Mishelen

Středometrážní film F. Vláčila v těžkých dobách normalizace, kdy ještě nesměl přistoupit k většímu projektu. To ale v tomto případě nemusí vadit. Film je další kouzelnou básní režiséra, který byl ještě ve výborné formě. Podle mého názoru nejlépe zvládnutý film Vláčila po roce 1969, a hlavně „udělaný“ tak jak byl zamýšlený. Je třeba ocenit herecké výkony hlavních protagonistů M. Kramára a J. Vaška – slovenské herce Vláčil docela hojně využíval. Toto dílo je stále srovnatelné s vrcholnými Vláčilovými díly z šedesátých let. Bohužel po té jeho tvorba trošičku upadá, ale stále si drží nadstardard oproti ostatním filmům té doby (a vlastně i dnešní doby). Film v žádném případě nedoporučuji shlédnout v těžké depresi, poněvadž sám o sobě působí svým pojetím na diváka i přes ne příliš složitý děj velmi depresivně až těžce. Nejvíc mě asi dostala úvodní scéna padajícího stromu, takhle skvělý záběr aby divák ve filmu pohledal. Sice jednoduché ale geniálně zabrané. Kdy se najde další Vláčil?

V roce 1966 natočil režisér Karel Kachyňa, jak se záhy ukázalo, velice kontroverzní snímek odehrávající se na samém konci druhé světové války. Šedesátá léta se obracela velmi často na období nacismu ve všech možných oborech a česká kinematografie tomu také neušla. Film byl nařčen z protiněmectví, protičešství a nakonec dokonce i protipartyzánství. Jedná se o komorní příběh dvou německých vojáků, tedy ve skutečnosti Rakušanů (dobrý Němec za války mohl být asi jen východní Němec nebo právě Rakušan?) a jedné ženy, která chce pomstít vraždu svého manžela na těchto dvou vojácích. Voják, kterého představuje L. Munzar umírá na následky zranění a z nesourodé dvojice Hanzlík-Janžurová se nakonec stane milenecký pár. Partyzáni však tohle zrovna rádi nevidí a tak ženu zřejmě znásilní (není ve filmu tato scéna vidět) a rakouského vojáka ponižují a zastřelí. Z dnešního pohledu nic tak zvláštního, ale tehdy to prolomilo tabu o nedotknutelných partyzánech a film vyvolal velkou nevoli mezi nejvyššími komunistickými pohlaváry. Autorem předlohy byl J. Procházka, který spolu s Kachyňou vytvořil jedny z nejlepších snímků v období 60. let a tento snímek já osobně řadím mezi to nejlepší co můžeme v naší kinematografii vidět. Velké umělecké dílo, které na malém prostoru ukazuje veškerou lidskou zlobu, nenávist, lásku, cit a vášeň a vlastně i celý (ne)smysl války. Bohužel po roce 1968 Kachyňa výrazně slevil ze svých schopností, určitě měla na to vliv smrt velkého „parťáka“ J. Procházky. Kachyňa se opět nadechnul k velkým dílům až na počátku let osmdesátých (Pozor, vizita, Sestřičky, Smrt krásných srnců). Koho zajímá historie, osudy lidí v tíživé situaci a má rád dobré nekomerční kvalitní filmy přijde si určitě na své.

Naprostý vrchol české kinematografie. Vláčil ve své nejlepší formě, kterou už bohužel nikdy nezopakoval. Velmi ožehavé téma i dnes tolik let po uvedení filmu. Vláčil většinou ve svých filmech využíval herce-profesionály, proto mě překvapilo, že se zde objevuje J. Vostrčil, jehož doménou byly role v komediálních filmech. Čepek v sympatičtější roli snad nikdy nevystupoval, podle mého názoru jeho nejlepší role vůbec. Tento snímek tak trochu opouští do té doby básnické filmové ztvárnění typické pro F. Vláčila, ale je naprosto profesionálně natočen, a člověk by skoro nevěřil, že je to víc jak 40 let staré. Velký umělecký zážitek.

