Mishelen

Nechápu to nízké hodnocení a to hned od prvního dílu. Na tenhle seriál jsem ani zvědavej nebyl (zvláště po těžkým průseru druhé řady Nemocnice na kraji města, kterou jsem ani nedokoukal), ale velmi mile mě překvapil. A to nové seriály a filmy v tuzemsku moc v lásce nemám. Samozřejmě určitá námětová bezradnost tu je, vždyť se nejedná o nic originálního (můžeme pominout, že představiteli p. Kostkovi je přes 100 let!) a ve srovnání s původní řadou i seriály oné doby je to sotva průměr, ale v dnešní dekadenci filmového průmyslu a televize je to skoro jako zázrak. Všichni herci se snaží odvést maximum, jako by si byli vědomi, že o herecké osobnosti už je tady dost velká nouze. Pro mě nejlepší seriál v tomhle století a proto hodnotím jako (sice lehký) nadprůměr. Kéž by se i ostatní věci točily alespoň na této úrovni. Výhradu snad mám k velké herecké osobonosti p. Hanzlíkovi, který jakoby po létech zapomněl na svůj herecký talent a zmůže se jen na průměrného statistu.

"Kdy zvítězil socialismus v Lucemburku?" "Cože?! V Radio Luxembourg? No pánové! ... Tady to je jaksi Východ nebo Západ? Já stran vystupování." Tak takových hlášek je ve filmu požehnaně, samozřejmě především z úst hlavního protagonisty Mildy Kopeckýho. Ano, rok po vyhlášení Novotného základů socialismu v tomto státě se natočila první sci-fi komedie, která jendoznačně naráží na tehdy současnou socialistickou společnost. Lidé mají stále přízemní zájmy a do komunismu mají daleko. Cenzura do filmu hodně zasahovala, proto z toho vyšla jen opatrná kritika tehdejší situace, ale ve skutečnosti to muselo bejt pěkně odvážný. Komunistická společnost budoucnosti se místami zdá nesnesitelná (jeden větší klaďas než druhej), a i když byl muž z 1. století nahlížen negativně, jeho dost znechutí, když ve scéně v Muzeu 20. století se děti smějí výbuchům atomových bomb (tady soudruzi šlápli trochu vedle). Bavím se od začátku asi tak do 2/3 filmu, pak to začíná slábnout. Jinak od té doby se pár sci-fi filmů u nás natočilo, vždy když se jednalo o budoucnost, nesměla tam chybět dokonalá komunistická společnost (viz. Ikarie XB 1, Zítra vstanu a opařím se čajem, Návštěvníci), zatímco na Západě je budoucnost viděna v temnějších až katasrofálních vizích (Planeta opic, Total recall, Terminátor). "Vy jste v prvním století provozovala striptýz, že?" "Ne, já ne, to Kulhánkovi."

Zatímco československá nová vlna v kinech skončila na přelomu let 1969/1970, v TV se nadále točily skvělé věci, řekl bych že v první půli sedmdesátých let úplně nejlepší (viz. Taková normální rodinka, Byli jednou dva písaři, Jana Eyrová, Alexander Dumas ml., Kamenný řád, Tři muži se žralokem, Zdravá vdova, Rome o Julie na konci listopadu, Za rok přijdu zas, Kráska a zvíře, Zvony pana Mlácena, atd. atd.). Televizní film Egyptologové patří k absolutnímu vrcholu televizní tvorby. Geniální myšlenka založit si společnost zabývající se starověkým Egyptem, aby pánové v dobrém společenském postavení mohli zakrýt svůj koníček - hýřit a chodit za ženskými. K tomu ta plejáda skvělých herců v nejlepší formě (úplně nej byl Sovák)! Opravdu povedené. Dopručuji i knižní předlohu, ta je taky výborná.

Nechápu to nízké hodnocení. Český horor zanikl už při svém vzniku, je proto třeba brát tuhle záležitost jako velmi slušný pokus o tento žánr, který byl navíc v té době - hluboké normalizaci - považován za tabu. Proto velmi oceňuji snahu autorů a jejich celkem slušný výsledek. A proto jsem i přidal hvězdičku navíc. Podle mě jeden z lepších výkonů D. Veškrnové, kterou jsem ve filmu nikdy moc nemusel. Výborný námět (scénář pravda pokulhává), krásná hudba a i když dneska se už toho nebude nikdo nijak zvlášť bát, tak se aspoň chvílema zasměje. V kontextu české kinematografie asi to nejlepší z daného žánru. Viz. další filmy s "hororovou" tematikou či alespoň laděním: Podobizna, Ďablova past, Pražské noci, Velká neznámá, Elixír ďábla, Spalovač mrtvol, Panna a netvor, Svatba upírů, Kytice. Musíme to ovšem brát trochu s rezervou. Stejně jako western tak taky žádný skutečný horor u nás nikdy nevznikl.

