carl.oesch

Děs a běs. Paradoxně, cyklus Ve stínu pádišáha je podle mně daleko realističtější než indiánky - o téhle oblasti toho Karl May asi věděl podstatně víc a měl asi taky lepší představu o zvycích a - světě div se - geografii, nicméně, ve chvíli, kdy Kara ben Nemsího přijmu takového, jak ho May zamýšlel, tak pro mně Lex Barker končí. Proč? On totiž Kara ben Nemsí byl černovlasý s plnovousem, hnědooký a byl-li dostatečně opálený, Arabové ani Turci ho od sebe nerozeznali. Jednou se základních podstat filmu je, že kam se hnul, tam byl nápadný maximálně tak svojí výzbrojí, ale rozhodně ne vzhledem. Jeho jazyková výbava (stejně jako jeho až nadpřirozené schopnosti) jsou samozřejmě nesmysl, Ondřej Neff v knize O Julesu Vernem spočítal, že musel znát cca 100 jazyků....ale berme to jako hru a určitá pravidla. Na druhou stranu v té předloze se docela vážně člověk seznamuje s Orientem, islámem (světe div se - první vysvětlen co je korán a jak a proč se liší sunnité a šííté jsem načerpal tady a dodnes musím konstatovat, že tam žádné faktografické nesmysly nebyly), kdo jsou Škipetaři nebo třeba oni dnes díky IS známí Jezídové, nebo jak "fungovalo" Turecko v poslední třetině 19. století je zde taky popsáno perfektně. Ale bohužel, první problém je v tom, že se zde klasicky jedná o dlouhou a rozvětvenou honičku, která má svoji logiku a probíhá od Tunisu obloukem až na Černou Horu a padouši jsou zde honěni až do konce. Z toho nejdou udělat samostatné a hlavně nezávislé epizody, i ona knižní předloha je totiž jiná - Winnetou je složen ze samostatných epizod, tohle je šestidílný cyklus. A tak mně nakonec mrzí, že na rozdíl od ostatních blízkovýchodních dílů (tuším dvou), je tohle nejrealističtější a předvádí to některé epizody, ale bohužel, třeba přitroublý sluha Archie tam nemá co dělat, David Lindsay byl trhlý jiným způsobem a docela skvělé horrorové scény z knižní předlohy autoři filmového zpracování taky docela vynechali. No, co se dá dělat. Je to poplatné době, kdo má rád literární předlohu je zklamán ještě víc, než u indiánek, kde ta naivnost má prostě půvab a tak lze doufat, že jako se snad dočkáme remaku Winnetoua, který se i snad může povést - bude-li jiný, realističtější v rámci předlohy, tak se třeba ujme někdo i tohoto. Potenciál to rozhodně má větší, než indiánky.

Ventura tradičně skvělý, dobře mu sekunduje Patrick Dewaere (škoda jeho předčasné smrti)ale jinak prostě nic. Klišé na klišé, ať už dějově nebo postavami (onen Venturův nástupce je pro mně hercem jediné role - kapitána sedmé roty...), zápletka laciná a nedotažená, prostě škoda. Takhle slabý film nenatočil třeba Belmondo nikdy a mně osobně dost nesympatický Delon taky ne, i když ten má těch podobně pozérských filmů taky pár. Ale zas ne tolik a v tak hlubokém poklesu. Jinak ona lacině vyšpekulovaná zápletka se starostou - podnikatelem a mafiánem může fascinovat jenom dnešní hlupáky, kteří s vytřeštěným výrazem všude vykřikují, jak je to tady dneska u nás třikrát horší. Za mýho ranýho mladí byla podobná veledíla s chutí prezentována socialistickou televizí a v kinech, protože (slovy klasika) nastavovala zrcadlo zahnívajícímu kapitalismu a ukazovala nám, v jakém ráji žijeme.....

Koukat se na to dá, podle mně je to tak na úrovni Mužů v ofsajdu (ty mně taky moc nechytají), nicméně tady jsou ty dva body jednak za některé momenty z fotbalu (a to především v osobě plejéra Krampola) a pak ze sympatickou a hezkou Jaroslavu Brouskovou, která bohužel na rozdíl od řady vysloveně nesympatických hereček typu Kolářová, Slunéčková, Vlčková atd. nedostávala mnoho příležitostí ani ve filmu ani v televizi. Holt hezký ženský se v českém filmu (až na výjimky) nikdy nenosily, zato Bohdalkama a Janžurkama by se dalo dláždit. Snad aby pracující ženy nebyly frustrovány.....