Někde jsem četl, že tato komedie stojí ve stínu ostatních výborných "burianovek", ale rozhodně to není pravda. Naopak výtečná komedie, smál jsem se od začátku do konce. Kromě Buriana výborný J. Marvan, který snad nikdy ve spolupráci s králem komiků nezklamal. Ostatní protagonisti mi připadli dost nevýrazní, jakoby nebyli ve formě anebo to odflákli. V. Ferbasová naštěští pro naši veselohru pochopila, že její role žabců je jaksi již po sezóně (ovšem v 60. letech se znovuobjevila jako výborná komička!). Celou dobu jsem se smál typickému Burianovu ostychu před ženami, kterak se doc. Ducánek alias Bulíček alias Hlaváček alias nevím už co snaží za každou cenu zbavit vypočítavé manželky jinak by jeho kariéra přišla vniveč. Je zde vidět režie M. Cikána, který podobně jako v Hrdinném kapitánu Korkoránu, to natočil nějak bez svižnosti, na kterou jsme zvyklý ze spolupráce Buriana s Lamačem nebo Fričem (i když i oni měli své slabé chvilky - viz. On a jeho sestra, Hrdina jedné noci). Přesto rozhodně lepší než Korkoran. "Co máš proti baronovi? Myslil jsem, že je ze zámožné rodiny, zdědil prý po tetě nějaký zámek." "Pche! Leda od kufru!..Jeho otec tam má pronajatou zříceninu - úplná ruina, výbírá tam po koruně i s prohlídkou mučírny, a tvůj zeť tam v neděli vypomáhá u padacího mostu." "Ale rád bych provdal dceru, co kdybych se chtěl oženit, nejsem přeci ještě tak stár." "Potřebuješ manželku?! Já ti pro ni skočím domů!" Anebo: "Co tady ještě stojíte jak divizna velkokvětá?" "Letím na trh." "Odcházím do tržnice!...Počkejte, já za vás půjdu nakoupit." "Pane docente, tady na té cedulce.." "Na té cedulce...na tom LÍSTEČKU!" "Tak na tom lístečku je sesumírováno co máte nakoupit." "Sesumírováno...SESTAVENO! Nepřibližujte se k té rostlině! Je to psí víno a já jsem tomu naočkoval vzteklinu!"

Tak tohle snad už není ani odpad ale úplný dno těch největších s... Jeden z vůbec nejhorších českých filmů jaký kdy vznikly. H. Růžičková prohlásila, že se za film stydí, a že se muselo narychlo improvizovat protože nebyly snad peníze na řádný dokončení filmu - tak to mi připadne jako výmluva..když to asi Helena viděla na plátně tak si musela říkat: "Co jsme to natočili za průjem?" Idiotský děj, imbecilní humor a naivní herecký výkony, že to snad ani není možný. V desítce toho nejhoršího co jsem kdy viděl, i když po shlédnutí tohoto filmu by se nevěřilo, že česká porevoluční elita natočila ještě něco horšího (viz. Playgilrs I, II, Divoké pivo...). Agitka z 50. let naruby (tentokrát na kapitalismus), na kterou pokud si pamatuji se každý do kina těšil, ale nikdo pak o tom nemluvil.

Tak tohle rozhodně nemá nic společného s Muži v offsidu! Ani volné pokračování. Postava Načeradce se stala tak slavnou a povedenou v podání Hugo Haase, že nějaké další pokračování si situace zřejmě vyžádala. Kromě H. Haase se ve stejné roli objevila ještě J. Vagnerová, jinak ostatní herci kteří hráli v Mužích v offsidu hrají úplně jiné postavy - T.Pištěk, J.Vojta, B.Kysílková. Načeradec už není fanouškem Slavie, o fotbale jako by ani nevěděl a věnuje se jen konkurenčnímu boji a hlavně hraní karet a kibicování. Děj v podstatě chybí a jedná se jen o sled příhod p. Načeradce. Tahle role byla asi nejlepší rolí H. Haase, a díky tomu se mi tento film celkem zamlouval. Jen nechápu proč se tohoto projektu zhostil právě G. Machatý, jehož doménou byla spíš vážná umělecká tvorba. Tady tomu oproti "prvnímu dílu" chybělo hlavně tempo ale některé scénky celkem zdařilé. Film nijak neurazí. Takže hlavně za roli Načeradce dávám 3 hvězdičky. "Kampak asi pořád chodí pan Findejs?" "To víš že v tom bude nějaká vdaná panička." "Jo kdyby to tak byla ta moje, ale takový štěstí já nemám!"

