tee

Tohle je jeden z filmů, který je podle mě tak debilní, až je vtipný. Pravda, něco je tak nechutné až to není ani maličko k smíchu, ale je zde pár zdařilých hlášek a navíc skutečně bravurně vybraná hudba - však to má na svědomí Judge Jules a za to by si zasloužil pět hvězdiček. Těší mě, že se konečně někdo rozhodl ve filmu ztvárnit, jakým směrem se taneční muzika v poslední době vydává a jak teď vypadá její kolébka Ibiza. Velká Británie je k tomu nejpovolanější a parodie tou nejlepší formou.

Příliš jsem se nezasmála, ale je to roztomilý příběh o věštkyni a jejím zbrklém asi čtyřdenním manželství. Romantická pohádka o lásce a její nevyzpytatelnosti.

Přestože jde o jedinečný film, drží se v mezích průměru. Nemá téměř žádný děj, pouze líčí jeden den ze života (amerických) teenagerů. Člověku otřásá morálními hodnotami nejen jejich forma zábavy, ale zvláště jejich nízký věk, kterým jsou ještě dětmi a pomocí sexu a drog se snaží být dospělými. Prvky dokumentu snímek činí hodně realistický, čímž přesvědčuje i o své otřesně pravdivosti.

Skutečně se mi líbí italské pohádky, jsou jedinečné a Princeznu Fantaghiró považuji za jejich vrchol. Zpočátku byla pokračování dobrým nápadem, ale číslo pět už je přespříliš. Postrádá zajímavé nápady a ono kouzlo, jen kombinuje motivy, které již byly použity. Navíc již nejde o jejího milovaného Romualda a princezninu nevěru tvůrcům nikdy neodpustím.

Spiklenci jsou jednou z lehkých komedií Whoopi Goldberg. Nepotrháte se sice smíchy, ale jemný úsměv se vám na rtech udrží téměř po celou dobu sledování kroků, které musí podniknout výborná finanční analytička černé pleti, aby se prosadila v konzervativním finančním světě doposud patřícímu bílým mužům. To vše s trochou nadsázky vtipné svérázné a opět výtečné Whoopi Goldberg a neméně dobrou asistencí Dianne Wiest.

Surové scény jsou sice základem tohoto jedinečného filmu, ale nejsou natolik zřetelné, aby znechutily divákův žaludek. Jejich krutost a bezcitnost je však jasná dost na to, aby podráždila mysl a zaneprázdnila ji úvahami o tom, že dnešní svět není příliš vzdálený třicet let starým Kubrickovým představám o budoucnosti. Sice si to ještě příliš neuvědomuje, ale i v naší ideální společosti se již nachází řada nelidsky se chovajících ztracených existencí, z nichž jednu ve filmu tak znamenitě ztvárnil Malcolm McDowell. Je to rozhodně zajímavá podívaná, ale nemusela bych ji hned vidět znovu.