Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Dokumentární
  • Komedie
  • Krimi
  • Krátkometrážní

Recenze (286)

plakát

Stíny strachu (2004) 

Velice nudné, odfláknuté, typově zaměnitelní herci. Když si člověk vzpomene na Hitchcocka, tak by se u tohoto filmu rozbrečel.

plakát

Den D (2008) (pořad) odpad!

Nesledovatelné: 1) Vybírají čím dál horší "podnikatele" s šílenými nápady. 2) Investoři působí namyšleně. Nelíbí se mi ta konfrontace. Myslím, že základy finanční gramotnosti by měly učit školy. Televizní reality-show by neměla suplovat vzdělávací systém. Rady od Okamury opravdu nepotřebuji.

plakát

Krotitelé dluhů (2009) (pořad) 

Tyhle základní věci by se měly učit už na základní škole. Skoro každý má maturitu, ale přitom je spousta lidí finančně negramotných. Lidé skákají na špek darebákům, kteří tuhle finanční negramotnost zneužívají. A tihle ti finanční omezenci si pak volí odpovídající politiky. Výsledky vidíme na státních financích. Odpovědná místa ovládli neodborníci - politici a nižší fleky jejich podržtaškové a další známí. Protože nic neumí, musí si stát zaplatit externí poradce. A takhle to jde pořád dál. Ale co chcete říkat obyčejným lidem, když předsedkyně parlamentu (rádoby prezidentka) si běžně plete pojmy "pohledávky" a "závazky".

plakát

Naše děti (2001) (TV film) 

Nepříliš povedená televizní komedie. Kladně hodnotím herectví Vladimíra Škultétyho, který ve svých 20ti letech zahrál přesvědčivě 15ti létého kluka. Hana Seidlová se dobře zhostila role odpudivé přítelkyně. Pyško, Taclík, Pogodová a Zach na malé ploše nepředvedli téměř nic ze svého umění. Pavel Kříž hraje stále ve stylu Básníků. Zvláště jeho pověstné psí pohledy se už přežily. Hodně nepravděpodobně vyznívá pohodový a existenčně bezstarostný život prodavače kuchyňského nádobí. Zdeněk Žák mě rozhodně nepřesvědčil, že je milovníkem osprejovaných picérií. Slabá dvojka.

plakát

Všichni musí zemřít (2005) (TV film) 

Opravdu slabá detektivka. Překalkulovaná, zmatená, nepravděpodobná. Vztahy velmi krkolomné. Pošťuchování mezi Kanyzou a Cibulkovou bylo rovněž na škodu. Schmitzer se také moc nepředvedl. Jeho postava byla zejména v poloze militantního milovníka zvířat velmi nevěrohodná. Herečka představující invalidní dceru velmi nevýrazná, na úrovni neherce. Asi nejlepší výkon: Simona Stašová a René Přibil.

plakát

Láska na druhý pohled (1981) 

Ladislav Rychman má celkem nevyrovnanou filmografii. Láska na druhý pohled stojí někde uprostřed. Asi by bylo lépe, kdyby nebyl natočen jako muzikál. Hudba v tomto filmu opravdu není moc dobrá. I to radostné poskakování studenstva se těžko snese. Svěží a energická Ilona Svobodává ukázala, že je výborná herečka. Čenský byl i v tomto filmu poněkud toporný. Vladykovi tu nepraktičnost docela věřím, ale vysokou inteligenci už tak moc ne. Nádherná Marie Málková film ozdobila. I Hana Brejchová v téměř němé roli administrativní pracovnice má stále okouzlující úsměv. Myslíková, Větrovec a Jelínek předvedli svůj standard. Láska na druhý pohled je průměrný český film, který ovšem ve srovnání se záplavou dnešních (především amerických) béčkových filmů vyznívá dobře. Takže stojí za shlédnutí. Kdyby pro nic jiného, tak pro srovnání se Starci na chmelu.

plakát

Zlatá rybka (1983) (TV film) 

Průměrná komunální satira v mezích povoleného. Do vyšších pater se tenkrát mířit nemohlo. Dílo ozdobil především Milan Kiš, kterého považuji za jednoho z nejlepších slovenských herců.

plakát

Volanie démonov (1967) 

