Thery

(Upozorňuji, že pro lidi, kteří neviděli ani jeden díl téhle série může být tenhle komentář mírně spoileroidní.) Sérii Saw naprosto nezakrytě zbožňuju. Není to kvůli jejímu gore jádru, ale hlavně kvůli tomu, že za tolika litry krve a střev se skrývá mozek. Proto musím říct, že bych ne tolik propracované pasti, či ne naprosto dech vyrážející konec (tady to bude spíše moje chyba, tím, jak jsem zmlsaná z prvních pár dílů) filmu odpustila. Co mu odpustit ale nedokážu je věc, o které by se se mnou mohlo spoustu lidí hádat, nicméně já si za tím stojím - veškeré předešlé pasti, která na sebe navazovali v minulých dílech byli propracované do posledního detailu. Nebylo důležité, co jaká postava udělá, vždycky by se nakonec dostala do stejné situace. V tomhle díle mi ale hlavní dějová linka přišla spíše o náhodě a štěstí. Tolikrát jsem si řekla.. kdyby postavy reagovali jinak, všechny následující pasti by ztratili veškerý smysl... což by člověk od někoho jako je Jigsaw moc nečekal. Jinak film slušně utíkal a musím říct, že pro mě je mnohem více zapamatovatelný, než pár jeho předchůdců. Není to nic, co byste museli vidět dvakrát, a rozhodně je to něco, bez čeho by se tahle série rozhodně obešla. Každopádně pokud se k filmu ještě před shlédnutím budete stavět tak nedůvěřivě a skepicky jako já, čeká vás milé malé překvapení.

Red Band Society byl jeden ze seriálů, na které jsem se těšila, ale do kterých se mi zároveň vůbec nechtělo. Na první pohled by se totiž mohlo zdát, že jde o typickou emocionální vykrádačku. Opak je ale pravdou. Není to jeden ze seriálů, kde vás hodí rovnou do vody a plav! V pilotním dílu nám totiž postava Charlieho představí hlavní postavy a vysvětlí nám jak to v nemocnici vlastně chodí, čímž nás ušetří zmateného "a kdo je zas tohle?" Postavy jsou všechny víceméně sympatické, včetně sestry Jacksonové, která zde zastává typickou postavu "budu dělat že jsem bezcitná mrcha i když to tak není" (jen přespříliš akční a optimistická sestra Brittany mi místy brnká na nervy). Navíc je zde dobře vymyšlen koncept místa, kam se postavy odebírají když ztratí vědomí. Jak už jsem psala, seriál moc netlačí na pilu v oblasti emocionální - jednoduše řečeno, neprobrečíte celý díl, protože se nemluví pouze o nemocích a umírání, ale především o životě. Je to vlastně seriál o dětech, které, i když mají určitý problém, jsou vlastně úplně normální.

Moc často se mi nestává, abych se seriálem skončila uprostřed série, natož uprostřed dílu, ale Dominion už nešel vydržet. Andělskou tématiku mám moc ráda a tak jsem se hodně těšila, ale místo fantasy akčňáku jsem viděla nudnou okecávačku. O to víc mě to mrzí, že mám ráda dost herců, kteří se zde objevily. Netvrdím, že se to časem nerozjede, ale dle mého nemá cenu mučit se při těch prvních dílech s tím, že to možná bude lepší

Jak poznáte, že film podle knihy je dobře natočen? Když každou scénu hltá i člověk, který knihu četl. Při zjištění, že bude podle knihy natočen film jsem se hodně bála. Knížku jsem přečetla na jedno posezení a nedokázala jsem si ji představit převedenou do filmové verze. Pravda ale je, že i když jsem předem znala děj a věděla jsem, jak to celé dopadne, hltala jsem doslova každou scénu, napětím jsem ani nedýchala a střídavě jsem se smála i brečela a ty dvě hodiny mi utekli jako jen pár minut. Nejen, že se film vyrovnal své knižní předloze, ale troufám si říct, že ve spoustě aspektů ji dokonce překonal a tak ve mě zanechal spoustu dojmů a rozhodně jsem ho neviděla naposledy. Prostě nemůžu jinak než dát plný počet.

