Petsuchos

Jeníček (Samuel Leakey) s Mařenkou (Sophia Lillis) u čarodějnice spí pod dekami vytvořenými technikou patchwork.

Značka televizoru Worell odkazuje na uměleckého režiséra seriálu Iana Worella.

Úvodní titulková sekvence je poskládána z obrazů Theodora Pištěka (*1932), autora návrhů kostýmů a designu automobilů ve filmu. Jde o obrazy „Český horizont“ (1979), „Sdělení pro pravnuka, motýl“ (1978), Velká krajina“ (1976)“ a další.

Stejný způsob, jakým „přičarovat“ lásku, tedy přimíchat chlupy z intimních partií do jídla osoby, u které chceme, aby se do nás zamilovala, nalezneme i v českém filmu Grandhotel (2006).

V čase 01:19:10 vidíme na pozadí vlevo zpracování lnu (pročesávání na drhlenu a lámání na trdlici), což je jeden ze způsobů podpory komuny.

V čase 09:03 visí v baru nad skupinkou hlavních postav ikonická fotka herečky Sophie Loren s kolegyní Jayne Mansfield z roku 1957.

V čase 40:19 vlevo pod balvanem zřetelně vidíme 2 lidské lebky, ale v dalším záběru tam již nejsou, místo nich je o několik centimetrů vedle podlouhlá kost.

V čase 32:05 se dole mihne hlava člena štábu.

Ve filmu několikrát zazní tyto známé klasické skladby: Erik Satie – „Gymnopédie No.1“ a Edvard Grieg – „Peer Gynt“, (Act IV), XVI – „Prelude: Morning Mood“.

V čase 1:31:00, když Glinda (Michelle Williams) listuje knihou „Mastering Magic“, tak ačkoli prolistovává stránky lineárně od konce k začátku, tak se tam mihne jedna a tatáž stránka s totožným textem 2x.

V čase 1:27:00 až 1:28:00 visí v domě čarodějnice Glindy (Michelle Williams) nad krbem obraz „Youth“ (1893) autora William-Adolphe Bouguereaua (1825–1905). Před Glindiným domem můžeme také v čase 1:14:00 vlevo spatřit sochu Lédy s labutí. Zatímco interiér Glindina domu/zámku je zařízen ve stylu secese, tak Smaragdové město je v architektonickém stylu art deco.

V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825).

V 11. minutě je záběr na zcela odhalenou velkou egyptskou Sfingu, která ale byla úplně vykopána až v roce 1925 a děj filmu se odehrává v roce 1911.

V úvodní scéně s castingem nosí El Superbeasto (Tom Papa) jako režisér monokl, což je odkaz na slavného rakouského a později i amerického režiséra Fritze Langa.

Ve 43. minutě Vikář (Paul McGann) otočí stránku v knize na další, ale v dalším záběru z odstupu otáčí tutéž stránkou jako předtím.

V 11. minutě se mihne dodávka stěhovací firmy Romero & Sons (Moving co.), což je odkaz na slavného hororového režiséra a scenáristu George A. Romera.

V 18. minutě Andy Stizer (Steve Carell) v českém dabingu pronese větu: „A teď ti udělám stříbrný kalhoty místo modrých.“ Přitom reálně ze stříbrných dělá modré a správně je to vyjádřeno i v originálním znění.

Ve 3. epizodě 1. série s názvem Ekospolečenství, ve 14. minutě, Václav Cílek pronese větu: „Rachel Carsonová v Tichém moři, té se jedná vlastně hlavně o znečištění, ovzduší, o zdravé podmínky.“ Autorka sice napsala trilogii o moři, ale její nejznámější kniha, kterou pan Cílek myslí, se jmenuje „Tiché jaro“ (1962).

V 11. minutě pronese Lord Pearson (Anthony Bate) v českém dabingu větu: „Nevypadá to, ale vytavte to a vypalte nečistoty a budete mít nuget prvotřídního 24karátového stříbra.“ Karáty ve smyslu čistoty se používají pouze u zlata. U stříbra se čistota vyjadřuje poměrem xxx/999. A jako obchodník na burze by to musel znát.

V čase 1:45:04 je z klece vypouštěn krkavec z řádu Pěvců, nemající nic na pařátech a v dalším záběru se najednou změní na zástupce řádu Dravců (pravděp. orel) s typickým vázáním na pařátech používaným sokolníky.