Xaver to vyjádřil naprosto přesně. Jenom se zde s jistou dávkou sebemrskačství znovu ukazuje, jak válku chtěli a zavinili jen a jen Němci a někteří Rakušané. Historická pravda byla vloni ukázána například v čtyřdílném britském hraném dokumentu 37 dní do války, kdy se ukázalo, že panovníci měli na válku mnohem menší vliv, než se traduje a že třeba podíl Francie a také Ruska po válečné konfrontaci byl skoro stejný, jako v případě toho Německa a určitě větší, než co se týká staré dobré středoevropské monarchie. Jinak vyšetřující soudce Leo Pffefer je historická osobnost, v případu figuroval skutečně jako vyšetřující soudce, nicméně by stálo za trochu námahy, jaký byl doopravdy. Románek s krásnou Srbkou a způsob, jak si nechal zaplatit za svůj podpis na spisu poněkud zaváněl červenou knihovnou. Ale jinak skvělé, atmosféra parádní a asi je lepší, když česká kinematografie (potažmo chrám a tvrz české kultury česká televíze) bude přicmrndávat jako menšinový koproducent u takto kvalitních děl, než když bude plodit s...y jako První republika. Nicméně, je zde ještě jedna věc, erá mě potěšila. V té době byla v Rakousku vyvolána taková hysterická nenávist vůči Srbům, že byli veřejně a pod dohledem c.a k. orgánů v Bosně lynčováni a týráni (zejména pak svými chorvatskými a bosenskými spoluobčany). Totéž se v jistém směru opakovalo v devadesátých letech. Přitom srbské království za atentát nemohlo, ale propagandisticky bylo každou cenu vylíčeno a zpracováno jako hlavní viník této tragédie, podobně jako veškerá vina za zvěrstva a války při rozpadu Jugoslávie byly hozeny jen a jen na Srby. V tomto nesporně kvalitním díle bylo ukázáno, jak to spíš bylo ve skutečnosti. A komentář Tominecka (velký dík za něj) to jenom dokazuje.

Málokdy se tady neshodnu s většinou, ale musím konstatovat, že nyní nastala tahle situace. Nedávno jsme si přečetl, jaký je nesmysl dělat remaky "kultovních" filmů, nicméně kdyby toto zpracování asi jednoho z nejznámějších dobrodružných románů zůstalo jediným (byť první není), byla by to velká škoda. Chápu, že není možné přepisovat děj knihy doslova do scénáře, ale tady mně vadilo skoro všechno. Nechám stranou řadu nesmyslných zkratek a zjednodušení (třeba Mylady snažící se otevřít schránku s přívěsky v "kapli" lorda Buckinghama chvilinku před jeho příchodem s d´Artagnanem je daleko za hranicí parodie), šermířské scény (které jsou na rozdíl od Lesterova zpracování myšleny zcela vážně....), herci kterým chybí (až na jednu výjimku a jeden standardní výkon) charizma - třicetiletý d´Artagnan s vizáží sňatkového podvodníka, amatérsky působící Porthos, který by se svým smíchem hodil do nějaké šou na Nově, zcela bezvýrazní Athos a Aramis a jako vyvrcholení vřískavá a monotónní hudba, která vy se svou vlezlostí hodila tak maximálně k horské dráze v zábavním parku. Řada scén smrdí na hony atelierem (rok 1961!) no a scénaristicky to třeba za války Nezval "zkrátil" líp. Odpad to není a tak jediné, co hodnotím a priori kladně je vždy dokonale profesionální padouch Guy Delorme, který herecky strčí do kapsy všechny "čtyři" mušketýry a především asi nejdokonalejší Mylady - Mylene Demongeotová. Takhle jsme si ji už odmala představoval. No, naštěstí se našli další, kteří tohle nesmrtelné dílo zfilmovali, takže tohle bylo možná tak zajímavé v půlce šedesátých let. Nakonec, i jedno z posledních zpracování (made in USA), které vychází z předlohy už skutečně velice volně, je podle mně daleko lepší. Aspoň tam je d´Artagnan skutečně vyjukaný, byť sebevědomý a dychtivý mladíček. Předesílám, že to se vzducholoděmi na mysli skutečně nemám......

