Devils_PIMP

Seriál , který mě překvapil svoji historickou přesností. Dále překvapil tím, že nenarazím na souložící dvojici každých 5 nanosekund jako tomu je u Tudorovců. Naopak tento seriál dokonale odkrývá pozadí politické i církevní s neotřelým smyslem pro ironii a humor.

Musím přiznat, že mě tento film zatlačil hluboko do sedačky a nechal mě tam zatlačeného ještě i po závěrečné scéně. A víte, co je asi nejhorší? Že pochybuji, že ohledně tématu, měly klíče smysl, rozumíme si?

Jakožto veliký obdivovatel E. A. Poa musím říci, že mě tento film snad nemohl zklamat více. Jediné, za co uděluji 1 hvězdičku je temná atmosféra propojená s jeho díly. Kdo však nečetl - nemá ani páru o čem film je. Nudná a historicky naprosto nepřesná slátanina. Jsem zhnusen a otráven už jen tím, že si tvůrci vůbec dovolili nazvat film Havran. Ne a stokrát ne. O tomto filmu mohu už jen říci: "...a má duše z toho stínu, jímž mě navždy uhrane. Nevzbudí se. Už víckrát ne!"

Anthony Charles Lynton Blair – známější pod jménem Tony Blair, je jednou z hlavních postav filmu. Než se tento nejmladší britský premiér stačí v úřadě pořádně rozhlédnout, čeká na něj řada zkoušek. Už jen vypořádat se s královským protokolem není jen tak a Tony – jak mu všichni smějí familiárně říkat, nadělá spoustu chyb, ke kterým se dále vyjádřím v části pozitiv snímku. Do své funkce nastupuje 1. května 1997 a již 31. srpna zastihne Británii velká tragédie v podobě úmrtí princezny Diany, jež je nedílnou součástí celého snímku. Zde se začíná objevovat další z hlavních postav a to sama královna Alžběta II. Poté začne být i jednoznačné téma filmu a tím je vztah královské rodiny právě k princezně Dianě. Citelné napětí autoři snímku neviděli ani tak ve vztahu Alžběty k Dianě, jako spíše ve vztahu Philipa, vévody z Edinburghu (Alžbětin manžel), k této princezně. Jednotlivé postavy filmu se dají rozdělit do čtyř skupin. Na ty, kteří Dianu neměli moc v lásce, jako je právě Alžbětin manžel, nebo královna Matka. Pak je zde královna, která se mi ve snímku zdá až moc ovlivňována jak ze strany rodiny, tak ze strany společnosti a sama do poslední chvíle neví, jaký si má udělat názor. Dále je tu Tony Blair, který sice nemá k Dianě žádný velký osobní vztah, ale snaží se udržet jistou popularitu královské rodiny a předcházet skandálům, což se mu celkem daří. Navíc stále ovlivňuje i královnino mínění, čímž vytváří jakousi protiváhu tlaku rodiny. Dalším neodmyslitelným hráčem jsou média – nejvíce je viditelný tisk. Zde je dobře vidět, jak média nepopiratelně ovlivňují myšlení společnosti a vlastně tak i nepřímo chod poli6 tiky. Vždyť nebýt tisku a médií, možná by krize britské koruny nenastala. Tony Blair se snaží o uhlazení záležitosti. Toto jednání musím filmařům bohužel vytknout, neboť Blair působil až příliš jako superhrdina, který zachránil britské impérium. Nelíbilo se mi, že filmaři dávali velký důraz na špatný vztah královské rodiny a Diany. Rozporuplně vnímám použití vlivu mediálních prostředků. Na jednu stranu je dobře, že se filmaři pokusili ukázat, jak média utvářejí náš pohled na danou věc, na druhou stranu to opět diváka nutilo přiklonit se k Blairovi a nechápavě kroutit hlavou nad chováním rodiny. Podle mne filmaři zapomněli dát důraz na pozadí těchto špatných vztahů, i když je tam byť jen lehce nastíněno, není to dostatečné. Přesto byl celkový dojem z filmu dobrý. Líbilo se mi, že tvůrci nezapomněli na některé trapasy, kterých se prý Blair ve skutečnosti opravdu dopustil. Za geniální přešlap považuji políbení ruky. I