carl.oesch

Jedno z mnoha zdařilých děl Karla Kachyni. Ten na rozdíl od daleko adorovanějších kolegů nenatočil nikdy špatný film a to včetně počátků v padesátých letech. Atmosféra pozdních osmdesátých let vystižená perfektně, když to člověk vidí dneska, uvědomí si, že to spělo skutečně ke konci, ale my jsme to nevnímali. Dostala mně scéna, kde holčička pláče a matka se jí ptá, co jí starší bráška udělal a ona pláče proto, že v tv tvrdí, že bude válka.....Roli zde získala i jedna z tehdejších sexbombiček - Mirka Pleštilová, což bylo taky dobře a scény z pochodu byly až skoro symbolické.....takže 85%.

Asi nejlepší skandinávský film, co jsme za posledních pětadvacet let viděl.....možná je to tím, že autor si víceméně neskandinávsky střílí ze všeho možného. Těm kdo viděli film, jsou schopni a ochotni číst a knihu ještě nečetli, tak vřele doporučuji. Toto pořadí je ideální, v knize je toho dokonce ještě mnohem víc a je psaná tak, že se budete válet smíchy stejně jako u filmu. Kritici sice knihu strhávají, ale asi to bude tím, že autor se v tom nejlepším slova smyslu vybodl na korektní klišoidnost "umění", jak je nám vnucováno a napsal prostě jenom zábavnou a bláznivou story, která má ten drobný vedlejší efekt, že když si někdo přemýšlivý bude chtít o některých událostech něco zjistit, bude se divit, jak to bylo "doopravdy". Pro mně byl šok, že kastrování jako metoda eliminace "nevhodných" jedinců kastrací se provozovala ve vysoce demokratickém a humánním Švédsku (a Norsku) provozována dávno před Hitlerem. Na druhou stranu znalci Švédska tvrdí, že vstup do EU má docela vliv na otevření se myšlení lidí (zjišťují že přes všechny statistiky skutečně nežijí v ráji - na rozdíl od Norů...) a může vést k tomu, že na řadu věcí se budou prostě dívat jinak.

Asi nejlepší Kachyňův film. Story pravdivá, realita předvedená tak, jak jsme s i dosud nějak nezvykli, bourání klišé, ovšem ne samoúčelně a za každou cenu. Zvrácenost války je tady předvedena daleko víc, než v záplavě tendenčních východoevropských veleděl....ve stejné době nás tandem Matějka - Adamec obdařili neuvěřitelně nesmyslnou a tendenční sračkou Rodáci. Je zajímavé, že tohle veledílo už stačili (a mám pocit, že ne jednou) dávat na TV Barrandov, mistrovský Kachyňův opus jsem v našich slavných veřejnoprávních ani soukromých televizích nezaznamenal už řadu let. Asi není vhodné předvádět, že i Češi byli hloupí náckové a mezi Němci (a ještě nota bene v řadách aristokracie) byli lidé slušní a lidští. Hodně smutný film, ale takhle to asi bylo a kvalitní filmy nás často nutí domýšlet příběhy. Co by se asi stalo, kdyby Ulrika nezmizela při bombardování? Kde by ti dva nešťastníci žili? Jak? Jak by se na ně dívali? Ty otázky bychom si měli připomínat s každou oslavou konce války a "vítězství na fašismem". To není ani schvalování nacistismu a Hitlera, to není zpochybňování poválečného uspořádání, vždycky je třeba si připomenout slova nedávno zesnulého spolkového prezidenta Richarda von Weiszeckera z roku 1985, ale vše je jenom o lidech a ti jsou v zásadě vždycky stejní. Jak napsal Karel Čapek . Kdo byl slušný, byl slušný vždycky.....člověka nepředěláš, jenom se ti vybarví.

Děs a běs. Dva režiséři, jeden za osmnáct a druhý za dvacet bez dvou. Pět (opravdu pět) scénáristů, záplava nesmyslů a prostředí mající k nabubřelému názvu stejně daleko jako pohádka na nedělní odpoledne. No, v ČT jsou na to hrdí, ale tohle veřejnoprávní veledílo vyhrálo kdesi v bájné latinské Americe jakousi první cenu. Bingo - úspěch na kontinentu Manuel a Ošklivek ukazuje, co to vlastně je. Asi bych to dal na úroveň toho slavného tureckého seriálu tuším Šeherezáda, ale tam se dalo aspoň koukat na hlavní hrdinku. Mimořádně odpuzující jsou obě hlavní hrdinky, Častvaj Plánková spolehlivě odpudí od jakékoliv tvorby a herecké kvality manželky pana režiséra (která vyhrála tvrdý konkurz - hahaha) stačí na štěky tak maximálně v rozsahu Hop nebo trop. Stejná pitomost a banalita jako nejrůznější VKVčka, Návraty, Pojišťovny, akorát tak desetkrát dražší a hrající si na něco, na co to nemá ani náhodou. Doufejme, že pokračování zůstaneme ušetřeni.