Kromě všech těch kladných vět i celých reakcí bych tady chtěl připomenout, že za onou komediálností se Prušinovskému a spol. podařilo ukázat, jak jsou lidé stále stejní. Tohle se směle může postavit vedle Formanů nebo Papouškových Homolků. A pokud se tady někdo ohání vesnickým buranstvím, tak je vedle jako jedle (poznamenávám, že jsem rodilej Pražák) - takhle se totiž chovají lidé ve velkoměstě, v maloměstě i na tý vesnici. Řada těch dílů má poněkud hlubší "ponor", ale absolutní byl ten, ve kterém se "podplácí", kde se tandem předsedů Sobota - Pavlata domluví rukydáním, že rozhodčího podplácet nebudou a výsledný děj přesně ukazuje, jak to u nás s tou korupcí chodí. A nejen ve fotbale. Že se i v nižších soutěžích dává, aby rozhodčí pískal "rovinu" sice vím velice dobře, ale je otázka, jestli by to pískal jinak, kdyby mu obě strany nedaly nic. Fascinuje mně, jak někteří známí herci dokázali přijmout "roličku" a jsem rád, že nám Luděk Sobota mohl dokázat (na stará kolena), že onu blbost uměl hrát dobře, ale herec to bezesporu je. No, a nakonec ty hlášky, těch je tam víc než ve všech možných dílech všech televizí od doby slavného Ivánka......jedno z mála českých filmo-televizních děl, za které bych chtěl autorů i celému "manšaftu" poděkovat.

Tenhle film by měla asi zejména Česká televize pustit zrovna v době, kdy vrcholí tzv. Růžičkova aféra. Kromě chování funkcionářů je zde taky perfektně ukázáno, co dokážou hysteričtí rodiče, přesvědčení o naprosté genialitě (sportovní) svých ratolestí. A to se jedná o sport, kde se "měří" a "počítá". Ona nakonec Dlouhá míle taky ukazuje, o čem ten vrcholový sport je. A o čem byl už za bolševiků. Škoda, že to Matula v té době neumístil do hokejového prostředí, to by byla teprve bomba. Pravda je, že už hodně "tálo", ale když by dnešní Palaščáky tehdy představovali tatínci generální ředitelé a různí ti tajemníčci s rudou knížkou, to by bylo i na tehdejší sobu dost. On si Matula zaslouží úctu i za onu ukázku "federalizácie" sportu v tehdéjším socialistickém Československu. Nakonec i ukázka chování funkcionářů je velice aktuální a nemysleme si, že tihle hoši ze sportu zázrakem vymizeli. Nakonec tito funkcionáři jsou ti samí, co "svěřili" Sazku Huščákovi.

Dá se toho zkritizovat hodně, ale proti ČT Vraždám v kruhu je to superrealistické veledílo. Jistě, Kašperky jsou malinké městečko a schválně by mně zajímalo, kolik a zda vůbec tam nějaká PČR je, dokonce bych si myslel, že nejbližší kriminálka je v Plzni, netušil jsem, že "obvoďáci" vyšetřují vraždy a ta koncentrace zločinů hladce překonává jak Honduras, tak brazilská favelas. Jenže - je to klasický princip detektivek (viz. zde zmiňovaný Midsommer), aspoň zde není žádná slečna Marplová (na kterou se vraždy lepí jako moli na pásku), je ctěn charakter žánru, příběhy mají logiku, herci hrají slušně, většina story je dobře vypointovaná (chytrolíni, co tady tvrdí, že je hned jasné, kdo je vrah, jsou vedle jak tak jedle a dělají se jenom zajímavými za každou cenu), občas potěší nějaká ta nečekaná story (mrtvý manžel zastlaný v posteli kvůli pár důchodům, zlodějíček skrývající se v žumpě či tandem Medvecká - Boušková...), není to přehnaně dlouhé a díky té Šumavě se na to prostě příjemně kouká. Pravda, není tam žádné "poselství", neřeší se tam žádné celospolečenské problémy ani tam není za každou cenu kritika (většinou zcela falešná) doby, jak nás oblažuje v každém svém počinu komunista Svoboda. Takže komerční zábava, která není odfláknutá, na nic si nehraje a snad proto si zaslouží rozhodně víc, než těch šedesát......