když se tento politik ve snímku ze začátku zdá neohrabaný, velice rychle dokáže, že se s ním musí počítat. Jak jsem se již zmínil, jeho vliv na královnu vytváří jakousi protiváhu vlivu rodiny. Nezapomenutelnými jsou jeho setkání s konzervativním myšlením královny. Dále se mi líbilo použití dobových záběrů, díky nimž vypadal snímek ještě realističtější. Nesmírným přínosem pro mě ale byl pohled do zákulisí britské politiky. Ač nemá královna žádnou politickou moc ani vliv na dění v britské politice, přesto je vidět, jaký musí mít přehled o životě lidí, o zákonech, které se vytváří, o náladě obyvatelstva apod. Zároveň musí řešit náladu ve své rodině. Líbilo se mi, že se filmaři pokusili ukázat královnu jako lidskou bytost, jejíž úsudek je, stejně jako úsudky jiných lidí, ovlivňován různými faktory. Pomyslnou korunovací tohoto přiblížení královny jako člověka bylo, když filmaři dali do filmu scénu, kdy se královna rozpláče. Nakonec vlastně vše dobře dopadne, když se královská rodina rozhodne uctít památku Diany státním pohřbem. Je zde vidět zvláštní úcta a vztah britského lidu ke své královně. Shrneme-li tedy všechny klady i zápory tohoto filmu, musíme uznat, že se tvůrcům podařilo to, co chtěli divákovi ukázat. Film působí velmi přesvědčivě a dokumentárně. Posuzuje událost kolem smrti Diany ze všech možných úhlů pohledu a snaží se posuzovat věci spravedlivě. Bohužel to občas vytváří dojem jakéhosi rozdělení na kladného hrdinu Tonyho Blaira a na zápornou postavu v podobě negativního vztahu rodiny a Diany, což spravedlivost snímku poněkud kazí. Přesto způsob natočení a vynikající výkony herců splňují svůj účel. Účel udržet si diváka, i přesto, že tuší jaký bude konec, jen díky jeho zvědavosti a lačnosti právě po zpracování. Smrt princezny Diany poznamenala myšlení mnoha milionů lidí na celém světě. Její pohřeb se stal mediální událostí roku 1997. Všechna média přinášela různé komentáře a pohledy ze zákulisí královské rodiny. Mnohdy měly tyto zprávy bulvární charakter. Snímek „Královna“ přináší ucelený pohled na tuto tragickou událost včetně intimního pohledu na britskou královskou rodinu. Dokumentární hodnotu filmu částečně kazí zvýrazněná úloha Tonyho Blaira, která působí jako dobrá PR kampaň jeho osobnosti. Snímek oslovuje zájemce o nedávné dění, kteří mají osobní vzpomínky na tuto tragickou událost a její okolnosti. Řada z nich se z filmu dozvídá nové skutečnosti, které jim v té době unikly. Snímek oslovuje spíše mladší generaci. Závěrem jedna zajímavost: podle medií se reálná královna Alžběta II. odmítla na film podívat, protože nechce vidět, jak ji někdo ztvárňuje v době nejhoršího týdne jejího života.

Tak realityshow - ať už jsou jakékoli patří obecně do filmového koše. Opravdu, ale opravdu mě nezajímá kdo s kým proč a proti komu a jak atd. atd. atd. Jednomu se dělá zle...

Jsem hororový fainšmekr - a dlouho jsem čekal na film, který by mě byl hoden a to tento film vskutku je. Filmaři vzali všechno dobré, co se dá na hororu jen najít - opusteny dum, duchove, napeti, dlouhe tmave chodby, odlesky v zrcadle/okně, bafefekty (lekačky) - mrazivost, neskutščně vyspělý konec, který jsem sice očekával ale ne až takovou dokonalost. Přítomnost¨Daniela Radcliffe mi kupodivu nijak nepřekážela, naopak pan Radcliffe dokázal, že není jen umoulaným Harry Potterem a že mu tajemné postavy v hororu či hororem prostředí svědčí. Prostě se jedná o film, který u mě zaujal první příčku a vytlačil tak Smrtící nenávist 2 do síně sláavy a do důchodu.

Sim kde by se to dalo sehnat?

