LudkovaLevaRuka

Prvních 10 minut působí téměř epicky. Sborový zpěv a monumentální choreografie, za kterou by se nemusel stydět ani Bollywood, s vyřazovacími koly rychle mizí. Zůstává jímavý marast snímaný řemeslně bezvadnou dynamickou kamerou.

Smíšené pocity. Jen velmi vzácně se mi stává, že by se mi druhá polovina filmu líbila víc než úvod. To nejspíš ze Sladkého ničemy dělá vzácný film.

Film nezachrání zajímavý úvod, zajímavá kamera ani zajímavý Willis. Johnson si z časové smyčky upletl oprátku.

Filmová synergie.

Během pasáže v lunaparku jsem prožil filmový orgasmus. Ukázalo se ale, že to byla předčasná ejakulace. Velmi zde o proti předloze postrádám mikropříběhy, které budují tísnivou atmosféru lhostejnosti a bezohlednosti mezi řadovými občany. Batman docválá na ošklivě nakresleném oři do nečestné bitky s největším bijcem ve vesmíru. Stejně jako si Hannibal Lecter přivlastnil Mlčení jehňátek, Joker opanoval další film s Batmanem.

Jako ze života. Zvíře se postupně mění ze zamindrákovaného burana v zamilovaného blbečka, mírná a obětavá knižní panna dospívá v pokryteckou zlatokopku. Odmítá jednoho hrubce, aby mohla žít s dalším, který ale má zámek, což však určitě nehraje roli. Při pohledu na palácovou knihovnu se jí zatočí hlava, až z toho celá padne na záda. Zlomení kletby je pak pro Bellu už jen příjemným bonusem. Pokud se tak nestane do 21 let, šance na změnu rychle klesají.

Drobné, ale necitlivé změny vůči předloze potápí už tak dost klasický příběh Hobita do bahna klišé. Zajímavější trpaslíci přicházejí jednotlivě, ti méně výrazní propadnou dveřmi i divákovou pozorností, přestože v tříhodinové stopáži by se pro ně našlo místo. Akce á la Piráti z Karibiku pak spíš zachraňuje slabší digitální triky a trestuhodně předělanou pasáž s třemi troly.

Kdyby si to manželé na začátku filmu rozdali, byl by klid a všichni by byli šťastní až do smrti (babičky). Manžel by zbytečně nejitřil Leeniny emoční rány, Leena by se v zoufalství nesnažila muže zmanimulovat k odjezdu, divák by z Noomi viděl kus holé kůže a všichni by byli spokojení. Rodinné drama, po většinu času příjemně syrové, ke konci nepříjemně patetické. Noomi Rapace to tu zde velmi sluší, jinak film neurazí ani nevzruší.

Pohádkově alegorický děj se zatvrzele brání jakékoliv logičnosti. Nu, proč ne... Ale tak samoúčelné a nešikovné použití digitálních triků se jen tak nevidí. Každá počítačem generovaná bytost si tvoří vlastní miniepizodu uvnitř filmu (trol, jelen, močál), která má mizivý význam vůči hlavnímu příběhu. Příběh sám vykrádá, co se dá ( Mononoke, Johanka z Arku). Zlá královna mohla být příjemně tragickou postavou nebýt nepřesvědčivého přehrávání, které může mít původ u herečky stejně jako u režiséra.

Nemůžu se ubránit srovnání s Nebezpečnou metodou. Tabu jest lepším v mnoha ohledech.