Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Horor
  • Komedie
  • Drama
  • Krimi

Recenze (282)

plakát

Jeskyně (2005) 

Méně je někdy více a platí to dvojnásob při porovnání britského THE DESCENT a americké THE CAVE. Jeskyně se natáčela převážně v Rumunsku a jeskynní chodby jsou tam vskutku rozlehlé. K větší různorodosti prostředí si tvůrci dopomohly také ve studiu, výsledek přesto postrádá atmosféru, kterou Desent naopak přetékal a to se musel spokojit se skromnější výpravou i rozpočtem. Hlavní hrdinové se vydávají probádat člověkem nedotknutý komplex jeskyní a nacházejí ne jeden, ale hned několik druhů zubatých potvor, vodních i létacích. Když ne horor tak z toho mohl být slušný dobrodružný film, problémem je, že se tu nic neděje, jeskyňáři chodí ve tmě, překonají pár překážek, sem tam někdo umře (díky ratingu PG-13 si o šťavnatém gore můžete nechat jen zdát) a globálně vzato jsem se nudil mnohem víc než u filmového Dooma, který je na tom obsahově podobně. Ten ale měl aspoň nějakou tu krev a skvělé finále. Jeskyně nenabídne ani jedno z toho. Akce je navíc tak zmateně natočená, že jsem často ani nevěděl, co se zrovna ve filmu děje. Teda ne že by mě extra zajímalo. Postavy jsou stejně tak ploché, že jsem si je do skončení nezapamatoval a často se mi zdálo, že některé postavy v průběhu filmu snad přibyly, protože jsem si jich do té doby nevšiml. Velmi slabé 2*. EDIT: Viděl jsem znovu v telce a bylo to ještě horší než napoprvé. Myslím, že jedna hvězda tomuhle braku sedne líp.

plakát

Tetsuo (1989) 

Experimentální šílenost, kterou je vskutku těžké ohodnotit. První půlka baví i šokuje, občas působí jako drsnější videoklip k výborně vybrané strojové hudbě, která zpětně skvěle doplňuje atmosféru. Počínaje druhou půlkou se ale dění téměř zastaví a to co by se dalo zcucnout do pěti minut je zbytečně natahováno na více jak půl hodiny. Uplný závěr je ale opět skvělý. Sečteno podtrženo, být film o polovinu kratší tak je to jasných 5*, takto zůstává jen zajímavým, ne zcela dotaženým experimentem.

plakát

Killer (1989) 

Ještě o chlup lepší než Hard Boiled, ale má jednu slabinu, kterou nemůžu odpustit ani tomuto, ani jiným filmům z HK akční elity. Režiséři jako Woo nebo Lam jsou machři přes akci, ale děj je podáván příliš zkratkovitě a odosobněně. To vadí obzvlášť u filmů Johna Woo, protože ten se o dramatičtější, komplikovanější příběh pokouší vždy. Story o nájemném vrahovi, který opečovává dívku, již omylem připravil o zrak a jeho přátelství s policistou, který mu jde po krku, by mohl být lahůdkou. Vše je ale sesekáno do pár holých frází. Vím, že je konina vytýkat těmto filmům jednoduchý scénář, když tu jde v první i v poslední řadě o akci, ale jako subjektivní výtka to platí. V případě, že vám to nevadí, je to ve svém žánru jasný pětihvězdičkový film. Já zůstanu u 4,5* s tím, že pro mě Woo svojí kombinaci dramatu a akce dotáhl k dokonalosti až v Hollywoodu v Tváří v tvář. BTW: Ve filmu je prý 120 mrtvých, to musí americké akčňáky blednout závistí, tedy vyjma Žhavých Výstřelů 2:-))

plakát

Man with the Screaming Brain (2005) 

Režijní debut Bruce Campbella dopadl celkem rozpačitě. Dost mu škodí viditelně nízký rozpočet. Od diváka je proto třeba jistá dávka tolerance. Herci jsou dost mizerní a samotný Bruce exceluje jen v pár momentech. Když se začne škrtit a fackovat nejde si nevzpomenout na Ashe, ale jinak působí dost ztrnule. O hodně líp je na tom Ted Raimi. Ten přehrává co to jde, ale je natolik zábavný, že se z něj stává hlavní tahoun filmu. Bruceova režie postrádá nějaký osobitější přístup k látce a námět neni ani zdaleka využitej. Je tu pár velmi dobrých scén (žebrání o peníze, restaurace) ale často se do filmu vkrádá nuda, způsobená nevyrovnaným tempem...a to hlavně na konci, který je zbytečně protahovaný, postrádá nápad i dynamiku. Lze doporučit spíš jako kuriozitu pro mistrovi skalní fans.

plakát

Faktótum (2005) 

Překvapivě dobrý Dillon pojal svého losera Chinaskiho dost minimalisticky. Působí jako kliďas a na obličeji nepohne ani svalem navíc, než by bylo třeba. Faktotum je jeho "one man show," v záběru je téměř neustále a veškerá zábava plyne jen z jeho interakce s ostatními. Je drzý (ale ne vědomě), má trochu jiný žebříček hodnot (chlast, ženské a prachy na chlast), rozhodně nejde o kdovíjakého romantika a všechno to dává dost zřetelně najevo ať už svým nadřízeným, nebo svým partnerkám. Tahle adaptace je na jednu stranu údajně velmi věrná (nemohu posoudit, Bukowského jsem nečetl), takže čtenáři budou spokojeni, na druhou stranu ovšem přebírá ze své předlohy jeden velký nedostatek - nikam nesměřuje. Chinaski je na tom jednou dost blbě - to když jen chlastá a zrovna nemá práci, jednou o trochu lépe - to když maká, ale práce a závislost na alkoholu k sobě moc nejdou a tak se chvíli co chvíli musí poohlédnout po nějakém jiném, dost podřadném džobu. A tak stále dokola. Přesto se na Faktotum kouká docela příjemně a ten krutý humor, kterým je tenhle film nasáklý, má něco do sebe.