Na tento film bych se nedíval kdyby v něm nehrál Vlasta Burian. A souhlasím s tím, že krom něho nic zvláštního na filmu není. Jeho gagy jsou prostě skvělý, srovnání se špičkou světového němého filmu zde jednoznačně sedí. Burian jako by v některých scénkách rád něco vykřičel aby ho bylo slyšet a divák už asi tuší co říká a jakým způsobem. Přesto VB dohnal handicap němého filmu svou mimikou, gesty a nápady. O něco méně prostoru než v Láskách Kačenky Strnadové, ale hlavní pozornost na sebe strhává jednoznačně Vlasta. Jako by si spíš dělal srandu z toho v čem hraje. Nejvíc mě asi dostala scénka u zubaře a kropení omdlelých pacientů.:-) Vysoké hodnocení tedy jen díky Vlastovi.

Jako krotká moralita mi to nepřipadlo, spíš naopak, hodně ostré na svou dobu a nadčasové. Kdo říká, že to není aktuální neví v čem se žije dnes. Podobnou situaci znám z vlastní zkušenosti, a ti co o mě rozhodují byli taky kdysi vážení soudruzi, takže moc velká změna to nebude. A stejně jako Rudolf když jsemse ozval nikdo si nic nedovolil a ještě jsem byl odměněn. Hrušínský je můj miláček, zvláště jeho role z šedesátých let mi nejvíc sedí, a tady podal opět suverénní výkon. Pan Prachař jako by se pro takové role narodil. Jinak film tak nějak není působivě natočen jako jiné jízlivé filmy té doby, navíc v takové televizní podobě, rukopis TV režiséra Filipa je velmi znát. Svou formou mi to hodně připomínalo Fričův film Nejlepší ženská mého života. Celkově tedy slušný průměr.

V době protektorátu se točily celkem hojně filmy o práci, takže tento mezi ně zapadal. Pro Buriana se tahle role stejně jako ta předchozí v Rybě na suchu nehodila. Naštěstí Burianovi vždy záleželo na tom jak zahrát co nejlépe a tady ze sebe vydal opět to nejlepší. Ovšem ve scénách kde se svěřuje svým dětem jak je miluje anebo pronáší své poučky a kázání o správném podnikání působí VB velmi pateticky, někdy až trapně a zcela nepřirozeně pro diváky, kteří jej znají jako vyloženě komediální postavu hýřící kolem sebe živelným humorem. VB celý život na prknech divadla (i ve filmu) se věnoval právě tomuto druhu hraní. Byl pro to stvořený, žil takto na jevišti i před kamerou. Jen ve scénkách s žehlícím prknem (a lá řecko-římský zápas se židlí) a ve společnosti příbuzných budoucího manžela své dcery jej poznáváme takového jaký vždy byl. Proto mi tento film tolik nesedí. Na druhou stranu musím uznat, že není na škodu zkusit něco nového, což asi Burian také chtěl. Ale byla tu otázka s kým teď po odchodu K. Lamače do zahraničí a rozchodu s M. Fričem bude točit. Po pokusech s M. Cikánem a s J. Svitákem se nabízel V. Slavínský. Ačkoli byl Slavínský v té době na vrcholu své režijníé kariéry, filmy s Burianem zas tak výborné nebyly. Lepší než Ryba na suchu a některé poválečné snímky ale víc jak dvě hvězdičky dát nemůžu.

Další ze zdařilých "burianovek" pod taktovkou K. Lamače a tak trochu i určitě M. Friče, který si zde vystřihl skvělou roličku (mnohem zajímavější a komičtější nez jeho Sherlock Holmes). Burian zde řádí jako o život. První půlka tak nějak v poklidu a pak jeho brilantní výstup před publikem a konverzační smršť vtipů na úřadě drah. Super! Tohle je klasika české kinemtografie. Nejlepší (asi životní výkon) J. Richtera, který moh s Burianem vytvořit více takových povedených čísel. Osobně tento film považuju za jeden z nejlepších v Burianově filmografii. Za šest dní natočit něco čemu se člověk řechtá i po desítkách let je prostě geniální.