Obsahuje Spoilery!! Jedna ze zatím nejhorších sérií. Navrátílí hráči nic moc - Coach s jeho bandou fanatiků proti arogantnímu nesnesitelnému Ozzymu (ne, opravdu netuším co na něm všichni mají). Ostatní soutěžící byli nemastní neslaní a když už se mi někdo začal zamlouvat, dostal vyhazov. Nějak nechápu tolik nenávisti ke Cochranovi - moc dobře věděl, že kdyby byl na jejich straně, jde z bývalých červených jako první tak proč nezariskovat? Vítězce to z finální trojky přeju nejvíce. Hodně "pobavil" Ozzy, když jí označil za rozmazleného fakana. Nejoblíbenějším soutěžícím pro mě je jednoznačně Christine - to co předváděla na RI bylo úžasné. Škoda, že byla vyhozena tak brzo.

Naprosto úžasný příklad toho, jak moc se dá scénářem zmršit potencionálně dobrá fantaska. Dalo by se říct, že z knihy vytrhli jenom akční scény a to nejdůležitější - scény, kdy se vysvětluje co, jak a proč se stalo - naprosto vypustili. Knihu jsem četla, takže jsem se ve filmu orientovala, ale v případě, že bych do kina vyrazila bez předchozích informací, bych pravděpodobně nepochopila ani čtvrtku dění ve filmu.

Sice to není žádný seriálový klenot, ale dle mého názoru si rozhodně nezasloužil odpadnout po 2 dílech. Mezi letošními novinkami jsou i o dost horší seriály.

I'm not a hero. Po úspěšných 10 řadách Smallvillu je celkem jasné, proč se rozhodla CW pro další seriál na motivy komiksu. A musím říct, že seriál je pro mě velkým překvapením. Původně pro mě bylo velkým zklamáním, že si roli Arrowa nezopakuje Justin Hartley, protože ve Smallvillu byl úžasný. Do téhle temné verze, by se ale absolutně nehodil (narozdíl od Stephena, kterému žeru obsolutně všechno). Když už jsem zmínila obsazení - tohle je další věc, která se mi na seriálu líbí - Katie Cassidy je naprosto úžasná a i když jsem Willu Holland nikdy neměla moc ráda, v tomhle seriálu mi ani moc nevadí - ba naopak. Herec, který mě v Arrowovi baví nejvíc je ale David Ramsey jakožto bodyguart - nejednou jsem se musela smát na jeho úkor. Další dobře vymyšlenou věcí jsou flashbacky z ostrova. Je jich tam pomálu, ale o to více se na ně člověk těší. Pro mě je Arrow rozhodně jeden z lepších seriálu od CW, který dokáže nejen napnout, ale i rozesmát a i když má v sobě nějaké ty chybičky (například maska mi přijde dost prokouknutelná) rozhodně stojí za to. Zbývá jen doufat, že si udrží svou kvalitu.

Pěveckých soutěží je ažaž. Bohužel ne všechny jsou kvalitní (většina z nich je dokonce nekoukatelná). The Voice je vyjímkou. Hlavní myšlenka - aby si porotci nemohli vybírat podle vzhledu - je velmi dobrá. To samo o sobě na dobrou reality show nestačí a tak jsou tu 4 porotci (kteří nemohli být vybráni lépe - asi první show v hledání talentů, kde mi ani jeden nevadí), kteří narozdíl od Idolů, X Faktorů a Talentů mají za úkol soutěžící podpořit a poradit jim a ne je jen kritizovat. Další věc, která je na US verzi Voice velmi dobrá je, že to, že má nějaký soutěžící opravdu dobrý hlas ještě neznamená, že se otočí všichni porotci (narozdíl od české vezre, kde stačil průměrný zpěvák) - každý si totiž sestavuje tým podle jeho vlastních představ a to neznamená jen dobrý hlas. Třešničkou na dortu jsou chvíle, kdy mají o nějakého soutěžícího porotci opravdu velký zájem a soutěží o něj slovními přestřelkami (které ale nejsou navzájem urážlivé). Sečteno podtrženo, The Voice si zaslouží, aby jste mu dali alespoň šanci a myslím že dokáže velmi dobře překvapit.