gumbo

Další oddechovější epizoda, kde se nám představí další vedlejší postava zopakujeme se některé věci, které už známe.

Příběh, zábavnost a podání jsou na 4*. Ale to jak nezbyly peníze na animaci bylo (zejména v posledních 2 epizodách) do očí bijící. Proto jedna hvězda dolů a doufám, že v případné druhé řadě se to zlepší. Příběh, ikdyž místy přepálený a prapodivný, je vtahující, jelikož svět má spoustu záhad. Ta herní estetika mi nepřijde úplně fajn, ale tady to vlastně ani nevadilo, protože člověk chtěl prostě vědět, co se to vlastně děje. A hlavně mě bavila ta nejednoznačnost v tom, kdo vlastně kope za tu správnou stranu. No a pak je tu pavoučice. Asi nej nej top nejsympatičtější isekai hrdin(k)a co kdy tenhle typ anime přinesl. Ikdyž je to šílený koncept, tak ten její neustálý boj o přežití a vývoj je tak vtahující a uspokojující, že jí nejde nefandit. Fakt bych si nikdy nemyslel, že top hrdina z fantasy anime pro mě někdy bude malý pavouk z dungeonu. Ale je to tak. P.S. Při pár scénách v předposledním díle jsem si fakt myslel, jestli to není vtip, protože to vypadalo, že občas chybí animace pohybu a bylo tam i pár úplně viditelných scén, které prostě někdo našel ve střižně, protože už nebylo kde je brát (došly prachy na animátory). Silných 70 %

Přidáváme na tempu. Tentokrát se zvládlo zadaptovat do jednoho dílu dokonce 4 části mangy (jelikož se vynechali některé postranní příběhy). Máme tu celkem důležitá odhalení v obou dějových linkách.  Jinak relativně klidná epizoda. Takový klid před bouří, která nás čeká.

S tímhle anime to je jak s psychickým stavem hlavního hrdiny. Někdy vás uzemní svou suverénností s jakou dokáže prodat příběh svět a emoce, aby vás pak 3x častěji znechutilo svou neschopností, labilností a nedomyšleností. Pokud jste trochu masochisté, kteří při sledování anime rádi trpí, budete v sedmém nebi. Nejvíc mě mrzí, že některé epizody ukazují, jaký to mělo obří potenciál a dovolím si tvrdit, že kdyby se z každé série vyhodilo prostředních 13 epizod, bylo by to možná o 2* výš. Ale to je jen možná. Takhle nemůžu dát víc než čistý průměr. 50%

Vydržel jsem 11 dílů. Víc to nešlo. Bylo to totiž utrpení. Čekal jsem, že se to snad zlomí (jako v první sérii), ale bohužel to bylo horší a horší. Co bylo špatně? 1. Děj vlastně žádný. Prakticky jen sledujeme neustále stejné prázdné rozhovory postav, kdy jedna z postav je v depresi, že je neschopná a další ji přesvědčuje, že skvělá. A to pořád dokola jen v trochu obměněných kulisách. Např. Postavy si povídají (tím stylem jak jsem popsal) v sídle jak pojedou na quest, pak si stejně povídají cestou na místo questu, na místě si zase povídají, pak nastane quest, který spočívá v tom... si zase s někým povídat. 2. Subaru. Náš "hrdina" má opět osobnost nástěnných hodin, která se náhodně "klimbá" od suveréna po psychicky zdeptanou trosku  a bohužel se ta troska na pláně vyskytuje častěji. Opět se jen bezmyšlenkovitě pohybuje světem sem a tam, zjištěné informace nijak nevyužívá a hlavně ve chvíli se přijde někoho na něco podstatného zeptat, tak z něj místo otázky vypadne emocionální výlev. 3. Konzistence. Nemá to žádná pravidla, postavy a prostředí mění své atributy během chvíle a výsledkem je, že se nic nikam nehýbe. Když to vypadá že ano, tak se nějaká postava zblázní nebo se objeví nová, která vše srovná se zemí a jedeme od znova. V jednu chvíli strašně spěcháme někoho zachránit, podruhé to je asi jedno, protože se nikam nespěchá, raději si opět pokecáme o svých emocích nebo se vyspíme že. Prostě děs. VERDIKT Přijde mi jako by se tvůrci snažili diváka co nejvíc mučit, s tím že to nakonec přinese uspokojení z toho, jak se všechna ta svinstva smyla a povedlo se to vyřešit. Jenže v tomhle množství to normální divák (pokud není masochista) nevydrží. Navíc to postrádá řemeslné kvality, takže vás po čase přestane zajímat co přijde příště. 30%