Nemohu si pomoct, ale v rozporu s ostatními musím dát nízké hodnocení. Je to totiž mimořádně slabý film. Vykonstruovaný, nereálný, zmatený, nelogický. Chování většiny postav je divné a nepochopitelné. Jen s velkým sebezapřením jsem ho dosledoval do konce. Nemohu film chválit jen pro to, že v něm hrají vynikající herci a že byl natočen v 60. letech. Herci a několik málo vtipných hlášek z policejního pátrání nezachrání tuto slátaninu, která nemá s realitou nic společného. Například ředitel Černek prochází v krátkém časovém období prudkým duševním zvratem kdy z kariéristy toužícím po úspěchu, moci a penězích se stává neúspěšný sebevrah na útěku (proč utíká, před čím?), který se snaží všechny svoje uspořené peníze opakovaně vnutit vdově po mistrovi v továrně. Na začátku filmu se hovoří o sebevraždě upálením. Motiv je spatřován buď v náboženství (srovnáváno s buddhismem) nebo jako projev vzdoru – odporu proti nespravedlnosti. Jako by předpovídal, co se skutečně odehraje o dva roky později. Z toho je patrné, že film byl po roce 1969 odložen do trezoru. Příliš totiž připomínal čin Jana Palacha a jeho následovníků.

plakát

Vekslák aneb Staré zlaté časy (1994) odpad!

Velice nepovedený film. U některých postav se nelogicky mění chování a charakter. Zounar je smolař, který pokazí, na co sáhne. Hlavní problém mu nastane, když údajně zaviní vyhubení chovu nutrií a způsobí škodu 150.000. To byl tenkrát 60ti násobek průměrného platu 2.500,-- Kč. Hmmm asi stejné, jako by dnes někdo způsobil škodu takřka 1.500.000….. Nicméně Zounar si nic neověřuje a hned se horečně pouští do vekslování, zcela ho pohlcuje mamon a klesá níž a níž. V hlavě mu to asi přeskakuje, když napřed zavrhuje myšlenku vzít si poběhlici ze zahraničního obchodu („to si opravdu myslíš, že si tě vezmu, když máš mezi nohama vyjetou dálnici…. „ atd. tak nějak podobně uvažuje) a po pár dnech skoro škemrá, aby s ním zůstala. Napřed dovoluje půjčování bytu a pak se zlobí, že je tam nepořádek (asi s ním nepočítal…). Odhalené vnady dvou hlavních protagonistů film určitě nezachrání. Spíše je nadbytek sexu naobtíž. (Zounar se nám v tom trysku staletím pěkně zakulacuje od seriálu Chlapci a chlapi přes Veksláka až k VKV) Řezník má nepřekonatelnou touhu jet do Japonska, Labuda při krádeži neodbytně trvá na sovětské televizi Rubín, ze psa se vaří guláš, Rom kupuje maringotku a odjíždí, nahá účastníce párty zvoní na sousedy, osamělý sexuální turista si Martina evidentně oblíbil, zloději se vzájemně okrádají, babička žárlí na dědečka i po smrti, zlatá mládež má vzor ve vekslu, podvodech a ráda znečisťuje bazény … samé hloupé nápady, případně snaha šokovat (v roce 1994 se Nova s „Peříčky“ teprve rozbíhala) ….. Asi nám chtěl autor naznačit, že toho nemáme po novém navrátivším se (kapitalitickém) společenském řádu moc chtít, když nám socialismus tak zahníval. A že to bude trvat dlouho, než se někam pohneme. Jestli jsme se od roku natočení filmu někam pohnuli, to si musí každý odpovědět sám…. Gek a Čuk

plakát

Postavení mimo hru (1979) 

Snímek z doby před 30-ti lety pojednává o pomíjivosti sportovní slávy. Juraj Kukura jako stárnoucí hokejista se těžko vyrovnává s křivdou. Na počátku je velmi populární. To se však záhy diametrálně změní, když je nespravedlivě obviněn z podvodu. Přijde o všechno. Končí i jeho vztah s „vysedávačkou“ (Čížková). Odchází do rodného města za otcem (Rozsíval), který se před lety po smrti jeho matky znovu oženil (Švormová). Juraj má bratra (Holý), který je ovšem velmi nemocný a později umírá. Juraj hledá sám sebe. Vrhá se do dalšího neperspektivního vztahu s manželkou technika (Šulcová, Prachař) v Mostu. Nakonec se vrací pomoci svému mužstvu do 1. ligy. Tento psychologický film nepřekročil práh průměrnosti tehdejší tvorby. Jednání některých postav, například technika (Prachař), jeho ženy (Šulcová), „vysedávačky“ (Čížková), novináře (Somr) je někdy překvapivé až nelogické. Škoda, že nedostali více příležitosti Holý, Švormová, Lábus, Beneš, Olmer a další. Myslím, že nadabování Kukury Brzobohatým nebylo šťastné. Některé herce jsem ani nepostřehl – Schránil, Merta, Štibich, Talpová, Janů atd. Díky za zajímavé záběry starého Mostu a připomenutí postav naší hokejové historie, především Martince, Hlinky, Guta a Staršího. 2 nejzajímavější poznatky z filmu: 1) Lábus si myslí, že se postupně bude bourat více měst a že se na tom dá vydělat. 2) Vysedávačky zpravidla spí nahé. Gek a Čuk