Babous

Ačkoliv je v popisku napsáno komedie/horor, je to horor. Ty komediální prvky vznikají díky tomu, jak skvělé postavy s kamennou tváří říkají jednu absurdnost či hloupost za druhou ("Nikdo přece neumře z toho, když mu strčíš obličej do fritovacího oleje!") a odhalují tak slabiny amerického vzdělávacího systému. Celé je to příjemně originální a ztřeštěné, svěží vítr mezi ultravážným a ultradrsným pojetím seriálu, které v poslední době dominuje obrazovkám. Nejlepší je rozhodně prvotřídní bitch Chanel v podání Emmy Roberts a všichni Dickie Dollar Scholars, kteří staví na hlavu všechny stereotypy o univerzitních bratrstvech. Bere se to míň vážně než Scream z dílny MTV, ale jde v podstatě o podobný styl - slasherový seriál, který si utahuje z hororových klišé. Dost mě to chytlo, těším se na další díly, trochu mě mrzí vlažné přijetí, protože tyhle groteskní absurdnosti já prostě můžu ("Jmenuje se to Pravda, nebo úkol! Ne Pravda, úkol nebo lež! Nemůžeš lhát!").

První díl mě neoslovil, ale dal jsem seriálu šanci a pohltil mě natolik, že jsem vzápětí běžel do knihkupectví pro knihy. Sympatické a nečernobílé postavy, vzrušující děj, hodně krve a sexu - všecho co člověk čeká od HBO. Nemůžu se dočkat druhé série! Druhá série mě obrovsky zklamala a soudě dle prvního dílu třetí řady tohle taky nebude žádná sláva. Přijde mi to hrozně pomalé a nějak jsem ztratil zájem o postavy... Dodatek: když jsem se na třetí sérii díval v kuse, bavilo mě to. Asi je potřeba to vidět v kuse a ne jeden díl týdně. Čtvrtá série mě dostala natolik, že jsem seriál o prázdninách zkouknul zase od začátku. Baví mě ty pletichy, motivace jednotlivých postav a samozřejmě prostředí drsného Západozemí.

Seriál, který mě v poslední době zaujal asi nejvíc. Míchá dohromady Drákulu, Frankensteina, Jacka Rozparovače, Doriana Graye a další legendy Londýna 19. století, ale přitom to není shit. Občas to tedy je docela ujeté, ne že ne, ale když si na ten styl člověk zvykne, je to opravdu seriál, u kterého se lekne i podívá na svět novýma očima. Atmosféra viktoriánského Londýna a gotického hororu vynikající. Po první sérii musím říct, že jsem nadšen z hereckých výkonů a z jisté provokativnosti, kterou dekadentní "fin de siécle" přineslo.

Do podobné party přátel bych chtěl taky patřit. Myslím, že nevedu život chudý na přátele, ale podobné vtípky a příhody se prostě nestávají... V pozdějších sériích kvalita upadá, ale "himymko" můžu pořád.

Lepší než Simpsonovi, neboť nekonečnost vesmíru tvůrcům dává neomezené možnosti vtipů. Nové série a filmy bohužel celkové kvalitě seriálu spíše škodí.

Přátele jsem viděl několikrát napříč sériemi, pak jsem se jich "přejedl" a od té doby už je moc nemusím. Možná už všechny vtipy znám nazpaměť. Rozhodně ale jeden z nejlepších sitkomů o partičce lidí, kteří se navzdory svým odlišnostem mají rádi.

Na tomhle seriálu jsem vyrůstal, dodnes mám pěkné nostalgické vzpomínky na časy, kdy jsem přišel domů ze školy a díval jsem se na to v televizi. I na dnešní poměry je to velice povedený seriál se sympatickou ústřední trojicí a dobrou atmosférou. Nejlepší jsou první dvě série, třetí a čtvrtá ještě ujdou, ale poté už to je hrozný kýč a mišmaš všeho možného. A vždycky jsem chtěl mít Knihu stínů.

"Je zvláštní být zpátky na střední a vidět, jak je pro ty děti všechno s ní spojené otázkou života a smrti," říká v jednom z posledních dílů jakási vedlejší postava a tak nějak v té větě vystihla celé Glee. Ten hudební sbor je sice sbírka nejroztodivnějších existencí (z nichž se některé objevují a zase mizí bez vysvětlení), ale vzájemné přátelství a láska k hudbě, skrze ni často projevují svoje pocity, je pro ně to nejdůležitější. Okresní soutěže, regionálky, nároďák... Kolem toho se točí všechno - od jejich studijních úspěchů až po vztahy. Ohromné plus je, že si to umí udělat legraci samo ze sebe (např. aféra s mizejícími postavami, záhadné cestování mezi New Yorkem a Ohiem sem a tam). 1. série mě nějak moc nenadchla, ale vydržel jsem i navzdory všem těm klišé. 2. série byla vynikající, pořád si pamatuju to legendární "zombie" vystoupení na fotbalovém hřišti. Tahle série ukázala, že je v pohodě se lišit (Artie coby fotbalista), navíc přinesla pár nových sympatických postav. 3. série pořád hodně dobrá, podle mě poslední klasická, protože všechny hlavní postavy pořád chodí na střední. Ta středoškolská atmosféra je super, protože si člověk uvědomí, jak je to i navzdory všem hormonům a pubertálním starostem šťastné období. 4. série je slabší, protože se děj odehrává napůl v Ohiu a napůl v New Yorku (a jak správně Sue poznamenává, kde pořád berou peníze na letenky?), ale skvěle vykreslené je přátelství mezi Samem a Blainem a dalšími postavami, které dřív byly v pozadí a teď dostaly šanci vyniknout. 5. série je katastrofa, za kterou měli scenáristy vyhodit. V New Yorku jsou už sice skoro všechny postavy, ale už to prostě není Glee, už to je jakýkoliv jiný seriál o vztazích (nutno podotknout, že celkem vyčpělý). 6. série přinesla zase markantní zlepšení, pár nových sympatických postav, ale hrozně málo prostoru je rozvinout, protože je ze všech řad nejkratší. Konec byl samozřejmě srdceryvný, seriál mi bude chybět. Nejoblíbenější postavy: Sam, Blaine, Brittany, Sue Sylvesterová.