Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (555)

plakát

Okamžik zlomu (2007) 

1) film vykresluje soudní systém jako zvrhlou hru ve které nejde tolik o spravedlnost, jako o ego advokátů, kteří odvozují svou profesní čest od toho, jestli vyhrají nebo prohrají 2) film vykresluje státní zaměstnance (advokáty) jako ty dobré, poctivé a zanícené, zatímco ti ze soukromé sféry jsou bezcitní a bezohlední 3) postava, kterou hraje Rosamund Pike, je v podstatě zbytečná kromě asi získání pár laciných politických bodů za inkluzi ženy v "silné roli šéfky". vrchol hlouposti je, když pak tato postava Goslingovi vyčítá jeho "neprofesionalitu" chvíli poté, co se s ním vyspí. 4) Hopkinsova postava je emocionálně chladná a extrémně inteligentní, ale stojí mu za to podstupovat obrovské peripetie s plánováním perfektní vraždy, dlouhým vyšetřováním a soudním procesem, místo aby ji prostě pustil k vodě. -- kromě těchto bodů je to docela fajn film

plakát

Vzpoura (1967) 

Střetnutí formální autority s neformální lidskostí a láskou, která existuje v každé společnosti, nejen v Japonsku 18. století sešněrovaném zvyklostmi a normami. Sedí na to citát Iana Watsona: “If you have to be persuaded, reminded, pressured, lied to, incentivized, coerced, bullied, socially shamed, guilt-tripped, threatened, punished and criminalized … If all of this is considered necessary to gain your compliance — you can be absolutely certain that what is being promoted is not in your best interest.” Pozoruhodné je, jak dlouho byl vzdorující samuraj diplomatický, stoický a slušný - skoro to ani nevypadalo, že někdy promluví meče.

plakát

Pink Floyd: The Wall (1982) odpad!

Část s legendárním protest songem o státním vzdělávacím systému je legendární, naprosto s ní souzním, ale nemá žádnou souvislost s celkem. Film zhruba do poloviny trochu i dává smysl, i když to přehání se sebelítostí a cynismem, ale pak už je to jen nekoukatelný shit. Možná měli tvůrci ambice experimentovat a sebevědomí, že cokoli, čeho se dotknou, bude zlaté. Průměrné hodnocení zde na čsfd (86% v roce 2024) jim dává částečně za pravdu.

plakát

Podfu(c)k (2000) 

Ten film byl možná v době svého vzniku kultovní, ale mezitím pěna opadla a zbyl adolescentní pozérský videoklip, kde příběh hraje vedlejší roli a jen spojuje různé "cool" zájmové oblasti (zápasy, gambling, zbraně, ženy, alkohol, peníze), kterými míří na mladé muže. Český dabing přeložil termín "irish traveler" jako "cikán" místo "irský kočovník", což je dost matoucí a musel jsem si doplnit vzdělání.

plakát

Jeremiah Johnson (1972) 

Příběh je založen na asi skutečné postavě "Liver-Eating Johnsona", který ovšem indiánům, které zabil, vyříznul a snědl játra z těla. Film však jeho život zobrazuje romanticky až idylicky - a to až do té míry, že bych jako zhýčkaný kluk z města nejradši také opustil civilizaci a vyrazil do hor. Film promlouvá do mužské duše. Nedotčenou přírodou a přežitím v ní připomíná dokument Alone in the Wilderness (2004) .

plakát

Písničkář (1932) 

Jednoduché poselství o odvaze a vlastenecké lásce. Pár pěkných písní a nepříliš povedená zápletka. Zajímavé jako sonda do minulých časů.

plakát

Kozí příběh - Pověsti staré Prahy (2008) odpad!

Nedokážu si představit jak mohl vzniknout takový shit a zmetek. Napadá mě jedině, že to byl nějaký dotační tunel. Vlastní peníze by za to snad nikdo dobrovolně utratit nechtěl. Nicméně Jan Tománek nyní píše zajímavé knihy.

plakát

Legenda o opilém Mistrovi (1994) 

Film založený na extrémně zajímavém konceptu toho, že když se v určitých případech vzdáme jedné věci, tak tím můžeme získat jinou, třeba mnohem lepší. Může to být neintuitivní a nebezpečné a proto se do toho člověku většinou nechce. Pěkně o tom mluví Alan Watts (backwards law). Zde konkrétně jde o to, že při zkompromitování / potlačení určitých vlastností jako stability, střídmosti a rozumného jednání alkoholem protagonista získá téměř nadlidské bojové schopnosti. Šlo by přirovnat ke Švejkovi, který (možná předstíranou) hloupostí proklouzává byrokratickým a nelidským systémem.

plakát

Byl jednou jeden dům (1974) (seriál) 

Českými hereckými esy nabitý a docela koukavý seriál s pěknou znělkou. Vypráví o životě v pavlačovém domě za válečných let očima normalizace - tím pádem tu máme zlého a protivného podnikatele, jeho děti jsou nemorální oportunisté a vedle toho komunisté vedou hrdinný odvážný protinacistický odboj a celá Praha jásá, když přijede rudá armáda. Scénáristé později pracovali na 30 případech majora Zemana. Na druhou stranu divák není držen za ručičku a některé věci jsou jen naznačeny - takže jsem asi jako ne-pamětník nepochopil vše. Pozoruhodný je casting, kde třeba 35-letý Jiří Hrzán hraje 16-letého kluka - je to asi něco podobného jako když Ladislav Pešek hrál 30-letého maturanta.

plakát

Sestřičky (1983) 

Jestli jako já pozorujete úpadek západní civilizace, chcete pochopit jeho příčiny a usilovně se při tom snažíte se nestat misogyny, tak se snad raději vyhněte tomuhle filmu, protože to je úplný female dumpster fire a možná poslední kapka. Začíná tím, že dívčí kolektiv šikanuje protagonistku za to, že je ještě panna, načež protagonistka otevírá klín každému, kdo ji věnuje trochu pozornosti. Hlavní herečka se na tuhle roli asi náramně hodila, protože začala spát s režisérem filmu = s člověkem, co mohl být její děda. Hlavní postava se taky překotně hledá v životě, navazuje vztah se starší mentorkou a ke konci se i pokouší zaujmout autoritativnější roli, čemuž se ale nedá moc věřit, protože se jinak chová pořád stejně blbě. V kontextu kultury, která tvrdí, že ženy jsou rovny mužům, se cítím ohrožen a uražen. Snad to není skutečná sonda do ženské duše, nýbrž jen fikce z per mužských autorů předlohy a scénáře.