Tento snímek mě zaujal tím, že se shrnul všechny aspekty Churchillova života, jako je Churchill ve válce, Churchill na domácí politické scéně a Churchill a jeho osobní život. Sir Winston Leonard Spencer Churchill se narodil roku 1874. Mezi lety 1899 – 1902 se z něj stává dopisovatel v anglo-búrské válce. Roku 1900 je zvolen do Dolní sněmovny. Nejprve zastupuje konzervativce, od roku 1904 pak liberály a poté opět konzervativce. Byl to velmi úspěšný muž. V roce 1908 byl ministrem obchodu, v roce 1910 ministrem vnitra. V letech 1911 – 1915 se stává prvním lordem admirality – po útoku na Dardanely odstupuje. V letech 1919 – 1921 se stává ministrem války a letectví. Za jeho úspěch v této funkci je považována motorizace britské armády a zavedení tanků. V roce 1939 se opět stává prvním lordem admirality a v dalším roce se stává předsedou koaliční vlády a současně ministrem obrany a prvním lordem pokladu. Winston Churchill zastupuje Británii kupříkladu i na casablanské, teheránské, anebo jaltské konferenci. Děj filmu se odehrává právě v těchto letech. Churchill postupně navštívil oba své spojence. Nejprve byl v USA a poté letěl i do Moskvy, kde strávil se Stalinem několik dní. V roce 1944 byla zorganizována velká konference v Teheránu, které se Churchill zúčastnil společně s Rooseveltem a Stalinem. Po vítězství Spojenců ve válce však přišel jeho osobní pád. Konzervativci totiž prohráli volby a Churchill musel odstoupit. Vedl v Dolní sněmovně opozici a snažil se opět získat vedoucí úlohu. V této 3 době mu byl nabídnut titul vévody, čímž by se dostal do Horní sněmovny. Odmítl nabízený titul vévody a zůstal vůdcem opozice v Dolní sněmovně. V roce 1953 získal Nobelovu cenu za literaturu, protože vydal šestidílný svazek o historii druhé světové války. V roce 1962 utrpěl zlomeninu kosti, ale přes vysoký věk se dokázal zotavit a žil ještě 3 roky. Sir Winston Leonard Spencer Churchill zemřel 24. dubna 1965. Nyní se od historie vraťme ke snímku jako takovému a jeho příběhu. Píše se rok 1940 a druhá světová válka zuří. Velká Británie potřebuje silného vůdce, který svou zemi podrží v následujících těžkých časech. Byly to právě velmi dobře stavěné a promyšlené Churchillovy projevy, které pomáhaly Britům přežít. Jeho řečnický um je znám dodnes hlavně známou větou: „Slibuji vám krev, pot a slzy“. Byl to nesmlouvavý muž, který způsobil snad největší šok tím, když se po dosazení do funkce předsedy vlády, zároveň jmenoval ministrem války. Podíváme-li se na toto rozhodnutí s mírným odstupem, zjistíme, že tento krok byl velice prozíravý, až geniální. Nemusel řešit případné rozpory, či odlišné názory a mohl rovnou jednat. To umožnilo flexibilitu vojenských akcí. Snímek ukazuje Churchilla jako nesmlouvavého muže, který ví, že musí jednat tvrdě a někdy i proti vůli ostatních, jen aby dosáhl úspěchu v boji proti nacismu. Zároveň ukazuje tohoto politika i z té příjemnější stránky. Ač je ve snímku ztvárněn jako mrzutý a nepříjemný člověk, může divák vnímat i jistou křehkost a citlivost. Snímek dobře vystihl kontrast politického a osobního života. Navíc pan Brendan Gleeson, který ztvárnil titulní roli, byl Churchillovi podobný nejen zjevem, ale navíc skvěle zvládal svou roli. Upřímně byl to jeho herecký výkon, který udržel kvalitu celého filmu. Potěšilo mne, že filmaři poodkryli jistou možnou příčinu mrzutosti tohoto politika. Divák mohl vnímat vyčerpanost a psychické i fyzické vypětí té doby, která se na Churchillovi jistě podepisovala. Naproti tomu jsme mohli vnímat neskutečnou sílu a vůli tohoto člověka, který i přes vyčerpání a podlomené zdraví neúnavně podporoval svůj lid a vedl boj s nepřítelem. A to nejen s nepřítelem v podobě OSY, ale i s nepřítelem na domácí politické scéně. V tomto ohledu si divák snímek určitě „užije“. Co bych snímku vytkl, je klasický problém těchto snímků. Není prostě možné vměstnat vše podstatné z Churchillova života do 95 minut. Díky tomu jsou některé pasáže brány příliš překotně a divák se tu a tam ztrácí v ději, což je škoda. Toto by se dalo říci prakticky o všech dokumentech HBO, které jsem viděl. HBO se potýká se svou chutí shrnout vše do nejmenšího časového prostoru. Dobře je to vidět u dokumentů jako je: „Bratrstvo neohrožených“ nebo „Pacifik“. I když se v těchto případech jedná o 10ti dílné seriály, je děj překotně brán rychlým tempem, což škodí jinak velkolepým dílům. Pravdou je, že jde o neřešitelný problém, protože, kdyby byl natočen film se všemi detaily, trval by neskutečně dlouho a diváka by přestalo bavit ho sledovat. Rád bych vyzdvihl dvě linie tohoto filmu. Jak jsem již naznačil, první se odehrává v roce 1940, druhá v roce 1945, kdy Churchill tráví dovolenou ve Francii se svou rodinou. I zde je nádherně proveden kontrast politického a soukromého života. Jasně a zřetelně je vidět, jak se politický život vlévá do rodinného života a jak ho svým způsobem omezuje. 4 Snímek byl, i přes drobné nedostatky, velmi dobrý a mně se moc líbil. Nejvíce bych pochválil herecký výkon Brendana Gleesona, který udržel vysokou kvalitu snímku. Příznivci a znalci historie se dočkají všeho, co by mohli očekávat - od napadení Belgie nacistickým Německem, přes bitvu o Británii, útok na Pearl Harbor, operaci Overlord až po oznámení o podepsání míru. Potkáme se i s Attleem, králem Jiřím, Rooseveltem či Stalinem. Nastíněna je tzv. studená válka, sociální stát či zabíjení civilistů v německých městech. Film je ukončen úžasnou závěrečnou scénou. Winston Churchill ve volbách prohrává, ale dostává se mu pocty a úcty. Osobnost Winstona Churchilla je pro současnou mladou generaci pouze historickým pojmem. Snímek přináší nový pohled na tuto osobnost a přibližuje tak i dobu 2. světové války. V historických souvislostech ukazuje Winstona Churchilla nejen jako schopného a obratného politika, ale i jako manžela. Moderní formou distribuce (televizní film, DVD) film oslovuje mladé diváky nejen ve Velké Británii a Evropě, ale i v dalších státech světa, kde události 2. světové války v Evropě a osobnost Winstona Churchilla není tak známá. Z tohoto důvodu má snímek i svou nezastupitelnou úlohu dokumentu. Zajímavou formou vrátí diváka do minulého století a připomene mu 70 let staré události. Své diváky si film najde u všech generací.