lze to rozdělit na 3 části z nichž každá je vlastně úplně jiná. 1. část (=první tři díly) je super, skvěle navnadí na spoustu tajemství, hlavní hrdina je sympaťák co je sice trochu hrr, ale se srdcem na pravém místě a ostatní postavy taky super (4*). 2. část (4-18) opakující se selhání na zámku a navazující kupa selhání v hlavním městě. Náš hrdina se stává stále více sebestředným neustále ubrečeným idiotem, který jen bezhlavě vymýšlí blbosti aniž by se na chvíli zastavil a alespoň minimálně přemýšlel. Je to opravdu a otravné a měl jsem několikrát sto chutí to zahodit a dále nesledovat. Subaru byl v mnoha chvílích opravdu nesnesitelný a scénář mu v tom moc nepomáhal. Některé silnější vztahy mez postavami pak vůbec nedávaly smysl, když si člověk uvědomil, kolik vlastně reálně uběhlo času a jak dlouho se tedy ty postavy vlastně znají. (2*) 3. část (19-25) Jako lusknutím prstu nám najednou Subaru začne myslet a v tu chvíli jsme někde úplně jinde. Z uřvaného sráče je najednou zas ten sympatický hrdina jako na začátku, který už navíc ví co dělá a proč to dělá. Emocionální vztahy (i vedlejších postav) prodány skvěle a za bitky by se nestyděl ani kdejaký áčkový shounen (5*). Celkově: Je to fakt škoda, že více jak půlka řady stojí opravdu za hovno a přitom zbylých 10 dílů je skoro top. Nechápu, jak se tohle mohlo stát. Celkově mi to vychází na mírný nadprůměr a ještě teď jsem naštvaný, že jsem musel přetrpět tu hrůzu v prostředku, abych se dostal ke skvělému finále. 65%

Lepší než předchozí řada, hlavně proto, že má jednu jednotící linku která všechno tak nějak (v rámci možností) spojuje. Pořád tam jsou ale ty stejné neduhy. Zejména se stále více ukazuje, že většina činů, které Ainz dělá a postranních příběhů, které sledujeme, je vlastně úplně zbytečná. Proč? No protože hlavní postava je strašně OP, jeho podřízení jakbysmet a tudíž kdyby chtěl, může ovládnout celý ten svět lusknutím prstu. A proč to nedělá? To není dostatečně vysvětleno a pokud ano, tak to jsou jen laciné výmluvy, které při přemýšlení delším než 5 vteřin vůbec neobstojí. 65%

Trošku jako kdyby to ztratilo tempo. Pořád tu máme tu jednu bitku (už 5. epizodu v řadě), kde po jednom vyhraném souboji se nám tu dále zvyšuje úroveň záporáka a jeden chit-chat se druhým záporákem . A zároveň se nám běhen boje odkrývá pozadí některé z postav. Je to pořád pěkné, ale když už je to podesáté, tak to začíná být trochu repetitivní. Tak snad v příští epizodě zase trochu šlápneme na plyn.

Taková oddychovější a odlehčenější epizoda, kde se nám představil jeden záporák.

Jsou to vlastně dva separátní příběhy. Příběh ještěrů mě bavil, ale tím že už se tam pak neobjevili, tak vlastně úplně vyšuměl. Příběh se Sebasem se vyvíjel hodně zajímavě, ale vlastně končil uspěchanou bitvou, která s ním absolutně nesouvisela a která jako by se opět konala tak nějak náhodně. Overlord je tu většinu času taková vedlejší figurka bez vlastní vůle, která se nechává vláčet osudem tak nějak bez cíle. Desítky nových postav jako kdyby měly zakrýt příběhovou prázdnotu a já nevím koho mám sledovat, kdo je tu ten nositel příběhu? Pak se tu objevují různé skupinky, které asi kují pikle, ale netušíme proč. A co mě nejvíc vytáčí je to, že to nemá žádná pravidla. Jednou je Overlord genius co všechno dopředu naplánuje, jindy se chová jak naprostý tupec, co nic nechápe a musí si nechat vše vysvětlit. Někdy je citlivý, naštvaný nebo šťastný (ikdyž nemá emoce?!), jindy zase chladně kalkující jako stroj. Jeho podřízení někdy poslechnou i pomrknutí jeho nemrtvých očí, jindy si zase dělají co chtějí, jako by jim bylo jedno co si jejich všemocný bůh myslí. Prostě guláš, který si každou tuhle změnu obhajuje lacinými berličkami nebo se o to ani nesnaží (což beru jako urážku diváka). Pokud se děj v další sérii trochu nepohne, postavy si nesrovnají charaktery a bude se dále nafukovat (už teď obří) ansábl postav, tak bude další série asi moje poslední, jelikož nechci čekat deset dalších, až se zde opravdu něco podstatného stane. 60%