Kratoc

Emmerich je pevně usazen v roli režiséra postkatastrofických sci-fi, ve kterých jsi se opravdu jistý v kramchlecích. A to je dobře. Jasně, nemůžeme od toho čekat žádné velké umění, ale myslím, že to nechce ani režisér, producent a podle toho jak herci hrají, tak ani oni. Jde o to, aby na takové filmy chodili diváci a to se asi daří.

Sam Mendes má talent vnášet do svých filmů nadsázku a vtip, který působí tak poněkud mrazivě. I když je film označován jako válečný, tak z války se tam toho moc neodehraje. Celé mi to připomíná Čekaní na Godota. Některé absurdní scény takovému srovnání přímo vybízejí.

Viděl jsem původní film a nebyl špatný, ale musím říci, že (a to se tedy nestává často, vlastně vůbec) tato verze mi přijde ještě lepší. Herecké výkony jsou sice pro takový film základem, ale výběr herců tentokrát ťal přímo do živého. Hlavně dvě malé dcerky ... Ty co tam předváděly? Neuvěřitelný výkon na jejich věk. Jediný pohled (scéna na zahradě) starší holky a řekl jsem si: Tak o téhle ještě uslyšíme!

Abych hned ze začátku nezačal kritizovat, tak oceňuji, že ve filmu se objeví pár scén, které evokují původní počítačovou hru (hopsání po střechách) a které jsou docela zdařilé. Filmaři zcela viditelně chtěli založit novou sérii, podobně jako u Pirátů z Karibiku. Bohužel tady je ústřední postava nedostatečně charismatická, aby na ní šlo založit nějakou delší sérii. Když máte na film dvě stě milionů dolarů, tak to není žádné velké umění natočit pořádný spektákl. Je to prostě popcorn se vším všudy. Prošumí hlavou a nezanechá vůbec nic.

Byla natočena někdy hutnější scéna než úvodní vylodění v Normandii? Žádní nesmrtelní vojáci, ale konečně tady vidíme jednotlivé postavy jako lidi, kteří mají své slabosti, kteří dělají chyby za které platí jejich kamarádi životy. A umírání není vůbec vznešené, ale zatraceně bolí. I když příběh je to prostinký, tak odkrývá mnohem hlubší myšlenky, rozhodně větší než by jeden od válečného filmu čekal. Spielberg se opět nesmazatelně zapsal do světové kinematografie. Kromě režie bych vyzdvihl ještě kameru, protože to nejsou žádné efektní nájezdy z výšky ... ale kamera je jakoby přilepená za vojáky, plazí se, stříká na ní bláto, lítají kolem ní šrapnely a vy se tak ocitáte opravdu uprostřed bitevní vřavy. Jeden z mála filmů, který na velkém plátně neomrzí ani po několikerém shlédnutí.

Už to není co bývalo, ale znalce prvního dílu potěší mihnutí Charlieho Scheena (a nejen jeho). Michael Douglas hraje sice skvěle, ale Shia LeBeouf je prostě ještě mlaďoch, kterému teče mléko po bradě a na takovéhle role se moc nehodí. Celkově je to vlastně nic moc :) Nakonec nejlepší z celého filmu se mi zdá úvodní scéna propuštění z věznice (telefon, limuzína).

Adam Sandler většinou točí ptákoviny. Sice zábavné, ale pořád to jsou ptákoviny. Tenhle film je tak trošku jiný. Možná ta zápletka není až úplně originální, ale na druhou stranu humoru je zde tak akorát, je to navíc vtipné (místy) a vlastně to není až tak úplně hloupé (no ... ;)).

Britové umí! Kdyby mi někdo tvrdil, že budu bez dechu sledovat vyvrcholení filmu v podobě, že herec bude tři minuty mluvit v místnosti do mikrofonu, tak bych si zaťukal na čelo ... Jenže přišel Colin Firth a Geoffrey Rush a bum! Udělali ze zdánlivě nezáživného problému (koktání) představení jako od Shakespeara. Tenhle film řadím do kategorie, kdy nemá moc smysl řešit jednotlivé technické parametry jako je kamera, režie, střih, hudba ... prostě všechno zapadá tam kam má a všechno plyne tak jak má a vy můžete jenom bez dechu sledovat herecké umění a že se opravdu předvedli!

Třeštíková má buď talent vyhledávat bizarní postavičky v Čechách anebo jsou naše životy, když se sestříhají do hodiny a půl, opravdu sledem podivuhodných obrazů. René je zvláštním člověkem, který by rád byl "normální" jenže tady je vidět, jak vězení dokáže časem pokřivit lidskou mysl a jak člověk po čase už vlastně není schopen civilního života. A nakonec se to "normální" žití odbývá za zdmi věznice, kam se René vždy (a možná i rád) vrací, opepřené vždy několika měsíci svobody.

Film překvapil. Čekal jsem zase nějaké moralistické obhajování amerického stylu zavádění demokracie (rozuměj: vojáky) a režisér mne hned v prvních minutách vyvedl z omylu. Samuel L. Jackson působí jako nebetyčný bastard, který by byl schopen uvázat vlastní matku na elektrické křeslo, kdyby to bylo potřeba a hlavně v kontrastu s jeho civilním životem - milující rodinou to nabývá úplně jiných rozměrů. Pravda některé scény byly až téměř za hranicí toho, na co jsem ochoten koukat, ale takový byl záměr a ty emoce tenhle film vybičoval naprosto zaslouženě. Závěrečná scéna s dětmi ... No sakra!