S Případy 1. oddělení bych to asi ani nezkoušel srovnávat. Nicméně, když si vezmu soukromotelevizní Kriminálku Anděl, tak i když ke konci úroveň dost rychle klesala, dalo se to ještě občas vidět. Tady to začalo a to vykrádání všeho možného je k uzoufání. Snaha dohnat a předehnat je zřejmá. Ivan Trojan to nezachrání, halda prkenných herců, ke kterým si člověk nijak nevytvoří žádný vztah, nechtěná groteska, snaha po extravaganci (možná by se naši kriminalisté rádi poučili, astrologie by jim mohla pomoct a tak potěší snad jenom Adéla Petřeková, která vypadá, jako by se dala ke kriminálce rovnou z nějakého Night Clubu.... scéna, jak zkoumá vodní postel a co z toho vyleze připomíná staré klasické americké grotesky, ale to je asi tak to jediné, co mně pobavilo. Je děsné=, jak málo z té oslavované televizní tvorby stojí vůbec za něco.

Film, který si na nic nehraje, je kolikrát daleko lepší a zábavnější než ten, který už od začátku předstírá a naznačuje svoji "hloubku". Tady bláznivá legrace v první povídce + jako hodně velká prémie božská Edwige, která byla v tomhle věku ještě famóznější než když byla mladší, druhá povídka vtipná a se závěrečnou hláškou (budeme mu říkat Primo (první...). Ne spíš Ultimo (poslední) a poslední trochu nudná, ale jako nezávazná potrhlá zábava s několika ucházejícími hláškami příjemné.

Soudruzi věděli, proč tohle nekupovali. Tenhle díl byl opravdu zcela zbytečný a o ničem. Děj roztahaný a nelogický, závěr vysloveně trapný. Scénář psal zřejmě někdo, kdo to uměl asi tak, jako 95% českých scénáristů druhé dekády třetího tisíciletí. Jinak jak správně poukazuje Gemini, jediný normální z celé té plejády (byť s iritujícím českým dabingem pana Vinkláře) je Jean Rochefort a Jean-Louis Trintignant, v té šílené paruce je snad rafinovaná pomsta režiséra nebo vyrovnávání nějakých účtů z mladí.....tady to už ani nezachrání Magne.

Prý měli naplánovaný ještě šestý díl, leč Michelle řekla své definitivní ne. Proto je ten konec tak podivně useklý a otevřený. Stálo by za hlubokou historicko-sociologickou studii, co Francouze na tom Orientu tak přitahuje. Že by ti "demograti" a údajní vynálezci volnosti, rovnosti a bratrství obdivovali autokracii arabských a nebo islámských zemí? A nebo - že by ten harém? Tentýž motiv je třeba v Monte Christovi. Peyrac má plnou hubu svobody, ale stále je obklopen bandou přitákavajích sloužícíh a dokonce i otroků, Angeliku peskuje za nevěru (má samozřejmě pravdu...), ale jeho harémek mně připomíná ten fraucimor Petra Voka z jeho Svateb, ale co - tady to končí, protože kromě odporu představitelky hlavní hrdinky už skutečně nebylo, jak původní předlohu (nečetl jsem, ale podle názoru čtenářů sou knihy úplně jiné a podstatně kvalitnější) už na tohle nešlo nic dalšího narvat. Nějaký přesun do Kanady by působil spíš jako dobrodružství Asterixe a Obelixe. Takže opět hvězdička za muziku a kostýmy. Mimochodem - proč třeba nebyl ten mykénský sultán (nikdo podobný v té době ani předtím a ani potom) marocký? Aspoň by to mělo logiku....ale kde nic není, tam ani smrt nebere.

Po dramaticky nejzdařilejším předchozím díle se z toho stává docela dobrá taškařice, nadrženost veslařů na galéře je překonána znásilněním v podpalubí a vrcholí opuletním prodáním otrokyně, která málem položí "burzu". Většina těch chlapů v tom filmu asi viděla ženskou poprvé, protože vyvádějí jako nadržení puberťáci. Borec, co Angeliku koupí, musel být ohava, aby patřičně vynikla Peyracova "krása". Z jeho pokrytectví (ó jak typicky francouzské) se mi dělalo lehce nevolno, nicméně jak si nad ránem vzpomněl, že ho Angelika vlastně zradila poté, co se mohl přetrhnout, aby ji dostal byla konstrukce, kterou si vymyslel skutečně jenom scénáristický génius. Takže za jedničku hudba, Magne byl v tomto směru skutečně borec a nejen tady.

Z celé série asi nejlepší a nejsevřenější děj, paradoxně - tady se ukazuje, jak ten druhý díl byl zcela, ale úplně zbytečný.