BoXBe

V době vzniku to mohlo být něčím zajímavé. No, píše se rok 2024, mám tu čest to vidět poprvé a ta kombinace Exit Game / Sám doma a devadesátkových thrillerů se zdivočelým záporákem, překombinovaným scénářem a ve střižně nekonečně protahovanými scénami, už není co bývala. Ani charismatická Jodie Foster a vůbec kvalitní obsazení a režisérská snaha to ukočírovat nepomohla. Dnes už to mám spíše za parodii a nevyčnívá to ani mezi jinými prostorově nebo časově klaustrofobickými filmy (Tísňová linka, Phone Booth, Nebezpečná rychlost, Přepadení v pacifiku atd.)

Nechal jsem se dojmout přesně tak jak měl celé čtyři díly seriál v úmyslu. Správná věc se podařila. Konsekvence se dostavily. Případ v realitě pokračuje. Seriál i ten skutečný příběh vygradoval. Přinejmenším co do obsahu stejně zásadní jako třeba seriál Dopesick a obdobné filmy. A uctivá poklona pane Batesi a všem ostatním, tuhle káru táhnout přes dvacet let zvládne na světě jen hrstka lidí.

Krutě Orwellovský souboj jednotlivců s neprůhledným a rezistentním systémem drásá nervy více, než nová série True Detective.

Pořád o atmosféře, konečně srozumitelnější zápletka, na můj vkus příliš rychle odhaleni zločinci, přičemž vraha už mám taky vytipovaného, tak uvidíme za týden :)

Vtipné, vyšumělo do prázdna hned po skončení.

Čistě o vkusu. Vlastně mi Poor Things přijdou jako docela zlý film. Jako ne špatný, ale zlý. Asi rozumím všemu, ale nejsem na stejné vlně, ani notě, ani asi noze. Minul mě příběh. Minula mě hudba. Zbytek byl ok, kulisy nemusím a u magického realismu jsem se trápil stejně jako u Benjamina Buttona. Pár úsměvů, spousta nápadů, úctyhodná práce, určitě i Emmy Stone. Přeju všem, ať odchází spokojenější, není to špatný film, není ani dokonalý. Viděl jsem letos dokument Tack a ten šel o dost víc na dřeň v hodně blízkém tématu. Asi jsem ovlivněn i tímto. Příště raději ten tajemný hrad v Karpatech.

Chybí nějaký dramaturgický nápad, který by to potáhnul někam nad průměr. Takhle atmosféru tmy a mrazu doplnil bagr a zase zimomriavky. Fiktivní město a tma a ticho v nem je to, co to drží nad zamrzlou hladinou. Nánosy deprese měly cosi říct, ale diváka to míjí.

Al Pacino samozřejmě geniální, whoo whoo, jen všichni víme za jaké filmy Oscara dostat měl. Z filmu mezi nánosy kýče a schematických scén zbylo jen pár milých úsměvů. Do toho přeslazená hudba, inscenovaný proces, potlesk na závěr jako ve školce. To už mě dneska fakt nebere.

Nadmíru vtipná pohádka. Škoda té slabší animace a slabšího závěru. Slabé stránky ale přebil vydařený humor. Děti jsou nadšené. Tatínek se zasmál několikrát dobře a nahlas.

Drží to pěkně pohromadě, výsledek odpovídá konceptu, je to celistvé, jednoduché, minimalistické, přitom o reálném ohrožení z relativně malé pozice. Výborná jednoaktovka, dalo by se pěkně rozebrat i divadelně.