Nejoriginálnější film nejen v rámci české kinematografie, ale i světové. Tohle nikde nenajdete. Opravdu unikum. Každého z nás asi napadlo si pustit něco pozpátku a sledovat jaká to je sranda, tady dovedeno do takřka celovečerního filmu a navíc to dává smysl. Vtipný komentář, super rozehrané dialogy. Občas to sice zaskřípe, ale výborná zábava, kterou by fakt měli vysílat v TV aspoň dvakrát do roka. Ještě že máme DVD a možnost si to pustit sami doma, protože většina televizí (hlavně Nova) opakuje pořád dokola ty samé komedie, které se mi (i přes jejich kvalitu) zajídají. K tomuto filmu už asi tady bylo řečeno všechno, takže jen krátky dialog nakonec: "Jste tedy doma sama?" "Prase." "Telátko?" "Manžel jel k švagrovi zabíjet." "Kdepak je pan manžel?"

Asi nejlepší zpracování povídek Karla Čapka. Řekl bych, že jsou ještě zajímavější než samotné psané povídky. Výkony herců skvostné, zejména Olga Scheinpflugová v první povídce vykresluje postavu tak civilně, že jí musíte věřit každé slovo. Taky jedna z nejkrásnějších rolí pro J. Sováka a V. Šmerala, který je spíš známý postavou Bobliga z Kladiva na čerodějnice, ale postava Vitáska je dle mého názoru nejzdařilejší. Nad těmi všemi ale stojí J. Hlinomaz se svoji pitoreksní figurkou a jeho roztomilým "profesionálním" lupičstvím. K tomu ještě nádherná epizodní role V. Menšíka. Nejlepší film J. Krejčíka, na který se vždycky rád podívám. U mě patří mezi desítku toho nejlepšího v české kinematografii. Doporučuji všem milovníkům K. Čapka a českých komedií, protože tomuto filmu asi není co vytknout.

Nádherná televizní komedie s plejádou skvělých herců, které by nám mohl závidět celý svět. Štěpánkovou sice tolik nemusím, ale tady se mi líbila. A ty charaktery nápadníků, které rozehráli ostatní herci: vychcánek (Libíček), senilní dědek (Filipovský), workoholik (Menšík), zoufalec (Kemr), imbecil (Lipský), primitiv (Bek), psychopat (Höger), nadrženec (Somr). U mě jasně vyhrál Libíček. Velká škoda, že se tak bál doktorů a nakonec na to doplatil (přímo na filmování Jak utopit dr. Mráčka). Film bych určitě nezkracoval, 52 minut je tak akorát.

Úplný průšvih to není. J. Jurištová byla docela kočka a na chatu bych s ní jel taky, J. Vinklář jako vždy pro mě vynikající a celkem mě zaujala první filmová postava O. Navrátila, která byla kupodivu ještě sympatická (pak spíš hrál záporáky). V záplavě normalizačních srágor příjemné oživení, ale jinak trochu béčko. Jo a hudba filmu je ukradena z Herzova snímku Den pro mou lásku (autor P. Hapka), která se do filmu nehodí ačkoli je krásná. Proč nesložili něco sami? Nebo aspoň nepoužili muziku která není tak známá z tak slavnýho filmu?

Nejsem žádný ultrapravičák, ale jakmile je film výrazně ovlivněn jakukoli ideologií a předkládá své zkreslení, vidění světa a lži publiku, o kterém si myslí že všechno na plátně nebo obrazovce sežere, tak se mi to hnusí. A toto je ten případ. Film vychází ze skutečnosti, ale dost by mě zajímalo jak to bylo doopravdy. I když i možná kvůli tomu to má aspoň nějaký děj. Kladem filmu je snad krásná polská herečka, ale výkon p. Zounara je snad to nejhorší co jsem v kinematografii dosud viděl - takhle blbě a naivně sehrát zamilovanýho mládence. Této postavě jsem už nevěřil vůbec nic. Ve své době (dneska už vůbec ne) obyčejnýho konzumenta tento film nezajímal a přemýšlivější museli vytušit, že něco není v pořádku.

Toto se ani hodnotit vlastně nedá, protože to není klasický film. Nehorázná propaganda komunistické strany. V roce 1929 se do čela KSČ dostává Klema Gottwald a z této partaje rázem udělá mašinérii stalinského typu. Naprosto čistá propaganda. Ovšem pro historiky, politology a sběrače všech kuriozit opravdu zajímavý kousek. Velmi trapná a naivní je postava Ant. Zápotockého v podání A. Filipa. Film mi tolik k smíchu nepřišel, když si představím co bolševizací strany vlastně správní soudruzi tehdy zamýšleli (stačí vidět posledních pár minut dlouhého monologu KG(B):-). Ale ruku na srdce, která strana by si nechtěla o sobě natočit takovýhle politický manifest. "My se do Moskvy jezdíme učit jak vám zakroutit krk!"