plakát

Pán prstenů: Návrat krále (2003) 

Pán Prstenů je bezpochyby velice silná trilogie, ale po výborné jedničce a ještě lepší dvojce už třetí díl ničím nepřekvapí, spíš naopak. Oba předchůdce považuji za bezchybně zrežírovaná díla. Jackson fantasy rozumí a nikdy se mu nestalo, že by sklouzl k naivitě, nebo přímo k trapnosti, k čemuž tenhle žánr ve filmové podobě dost svádí. To vše platí i pro Návrat Krále, teda bohužel jen pro jeho první půlku. Jak začne finální velkořež, která má být vyvrcholením trilogie, jakoby režisér naprosto ztratil soudnost. Některé scény snad vypadly z nějaké parodie, protože Jackson tématiku vážné fantasy nezvládl a několikrát překročil hranici nechtěné komičnosti. Nejdřív jsem si říkal že nefunkčnost některých scén může být chybou dabingu, ale ani opakované shlédnutí v orig znění mě zrovna nepřesvědčilo. A kdyby ano, film by to stejně nezachránilo, protože jen tak mimochodem je druhá půlka nepěkně nudná. Té řežby je přespříliš a působí tak hloupě a nestřídmě jako třeba Sommersův Van Helsing. Počítačové triky jsou navíc místy nepěkně odfláknuté a třeba scéna kdy Legolas poskakuje po tom slonisku vypadá vyloženě odporně. Ve chvíli kdy došlo ke zničení prstenu, jsem byl již slušně znuděný, ale s vidinou brzkých závěrečných titulků jsem přeci jen trochu ožil. Jenže co to? Ono to pořád ne a ne skončit. Děj je přeci uzavřený tak proč mučit diváka ještě slzopudnou půlhodinou, která je tak sentimentální jakoby vypadla ze Spielbergovy A.I. a přitom prostá emocí? Tohle bylo od Jacksona zákeřné mučení. Trojku by měl natočit znovu (nebo spíš někdo jiný) a hlavně mnohem střídměji - jak akci tak stopáž.

plakát

Král síly: Příběh Rickyho (1991) 

Názorná ukázka, jak nehorázná prdel může být sledování přestřeleného filmového násilí. Masomlýnek Ricky likviduje své protivníky tak brutálně, že se budete těšit na každý následující masakr. Rozdrcené hlavy, z břicha vyhřezlá střeva, proražená čelist...je tu kopec nechuťáren. Záporné postavy jsou uhozené jak z kresleného seriálu pro děti a herci velmi přesní, tj. zábavně špatní. Vlastně ono je to celé tak špatné, že nevíte, kde končí úmyslná nadsázka a začíná nechtěná komičnost. Jeden z "nejroztomilejších" braků, co jsem kdy viděl. Pokud máte silnější žaludek, budete se výborně bavit a pokud ne, tak se budete bavit taky, jenom si připravte blicí pytlík.

plakát

Země mrtvých (2005) 

Na atmosféře si to moc nezakládá, ale starej dobrej Romero rozumí zombíkům přeci jen o trochu lépe než cucák Snyder (nic ve zlém, nový Úsvit je výborný) a dělá z nich tak trochu osobnosti, docela sympaťáky, kteří umí i trochu myslet. Romero jde ovšem s dobou a ta si žádá více akce, takže se rovnou rozlučte se scénami plíživé hrůzy. Je to hlavně svižný akčňák se zombies, dá se říct, že pro celou nemrtvou tetralogii znamená asi to co druhý Vetřelec pro tu Aliení. To samozřejmě nemusí sedět každému, ale těžko si představit, že by se u Země Mrtvých někdo z cílového publika nudil. Vyjma akce a pěkně vyobrazeného postapokalyptického světa je ve filmu spousta hlášek, drsného humoru, scénky ze "života" zombíků mají nápad a vtip a pokud vám je to stále málo, pánská část publika se může pokochat pohledem na sexy Asii Argento a dámská část se dozví...třeba jak nebezpečný může být piercing v přítomnosti chodících mrtvol.

plakát

Cela (2000) 

Vizuálně krásný thriller s originální hlavní myšlenkou a trochu řídkým dějem. To se ale dá odpustit. Cela je příkladem filmu, kdy forma přebíjí obsah o tolik, že jsem si při prvním shlédnutí tu chatrnou story skoro neuvědomil. Snad jen ta Lopezová byla od tvůrců špatná volba. Ale jinak...Tarsem Singh je asi vážně trochu psychopat a Howard Shore složil správně chaotický hudební doprovod, který bych si samostatně nepustil, u filmu ale funguje báječně.

plakát

Anakonda (1997) 

Pamatuju si že když jsem to viděl poprvé, ten digitální had se mi strašně líbil. Dneska když už je ve filmech digitální i psí hovno tak nadšenej nejsem. Pořád je to ale solidní béčko, kterému na zajímavosti přidává exotické prostředí Amazonky. Jon Voight je správně slizký, takže mi byl hned od začátku nejsympatičtější ze všech. Výkon Lopezové je tradičně nulový, protože se snaží vypadat sexy a na nějaké hraní nemá moc času a Danny Trejo opět nedostal tolik prostoru, kolik by zasluhoval. Zbytek nestojí za zmínku. Tohle všechno plus typické žánrové zápory by měl tolerantnější divák překousnout a nechat se prostě bavit.