Skvělý dokumet a ještě lepší muzeum, jehož návštěvu mohu vřele doporučit

Pomineme-li dobrý, ale serií Paranormal activity už maličko znechucený, dokumentaristický styl. Nemá tento film moc, co nabidnout. Snad 4 světlé chvilky... démonický hlas obětí, scénka v lese, scénka u svatyně (podobná vide, kdy na pásce je postava neznáméo původu opravdu existují) a scénka, kdy v závěru má chlapec na chvíli hlavu démona. Jinak nic... Film sice přináší jistou atmosféru napětí ale to i pohádky bratří Grimmů.... Navic mnoho detailů se mi zdá jakoby vykradených z filmu Smrtící nenávist 1 a 2 (Které já osobně považuji za špičku ve světě hororu). Jinak jsem od tohoto filmu a nápadu vůbec čekal tak nějak více... Modlil jsem se aspoň za dechberoucí závěr, který 100% hororů zachrání od vyhození do odpadkového koše, ale ani to mi nebylo dopřáno. Celou tragédii korunuje jasnovidecký cvok a psychopat, za kterým všichni lezou jak za králem Šalamounem. I přesto všechno dávám 3 hvězdičičky... 1 za slušnou atmosféru, 2. za těch pár pěkných scén a 3. protože Japonci jsou pro mě mistři hororu a je mi líto dávat jen 2.