LudkovaLevaRuka

Terra se sice tváří jako film primárně zaměřený na mladší publikum, přitom je ale mnohem dospělejší než dějově totožný Avatar. A co na to Cameron? Že si "půjčil" inspiraci a teď mlčí?! No to je mu podobné. K dokonalosti by jen stačilo trochu zapracovat na vědecko-technickém pozadí.

Jak pravil klasik: "Člověk není ostrov... ale z několika týpků svážete docela solidní vor." Tahle rodinka to na své ohnívající bárce dotáhla překvapivě daleko. Směr (jestli kdy nějaký měla) na její podivné pouti udává povedený tatík, nekompromisní to hlava rodiny. Ne že by se se svými záměry svěřil divákovi. Ne že by se divák odvážil zeptat. A co na to matinka? Že mlčí !?! Její pohnutky by mě ale opravdu zajímali.

Fetišistická slow-motion matriošková fantasmagorie. Mladší sestřička Shutter Island říznutá moudrou horákyní-ani ne tak chytrá, spíš oblečená/neoblečená. Moc mi to nesedlo. Možná se mi ale časem zasteskne po Emily Browningové v mikrosukni a punčoškách do půli stehen, odpustím jí odbarvení na blond a zvýším hodnocení.

Nač dělat věci jednoduše, když jdou dělat... jinak. V době digitálních triků je tento celovečerák učiněným balzámem pro fanouška kresleného filmu. Škoda jen, že si film nedokázal udržet svou hutnost až do konce.

Mezi řidiči je mnoho polopravd, omylů a mýtů... a taky pár zvrhlejch úchylů, který podle toho taky jezděj. Mimo několika neobvyklých sexuálních praktik je film hlavně o tom, že Elias Koteas umí skvěle zahrát zvrhlého psychouše a James Spader neumí moc řídit.

Seriál jménem Spartakus... ale bez Spartaka. Andymu Whitfieldovi nepřeju nic zlého, ale nepřítomnost jeho postavy jsem spíše uvítal, stejně jako omezení digitální krve a třesení kamerou. Ve všech ohledech lepší než Písek a Krev.

Celý seriál by se dal rozdělit na tři nezávyslé celky. Prvním jsou nevěrohodné souboje plné zpomalených záběrů a třesení kamerou pokaždé, když někdo zakopne a upadne - takový novodobý Herkules plný digitální krve, digitálních střev a digitálních hlav poletujících vzduchem. Druhá část je dění mimo arénu-pěkné interiéry, poctivé budování postav, intriky, spousta nahoty (to já rád) a zbytečně moc rádoby dobových vulgarismů. Třetí částí je Spartakovo fňukání. Dal bych možná nižší hodnocení, kdyby mi tento seriál nesplnil můj dětský sen-vidět, jak Xena vypadá bez chráničů... a co na to Gabriela? Že mlčí ?! No konečně... tedy... konečné hodnocení: 4 mínus.

Nechutné.

Další invaze -vlastně kolonizace- návštěvníky z vesmíru. Postavy jsou načrtnuty natolik schématicky, že se s nimi nedá stotožnit. Jakákoliv starost o hlavní hrdiny tak odpadá. Za vrchol snímku považuji vivisekci (nikoliv pitvu-mimozemšťan je celou dobu naživu). Veterinářka, která podává odborný výklad stylem "tady je nějaký orgán! ... a tady je další orgán!" si svůj diplom doktora Bolíto skutečně zaslouží. Chvíli jsem očekával ekologické ponaučení-světový oceán je natolik znečištěný, že igelitky ucpaly mimozemské reaktory a kolonizátoři nechají ohnívající Zemi napospas jejím bezohledným obyvatelům. Druhý Avatar se však nekonal-zůstalo u vojenské agitace.

Blbost je nezničitelná. Důkaz jsem dostal, když v druhé půlce filmu parta nesympatických američanů přežila atomový výbuch v bezprostřední blízkosti. Hlavní hrdina svou vrozenou tupostí nakonec udolá nejen mimozemšťany (podobnost s Philipem J. Fryem z Futuramy spíše nechtěná) ale i film samotný, když si doslova vyboxuje otevřený konec. Typický výpotek post-avatarovského filmového průmyslu. Líbivé a působivé digitální scény jsou pospojované vražednou porcí špatného herectví a nudného scénáře. A co na to Cloverfield? Že vrčí?! No to se mu nedivím.