney - klávesy. Kdo by si to nepamatoval a chtěl si to zopakovat, nechť si pustí bonusové představení jednotlivých členů skupiny. Tam se dočte i další důležitá životopisná data včetně údajů, se kterými hudebníky daný muzikant hrál. Dále se můžeme podívat na filmový trailer, slideshow s fotografiemi z koncertů a Beatles, nebo se můžeme začíst do sedmnáctistránkového textu o historii skupiny Beatles. Je to stále málo? Pak zvolte bonus Umělci o Beatles a poslechněte si, jaký má na tuto hudbu názor víceméně současná generace: Elton John, A-HA, Tom Jones, Anastacia, Vanessa Amorosi, Rednex, Lucy Pearl, N'Sync, Britney Spears, Enrique Iglesias, Wolfgang Niedecken, Echt, Sade, Maurice Gibb, Savoy, Texas, Sarah Brightman, Barry Gibb, Craig Davis, Sonique, Hartmut Engler. A na závěr se ještě můžeme podívat, kdy a jaká místa navštívil Paul McCartney během své cesty kolem světa. Myslím, že informací budeme mít dost. Pro dnešní diváky bude možná kamera málo akční, střihy jsou pomalejší než jsme si zvykli z posledních McCartneyho filmů. Zvuk i obraz jsou poplatné době svého vzniku, ale nelze je zatracovat, obě složky jsou výborné. Snad jen malá připomínka ke zvuku: je lepší dát přednost klasickému stereu, protože prostorový zvuk zní jako z plechovky. Věrné fanoušky Paula McCartneyho také nepřekvapí, že McCartney dnes hraje mnohem tvrději a moderněji. Vzhledem k uměleckým kvalitám režiséra Richarda Lestera se však jedná o výjimečné dílo, které velmi vydařeným a divácky přitažlivým způsobem mapuje jedno období Paula McCartneyho. Díky tomu se k filmu určitě budeme stále vracet.

plakát

Krvavý diamant (2006) 

Velmi povedený akční film, který přináší také sociální poselství. A to z něj dělá film nadprůměrný.

plakát

Kráska v nesnázích (2006) 

Velmi průměrný, chvílemi až nudný film. Bohužel ani výborné herecké obsazení to nezachránilo, i když snaha byla - viz Emília Vašáryová.

plakát

Obsluhoval jsem anglického krále (2006) 

Velké zklamání, nejhorší zpracování Bohumila Hrabala a navíc od Jiřího Menzela. Snaha převést do srozumitelné filmové řeči jedno z nejlepších Hrabalových děl se opravdu nevydařila. Menzel se krkolomně a bezradně snaží nastínit poetiku, ale nedaří se mu to jako v jeho předešlých filmových kouscích. Tragickou polohu Hrabalova textu vynechává raději úplně nebo ji v některých momentech staví do komické polohy. Postavy jsou ploché, dokonce ani hlavní hrdina není vykreslen tak, jak by si zasloužil. Hrabal by se v hrobu otáčel, kdyby věděl, jak lacině Menzel s jeho odkazem naložil.

plakát

Vratné lahve (2007) 

Pohodový rodinný film pro všechny generace. V laskavém humoru Zdeňka Svěráka si každá věková kategorie najde to svoje. V konečném efektu nenutí film příliš přemýšlet a s přirozenou lehkostí popisuje všední život jedné všední rodiny. Na to, jak těžký a zdlouhavý byl zrod tohoto díla, se to nakonec nepovedlo tak, jak možná mnohý očekával.

plakát

Hlídač č. 47 (2008) 

Krásná kamera, moc pěkně se na ty obrázky dívá. S dialogy je to už trochu horší. Ale stále je to český nadprůměr.

plakát

Samotáři (2000) 

Určitě nejlepší generační film dnešních třicátníků. Nevšední herecká sestava a nezapomenutelné hlášky dali vzniknout vskutku kultovnímu snímku zachycujícímu tápání generace "husákových dětí".