Taarg

Od začátku se budete bát klišé, které nepřijde. Každý tak může vidět, že kvalitní scifi se dá udělat i s nulovým rozpočtem.

Ultimátní film, který vás uhrane. Celou dobu je hlavní kladný hrdina tak napřesdržku, že se záporňákům ani moc nedivíte. A o to jde - mikroklima, které ovlivní život více než zákony či cokoliv jiného. Neschopnost si ve společnosti ustát svá rozhodnutí. Bomba, zvlášť drsně jistě bude působit v méně ateistických zemích, než je ČR.

Film, u kterého vás bude zajímat více realita (tedy události ve Fruitvale), než samotný snímek. I když je poměrně akčně natočený, představuje hlavního hrdinu přes jeho předchozí prohřešky jako nejhodnějšího z hodných. Nikdo takový však reálně není. Jde jen o subjektivní pohled jedince... Kdyby se ho snažil Coogler méně "posvěcovat", mohl vzniknout hodnotný film.

Nejenže vás snímek jistě uspí, navíc budete naprosto zbytečně přemýšlet o významu jeho děje. Nepřehledná zápletka spojená s nelogickým dějem tvoří dohromady festivalový odpad. Jedinými plusy je exotika filmu pro českého diváka a jedno prso.

Charaktery propracované, herecké výkony skvělé. Vedlejší postavy vtipné, zvláštně podivná sexualita "Frenchy". Tak proč pouze čtyři hvězdy? No přece kvůli konci a nedotáhnutým podnětům. Doporučuji všem, kdo si chtějí užít Al Pacina za mlada, nebude se líbit lidem, kteří chtějí děj a nikoliv sílu doby.

Ač dávám pouze tři hvězdičky, film mne i mé kamarády uhranul. Jde o nezávislou moralitku na téma: Buďte na sebe hodní, život vám stejně problémy vytvoří a.budete rádi, pokud je zvládnete. Představte si své skoro ideální já, o kterém se natočí film. Nic velkého, maličká.zápletka, ale protože je film o vás, tak zaujme. Po odchodu ze sálu budete přemýšlet o tom, proč byl film natočený, ale budete.mít "nežnou" náladu. Viděno na MFFKV 48. th

Snímek musí potěšit každého, kdo se chce ze srdce zasmát parodiím na nejrůznější masakry. V australském provedení uvidíte vytváření toho "správného hnojiva". Na dívčí vkus je ve filmu trochu moc krve, ale má to švih, glanc a hlavně pointu. 75%

SPOILER ALERT: Po shlédnutí filmu mne jen mrzí, že neumím německy a nevnímal jsem texty písní, které se (alespoň doufám) u každého běhu mění. Základní pohádková trojice, která je zde podepřená třemi hlavními muži, kteří děj ovlivňují (Manni, Houmí a Tatíček) s jednou domninantní ženou není nakonec tak pohádkově laděná. Zvlášť když vlastně ve šťastném vyvrcholení se přemístí zbraň do rukou bezdomovcových, a otec jako zdroj všeho zla v příběhu umírá...

Jak jednou ochutnáte, tak už musíte pokračovat. Platí to jak pro lidské maso, tak pro tento místy až filozofický film. Dvě a půl hodiny Vám utečou jako krev do řeky a stále přemýšlíte, zda vůbec někdo přežije. Vychutnejte si pomstu ve stylu východního režiséra, kterému by se mohla většina amerických tvůrců klanět.

Je to úchylné a japonské. Ale! Pocit uniformity, který z filmu vyznívá je natolik silný, že si člověk říká, jak se v Japonsku vlastně žije. Tedy jak se dá v Japonsku přežít, jste-li teenager... Několik snových scén a prolnutí brutality s "realitou" dělají z filmu prvotřídní snímek, který vás ohromí. Nádherných 80%, už za zpěv transvestity.