Soudruzi si to takhle přáli, tak to Jirka Menzlů udělal, aby se vykoupil. Ale neměl by se dneska tvářit, že neví o čem je řeč a navážet se do druhých, v zásadě stejně postižených (Vorlíček). Byli režiséři, kteří po osmašedesátém skončili a nikdo o nich už neslyšel, byli režiséři, kteří se vykoupili stejně jako Menzel a nakonec byli tací, kteří odešli do Ameriky a buď po nich ani pes neštěkl ani tam, a nebo se stali mnohem známějšími a slavnějšími, než kdokoliv u nás - asi každý chápe, že myslím především Miloše Formana. Menzel natočil poté něco docela příjemných filmů, ale bohužel - po roce 89 už to bylo také slabší a hysterické scény, spojené s natáčením Obsluhoval jsem anglického krále byly (při zklamání z filmu jako takového) jenom předzvěstí mnohem horších momentů, vrcholících Don Šajny, prvním Menzelovým filmem, který jsem vzal rychloposunem, protože na koukání tam byly jenom ty nikdy neomrzivší nahotinky.....A tak jako by se Menzel vrátil zpět do doby normalizace. Tam i tady je to o tom, jak by to "někdo" chtěl mít, ale jak to v žádném případě nebylo a není. A proč onu budovatelskou agitku nepoctím odpadem? Protože je ve své naivitě prvoplánově velice zábavná (i když asi jinak, než soudruzi chtěli) a hlavně jsou zde tři překrásné "věci". Jana Giergielová a její famózní nohy v té nejkratší sukni, jakou si dovedete představit, překrásná Škoda110R (v té době stála 76 tisíc, takže na tehdejší průměrný plat to bylo 38 průměrných měsíčních hrubých platů - v dnešní relaci menší audiny, mercedesy nebo bavoráky) a nákladní tatrovky. Někdy mám pocit, že tenhle film je spíš takovou zabalastěnou reklamou na to nejlepší, co socialistický autoprůmysl dokázal za normalizace vypotit. Co se týká scénáře - mnoho psů zajícova smrt (aneb nikomu se do toho nechtělo a tak to spáchali všichni) a poněkud dokumentarističtější styl, který ten film přece jen asi potřeboval, prostě Menzelovi neseděl. A jistou půvabnou obskurnost, ať už ze Slabvnsotí sněženek, nebo Vesničky by soudruzi mohli špatně pochopit.

Podle mně hodně kvalitní film. Bohužel ve současné době mám kopii jen v originále, ale díky tomu, že jsem film viděl v dětství, vím dost dobře, o čem se tam "mluví". Film mně už v dětství zaujal tím, že je to jakýsi obraz toho, z čeho vznikl rumunský národ. Že Římané přinesli vyšší civilizaci a dokázali do ní zapojit i přes nejrůznější peripetie "poražené" domácí obyvatelstvo. A že hordám z východu (ve své době jsem je jako malej kluk ztotožňoval s oněmi barbary ony bratry z východu, co nás zase přišli "osvobodit" v osmašedesátém) už čelili společně. Dneska bych přidal ještě onoho Gerulu, který sice pomstí svého pána Decebala v osobním souboji, ale i on chápe, že doba dáckého králoství je už definitivně minulostí. Film sám je zpracováním hodně kvalitní a na rozdíl od souběžných (a nerozhodně špatných Dáků či boje o Řím a nebo dokonce hollywoodských velkoprodukcí) symbolicky a ve zkratce, al bez zjednodušování nebo nemístných aktualizací ukazuje, proč se Řím stal tím, čím se stal a jaký byl jeho význam až dodnes. Fakt, že romanizované obyvatelstvo Dacie dokázalo asimilovat všechny ty hordy a národy, co se přes nešťastné Rumunsko (či jeho jednotlivé části) dokázaly během dalších 15. století přehnat, ukazuje, jak byl ten římský základ pevný. A všechny ty zdánlivě romantizující scény mají svůj význam, ať už vztah mezi Sabiem a Ziou, či Gerulovo potrestání Tiberia po bitvě s barbary na konci. Symbolem této bitvy je smrt Decebalova syna a skutečnost, že pokračovatelem je malý Tiberiův synek - už napůl Dák, zatímco Gerula svoje poslání nedokončí a odchází pryč. Svoji představu, plán a poslání - vyhnání Římanů a uvedení na trůn Decebalova syna splnit z objektivních důvodů nedokáže.....Jinak v obsahu je chyba, oslepen je Sabius (ne Zia), ta se stává naopak jeho ženou a následuje ho do nově vznikajícího římského města, kde se Sabius mění z vojáka na učitele.....i to je určitý symbol. Rozhodně hodně dobrý historický film, v té době (nejšťastnější - pro Rumuny) období vlády Caucesca se projevilo i v těchto filmech, na které se v té době do kina se zájmem chodilo, což je dneska (ale to samé už platilo v osmdesátých letech) dost nepochopitelné. A nebylo to zdaleka dáno malou nabídkou na tehdy socialistickém trhu.