Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (1 496)

plakát

Vřískot (1996) 

Hororům příliš neholduji, Vříškot ale v sobě kombinuje kreativní směsici žánrů a tím se od zbytku krásně odděluje. Občas je to dost krvavé, nechybí tomu i humornější momenty a zdařile se buduje napětí, které vygraduje ve správný čas. Mám tuhle sérii velmi rád a s chutí se k ní vracím. Jednička bude vždy představovat pomyslný vrchol.

plakát

Vetřelci (1986) 

Pokračování, které se drží klasického pravidla pro sequely. Všechno musí být větší, víc akce, větší rozměry. A dvojka to plní, ale k tomu přidává i mnohem důležitější věci. Celá mytologie se rozvijí. Máme tady skvělé hláškující bandu mariňáku, ještě drsnější Ripley a děj se stáčí do akčnější polohy, což ničemu neškodí, ba naopak. I dětská postava je výborná a dokáže milé překvapit. Cameron je borec. To, co si osvojil u Aliens, potom použil i u druhého Terminátora. Kdyby všechna pokračování vypadala podobně, budeme šťastní diváci.

plakát

Prometheus (2012) 

První hodinka slušně šlape. Dechberoucí vizuální stránka vás ohromí a oslní. Na nic se zbytečně nečeká, děj krásně plyne, pokládají se první otázky a ve vzduchu je cítit nepříjemná mysteriózní atmosféra. Pak se to všechno zahodí a film přepne na bezduchou a prvoplánovou vyvražďovačku. Tady se mělo objevovat. Prohlubovat, ale nakonec se pouze recyklovalo. Při druhém zhlédnutí jsem si uvědomil, jak nepříjemně společného má Prometheus s Force Awakens. Mnoho styčných bodů, kde měla fungovat nostalgie a zapomnělo se na podstatnou věc. Vytvoření samostatně uchopitelného snímku, který není cítit odfláknutým potenciálem a přílišnou jistotou "bezchybných" a trochu arogantním tvůrců. Velká škoda.

plakát

Vetřelec (1979) 

Napínavé, pozoruhodné, nervydrásající, atmosferické a vizuálně podmanivé. Poznávání všech důležitých aspektů je poutavé a odměňující. Gradace funguje na výbornou. V některých částech je to lehce útržkovité, jen se tak lízne povrch možností. Ty se více prozkoumají v dalších dílech. Film, který jen tak nezestárne.

plakát

Bouře duší (2019) 

Univerzální příběh mladíka, který je zavlečen do válečného běsnění. Ze začátku je vidět naivita, ta klukovská poblázněnost o hrdinství a slávě. S postupujícím časem, s přibývajícími padlými, se situace malinko mění. Protagonista filmu toho ale moc nepředvede, pouze reaguje na věci okolo něj. Někdy musí být nechápající, jindy rozjařený, pak trudomyslný. Všechno se děje automaticky. Chtělo to nějakou nosnější linku. Film je pouze sledem scének, rozprostírající v rozmezí několika let. První polovina dvacátého století byla pro Lotyšsko dynamická a smutná. Jak to bývá, malý národ byl zachycený ve víru pletichaření větších hráčů. Tvůrci se snaží od všeho pojmout trochu. To by mnohem víc fungovalo v minisérii, kde by měli více prostoru k prokreslení postav a jejích motivací, a ne v dvouhodinovém celovečeráku. Po technické stránce si není na co stěžovat. Měřítko snímku je menší, přesto dokáže příjemně překvapit svým pojetím. Nejedná se o průšvih, ale tenhle film vám docela rychle vyšumí z hlavy.

plakát

Chlast (2020) 

V prvních pár minutách vidíme, co nám posledních pár let pobíhá po Praze. Pozitivum snímku spočívá v ukázce, jak alkohol působí různými způsoby na různé osoby. Každý má svou míru, kdy ještě dokáže rozumně fungovat, pak nastane nepoužitelná fáze a kolaps. A záleží, jak se k alkoholu postavíte. Bude to známý, kterého uvidíte sporadicky? Kámoš, co vás každý druhý den někam pozve, užijete si spousty srandy a budete se těšit na další setkání nebo životní partner, jenž ovládne váš veškerý čas, odstřihne od rodiny a přátel a bude to jediný středobod vašeho života, ať se děje cokoliv? V této rovině film funguje, se zbytkem už je to mnohem horší. Jsou nám nabízeny pouze útržky a postřehy z životů hlavních hrdinů. I hlavní důvod, proč se aktéři pustí střemhlavě do alkoholového průzkumu je nedotažený a docela nepřesvědčivě ukončený. Zdá se mi, že se celého tématu autoři jen lehce dotkli a pak rychle utekli. Nemá to pořádný půdorys. Jen náčrty a plánky..

plakát

Šprtky to chtěj taky (2019) 

Film dvou tváří. První polovina je přehlídkou nesourodých individuí, které jen tak pobíhají sem a tam. Hlavní dvojice mele pantem ostošest a tak nějak pohrdá všemi okolo sebe. Vystačí si totiž sama. Nebo ne? Potom přichází druhá polovina, kdy se všichni trochu víc otevřou. Objeví se o něco vážnější scény, tempo se uklidní a filmu to hrozně prospěje. Není to teen komedie ala prcičky (zvolený český název je hrubý omyl), ale spíš coming of age snímek. Trochu mě iritoval fakt, že zde není vyloženě zlá postava. Ze začátku se tak tvářila většina osazenstva, ke konci se z nich vyklubala pouze kupa podivných a cáklých postaviček. Scénář ležel mnoho let v hollywoodském šuplíku a byl několikrát pozměněn. Na výsledku je to bohužel znát. Olivia Wilde se v režisérské sesli neztratila a bude zajímavé pozorovat její další počiny.

plakát

Kamarádova holka (2008) 

Takhle nefunkční film nemůže snad vzniknout pouhou náhodou. Tohle se sabotovalo. Někdo v zákulisí, tajný agent konkurence či protekční synek toho nejnatvrdlejšího zrna. Jinak si to nedokážu vysvětlit. I ten nejhorší díl american pie, kde se jen ukazovali nazí lidé a jejich dovádění, dával jako celek nějaký smysl. Tohle je hloupé a špatné až do posledního momentu.

plakát

Prci, prci, prcičky: Holky sobě (2020) 

Je to lepší (nepatrně) než poslední tři díly spinoffové série, ale původním snímkům se to ani nepřibližuje. Tentokrát se, konečně, film pokoušel být komedií a ne pouhou přehlídkou odhalených genitálií. Poprvé se hlavní role chytila parta kamarádek a představila svůj pohled na ochutnání koláče. Je tady i další Stifler, tentokrát v holčičí verzi, ale nejedná se o nějakou výhru. Jinak se jedná o klasickou teen komedii, nebo ještě lepší popis by byl, je to ostřejší verze Netflix teen slaďáren posledních pár let. Průměrné hodnocení to ode mě nedostane kvůli velmi pofidérnímu technickému zpracování. Některé scény jsou odporné, špatně vytvořené a odfláklé. Film se vám rychle vykouří z hlavy a nějak si ho dokážou užit asi pouze mladší ročníky.