humanbeing

Po nejlepším dílu série Underworld se tvůrci vrátili s podobně akčně laděným pokračováním. Má sice už vypilovanější scénář (a že jsme se načekali - na Blood Wars se čekalo o rok déle, než na jakékoli jiné pokračování této série), ale akce, snad možná díky tomu, není už tak plynulá a možná filmu i trošku škodí, že se chvilkama snaží dát děj ze všech dílů do jedné skládačky - takže určitě uděláte lépe, když si osvěžíte paměť a na Underworldy se podíváte znova, protože pauza tři roky mezi díly (a teď čtyři) je přece jen hodně. Plus je určitě spousta českých herců pobíhajících po plátně buďto v rolích lykanů anebo upírů, i když jsem poznal jen Zuzanu Stivínovou, která ve filmu nemluví a je tak trochu v pozadí (a to jsem dopředu nevěděl, že tam hraje). Netuším jestli to bylo chybou mého kina, ale zvuk samopalů mi přišel dost utlumený, jako kdyby na nich byly tlumiče - divný. Takže tedy po stránce scénáře skvělé - ale nezapomeňte, že jde už o pátý díl - a akce je opět velmi slušná, efekty rovněž. Kate se opět navlíkne do latexu. Snad jen závěr mohl být ještě o dvacet minut delší, aby příběh mohl být úspěšně ukončen. Ale tak nějak vím, že už teď připravují šestý. A taky vím, že na něj opět vyrazím do kina.

Pilotní díl nového supernízkorozpočtového seriálu Van Helsingová mě bohužel zklamal na celé čáře. Nenabízí nic nového, odehrává se v nezajímavém prostředí a tak jediná věc, která mohla seriál zachránit byli upíři - ale ani tady se nezadařilo. Místo nich jsou tu univerzální TV monstra posledních let: infikovaní lidé, kteří vydávají chraplavé zvuky a člověk by se hádal, zda jsou to zombie, padlí andělé, lidé infikovaní virem Narvik anebo teď v poslední řadě upíři. Na to, že šlo o pilotní díl, se děj na moc nezmohl, a to mají pilotní díly obecně předvádět to nejlepší z celého seriálu.

Po delší době konečně dobrý Burton.

Vcelku slušně zábavné, ale bohužel se to snaží neurazit, což zábavu kapku snižuje. Nápad si vypůjčil z thajského horroru 13: hra smrti, který je stokrát drsnější a spěje k uspokojivějšímu závěru.

Pouštěl jsem si to na dobrou noc; když jsem ale u druhé půlky filmu odehrávající se v džungli už lehce zavíral oči z celodenního vyčerpání, pokaždé jsem musel oči rozevřít dokořán kvůli neskutečným akčním scénám, které se na diváka sypou, a navíc takovým tempem a v takovém množství, až mně jako fanouškovi produkce Cannon hřálo u srdce. Parádní osmdesátková podívaná. K dokonalosti snad chybí jen to, aby Sho Kosugi běhal ve filmu v ninjovském obleku. Oblíbená scéna: ninja vs plamenomet.

SPOILER Rozstřílení jedné postavy na konci mi přišlo poněkud delší. Jinak pěkné gore během bitev včetně odstřelení vrchní půlky hlavy krásně na kameru.

Nabízí to poctivou dávku dobrodružství v džungli. Jen to není moc nápadité. Taky se mi zdálo, že Tarzan mohl (resp. měl) zemřít aspoň patnáctkrát. S tím už ale člověk dopředu tak nějak počítá, že zrovna tenhle hlavní hrdina nezemře (a mám podezření, že ani zemřít nemůže). Půl hvězdičky za Margot Robbie: pěkná holka.

Viděno v rámci půlnočních filmů na KVIFF. Nevěděl jsem, co očekávat, takže jsem byl příjemně překvapený, že jde o duchařskou komedii, a ne o slasher. K duchařinám mám asi blíž, navíc ty asijské měly (a myslím, že stále mají) něco do sebe. Čínské, hongkongské, potažmo ty tchajwanské, jsou zajímavé tím, že duchové v nich často bloudí - nečíhají, neútočí - a nejsou vyloženě nepřátelští. Po stránce horrorové film nabízí, krom samotných duchů, především popravy, které jsou provedené až nepříjemně chladným způsobem. Komediální složka tu překvapivě funguje, také díky srandovní interakci mezi protagonisty (on - zabiják, kterého pronásledují duchové jeho oběti; ona - médium, které se nechává posednout duchy). Líbilo se mi i zajímavé příběhové pozadí. Půl bodu navíc za příjemnou atmosféru na projekci ve Varech. Celkově jsem s Laundrymanem velmi spokojený.

Asi jen pro vyvolené, jinak nekoukatelné. Pomalé, naivní, ale svoje kouzlo to má. Jen bych se obešel bez scén, kde protagonista opéká krysu, kterou poté sní a škrtí slepici půl minuty. Na Prima Zoom jsem viděl daleko lepší dokumenty.

Výborná parodie na festivalové filmy a jejich klišé.